Článek
Máme takovou zvláštní negativní vlastnost. Rádi se chlubíme tím, jak dobré máme kontakty. Poměrně okázale dáváme ostatním vědět, že se známe tu s ředitelem fabriky, tady zase se starostou, jinde s populárním hercem nebo sportovcem. Jako by nám to mělo vynést vyšší post ve společenském žebříčku a uznání okolí. Když už sami nic neumíme, tak aspoň ty známé že máme dobré. Samozřejmě mnohdy se takové kontakty hodí, zejména když známe třeba dobrého právníka. Ale většinou se jedná pouze o „honění trika.“ Navíc mnohdy jsou takové kontakty jen víceméně zbožným přáním, protože dotyčnou osobu jsme potkali nanejvýš jednou a prohodili dvě věty, takže ona celebrita dnes už ani neví, že existujeme. Nebrání nám to však ji mezi známými označovat křestním jménem a tvářit se, že si denně voláme a máme ji omotanou kolem prstu.
Touto negativní vlastností, zdá se, trpí i náš pan premiér. Dva dny po štědrém dnu, na druhý svátek Vánoční, běžel národu sdělit na sociální sítě, že si právě volal s panem prezidentem Trumpem! Představte si to, kdo že mu to volal. Americký prezident Donald Trump! Jistě, všichni chápeme, že z přátelského hovoru s někým významným, na kom nám v životě záleží, by měl radost každý. A většina lidí by se také chlubila, stejně jako Andrej Babiš. Ani já bych si nenechal pro sebe, kdyby mi volal Trump.
Od politika, zejména od toho vykonávající nejdůležitější funkci v republice, bychom ale měli očekávat spíše zodpovědné chování a informace, které se týkají řízení státu. Ne pubertální snahu pochlubit se tím, s kým „hustým“ jsem si to ráno volal. Protože lidi ve spojení s premiérskou funkcí moc nezajímá, co měl předseda vlády k snídani, kam jede na výlet, s kým se kamarádí jeho bývalka a s kým si ráno telefonoval. Vyjma té snídaně jsme se dozvěděli všechno. Samozřejmě s pečlivě naaranžovanými novinami, v nichž je otištěn rozhovor s Babišem, a především nepřehlédnutelnou Trumpovsko-Babišovskou červenou čepicí Silné Česko, kterou samozřejmě Babiš má na stole u snídaně každý den, jak každý normální občan.
Podobné sdělení by dávalo smysl, pokud by se jednalo o informace významné pro celou zemi. Například jak to pokračuje s kontraktem na americké stíhačky, o němž Babiš raději taktně mlčí, aby opět nezklamal své voliče. Nebo o posílení mezinárodní spolupráce, ba dokonce o zrušení Trumpových amerických cel na Evropské zboží. Ale ne, my jsme se z krátkého videa dozvěděli, že Trump volal asi jen tak z nostalgie. Asi nemá na starosti nic jiného, než na Vánoce projíždět telefonní seznam, a přemýšlet, s kterým kámošem by si zrovinka pokecal, protože doma se nejspíš nudí. Od Babiše jsme se také dozvěděli, že skvěle si rozumí i jejich manželky, protože paní (bývalá) Babišová srdečně nechává pozdravovat paní Melánii. Zřejmě na sebe děvčata zapůsobila v roce 2019 natolik kladně, že na sebe s láskou vzpomínají i po šesti letech od poslední schůzky.
Na konec sdělení se ještě dozvíme veledůležitou informaci, že snad nikdo jiný důležitý už nezavolá, aby nás Babiš nemusel znovu otravovat mezi svátky politickým videem. Třeba někdo z dalších kamarádů. Například Vladimir Putin, když už se člověk takhle mezi svátky baví o válce… Nicméně doufejme, že pokud bude Putin volat, nechá si to na dobu, až se Babiš aspoň vrátí z lyží. A doufejme také, že Babiš neruší mezi svátky Macrona, když na něj má telefon.
Informaci, kdo zajímavý někomu volal bychom očekávali od člověka, který v životě nic nedosáhl a jeho jediným úspěchem je, že mu jednou za pár let zavolá někdo veřejně známý. Zvyšuje si tím společenský kredit. Nebo od našich ještě nedospělých pubertálních dětí. Od předsedy vlády bychom měli očekávat něco víc. A když už se telefonátem nevyřešilo, kromě zdravice obou manželek, patrně vůbec nic, pak měl premiér potichu odjet na lyže a neobtěžovat své fanoušky, jak sám ve videu říká. Doufám, že má na víc, než na machrování, že mu volal Donald Trump. A doufejme všichni, že následující čtyři roky bude Babiš plodnější, než v prázdném prohlášení, s kým si zrovna volal.
