Článek
V Česku nemáme dost bytů. Je to dáno jednak tím, že nám roste populace rychleji, než se staví nové. Jednak nákupem bytů za účelem ekonomického zisku, třeba pronájmu na Airbnb. Někdo si také koupí byt „na důchod“ a nechává ho dlouhé roky ležet prázdný ladem. A v neposlední řadě, nyní je v módě bydlet sám ve vlastním, případně sám v pronájmu.
Bydlet sám zní velmi lákavě. Můžu si dělat, co chci, kdy chci, koukat se na co chci, chodit spát a vstávat, kdy chci, vařit, co chci a vybavit si byt zcela podle svého vkusu (a peněženky). Mám svatý klid a když zabouchnu dveře, vím, že jsem sám a že to tak bude, dokud ty dveře zase neotevřu. Taky mám spoustu prostoru a potřebuji-li doma posilovnu, není problém, do 3+1 se v pohodě vejde, stejně jako stůl s kolejištěm vláčků nebo dobře vybavená dílna. Pohoda, klídek. Nikdo neprudí skrze neuklizené oblečení, neumyté nádobí, nevyměněnou žárovku, hlasitý poslech hudby, koukání na nechutné horory, vysedávání u počítače, ani vaření chilli podle Listera, či zanechávání neumytého nádobí na konferenčním stolku u televize, ba dokonce ani za nevyluxovaný koberec.
Teď jsem se rozepsal o pozitivech. Pro někoho úplně ideální a neměnil by. Tomu rozumím, je to jeho životní styl a nátura. Ovšem sociálnější jedinci by občas rádi nějaký ten lidský kontakt. Ponechme teď stranou módní trendy jako volná láska, mingles, volné manželství, polyamorie, singles… Pro potřeby zjednodušení se pro tento článek na chvíli zasněme a představme si, že lidé chtějí žít v párech muž a žena (případně muž a muž nebo žena a žena, to je jedno). Spolu, tak jako to bývalo dřív.
Dřív se dva vzali, vybudovali si hnízdečko, v podobě bytu nebo domu, do kterého přivedli děti. Taková klasika. Děti pak vyrostly, odešly do světa na školy nebo za partnerem a z hnízdečka vyletěly. Ovšem hnízdečko opustily až v době, kdy měly jasně daný životní cíl. Tj. mít kariéru, nebo rodinu. To si pak začaly budovat hnízdečko vlastní, pro svou novou rodinu (nebo pro přiblížení se vrcholu své kariéry). Nyní vidíme tendence vyletět z rodinného hnízda ještě předtím, aniž by jedinec věděl, co od života chce. Napřed se to zdá super. Mám práci, můžu platit nájem, a ještě mi zbyde. Takže život je velká party plná mejdanů, cestování, užívání si. Proč ne, mládež se potřebuje vyblbnout a odpovídat na otázky, kdy se hodlá vrátit ani kdo uklidí myčku, se jim moc nechce.
Jenže většina lidí dříve nebo později zatouží po nějakém tom vztahu. Zpočátku se to zdá super. Vlastní bydlení je naopak velkou výhodou. Jenže pokud se vztah přehoupne do roviny, kdy by spolu oba chtěli bydlet, pak nastává problém, kdo z páru opustí svůj byt. Většinou se ani jednomu moc nechce. Nehledě na to, že už často mívá v blízkosti bytu i zaměstnání. A tím spíše se pak ani jeden z partnerů nechce stěhovat. A i když by za normálních okolností založili hnízdečko, raději se rozejdou a hledají štěstí jinde, ideálně u někoho bez bytu. Ztracený čas, řekl bych…
Pak zde máme negativa vysloveně ekonomická. Vždycky je levnější, když se na hypotéku nebo nájem skládají dva než jeden. Ideální je samozřejmě čím víc lidí, tím lépe, ale polyamorii jsme pro tento článek zavrhli. Více lidí se také může lépe podělit o domácí práce. Stačí umývat jedna vana a jedna toaleta. Luxovat jeden koberec, utírat jedny poličky. V domácích pracích se mohou střídat. Vařit pro (minimálně) dva je taky daleko úspornější jak na čas, tak na peníze než vařit pro jednoho. Nehledě na to, že sám sobě vyvařovat každý den nikdo asi nebude. Dále rodina obvykle nepotřebuje dvě auta, tedy pokud nebydlí mimo město. Jak známo, i auto stojící v garáži, umí docela slušně polykat peníze, minimálně na povinném ručení, většinou ale na vícero položkách.
Jistě by se našlo více pozitiv i více negativ. Jedno je ale jisté. Současný trend bydlení o samotě neprospívá našemu trhu s byty, naší peněžence, a patrně ani našemu duševnímu zdraví (vyjma jedinců samotářů). Člověk je tvor společenský a sociální kontakt prostě potřebuje. Pokud tvrdíte že ne, zeptejte se nějakých starších lidí, jestli by svůj život po boku manžela/manželky měnili. Sociální sítě nám kontakt nahrazují uměle. Ale komu to vyhovuje, nechť si bydlí, jak chce. Já už na bytovém trhu lovit nehodlám. Co vy, bydlíte sami? U maminky? Nebo s rodinou? Podělte se o své zkušenosti v diskusi.
