Článek
Česká republika zcela po právu dostala od USA, potažmo od Donalda Trumpa, za uši za to, že se jí nedaří plnit závazky ohledně neplnění závazků rozpočtu na obranu. Nefunguje ani kamuflování civilních investic coby vojenské infrastruktury. Zkrátka dvě procenta jsou dvě procenta, která neplníme. A bude hůř, neboť rozpočet se má postupně zvedat až na 5% HDP. To je pro nás (doufejme že zatím) nepředstavitelná zpráva, protože se tvrdě hádáme o pouhých desetinách.
Když už jednou jsme členem nějaké aliance, měli bychom se chovat kolegiálně a zodpovědně. Ne rozdávat peníze našilidem a spoléhat na to, že případný průšvih za nás zalepí spojenci. Je-li válka reálnou hrozbou nebo ne, nám už před 4 roky ukázalo Rusko svou imperiální expanzí a snahou obnovit SSSR v původních hranicích. A také soustavným strašením jadernými zbraněmi. Zajímavé zároveň je, že Babišova vláda nemá problém zvedat schodky rozpočtu o desítky miliard, ale když má obětovat pár miliard na obranu, tak to nelze. Pokud bychom náš postoj přirovnali ke sportovní hantýrce, pak my jsme tím hráčem, který nechodí na tréninky, fláká se a spoléhá na to, že vítězství za něj uhraje zbytek týmu, který tvrdě dře.
Někteří čeští občané si stěžují na to, že naše armáda je podhodnocená, že kupujeme stíhačky namísto protivzdušné obrany a že kupujeme tanky, které jsou podle nich dinosaury bojiště, kteří brzo vyhynou. Sice nemají tak úplně pravdu, neboť ani drony nejsou ultimátní zbraň, ale budiž. O mnoho zajímavější je, že ti samí lidé by nejraději nakupovali drahé systémy protivzdušné obrany, jejichž rakety jsou extrémně drahé a v současnosti velmi neekonomické, jak ukázal konflikt USA s Íránem. A proti dronům si zatím nijak neporadili ani Rusové, kteří jsou (byli) považováni za dobré konstruktéry PVO.
Vraťme se ale k muži, který se brání nařčení, že se nestaráme o armádu a schováváme se za záda Spojených států. Andreji Babišovi, muži, který před rokem projížděl česká města v Trumpovské červené kšiltovce Silné Česko a mezi svátky nadšeně národu hlásal, že mu zavolal Donald Trump. Proti americkým výtkám se ohradil větou, že „nejsme jejich kolonie, jsme jejich partneři.“ Jak jsme si napsali výše, partneři se takhle rozhodně nechovají.
Z USA přišlo varování, aby se naše delegace na summitu v Ankaře raději nepokoušela vysvětlovat, proč nemůžeme plnit své závazky. Přililo by to olej do ohně. V tomto případě skutečně bude lepší si nechat vynadat, sklapnout uši a slíbit, že se polepšíme. Hlavní tahoun NATO se na nás totiž zlobí. A Andrej Babiš není člověk, který by vynikal v tom se ze všeho lidově říkajíc vykecat. Spíš doufá, že problémy se vyřeší samy nebo že na ně bude zapomenuto. V tom nejhorším případě si najde obětního beránka z hnutí, kterého zkrátka hodí přes palubu. Předpokládám, že s ministrem Zůnou by asi problém neměl. Jenže bude to, co stačí voličům hnutí ANO stačit i americké delegaci? Mimochodem, Babiš může v tomto kontextu být za účast prezidenta na summitu ještě hodně rád.
Ještě by nebylo od věci upozornit na to, co se stane, když tvrdohlavě nadále nebudeme plnit naše závazky. Mohlo by se zcela reálně stát, že se na nás naši spojenci vykašlou a z paktu nás jednoduše vyškrtnou. Sice na to v tuto chvíli nemají žádnou právní oporu, ale vzhledem k tomu, jak se náš stát chová se jistě nějaký paragraf najde nebo vytvoří (informace o nemožnosti vyloučení členů je navíc stará 5 let, z doby, kdy ještě Rusko nespustilo válečnou krizi). To celé je v současné době, kdy všichni zbrojí, aby měli šanci se bránit proti ruské hrozbě velmi nebezpečné. Slovensko pod vedením Roberta Fica by úplně klidně mohlo plnit nenápadnou roli Běloruska, tedy tiché podpory ruské agrese dál na západ. A my bychom se rozhodně nedokázali bránit tak dobře jako Ukrajina, už vzhledem k tomu, že případná bitevní linie by byla mnohem kratší. Dříve nebo později, i s plnými hřbitovy válečných hrdinů, bychom se opět ocitli v roli ruského satelitu. Možná by pak ruským podporovatelům v čele s SPD došlo, jak fajn to bylo v demokratickém státě.
A chtěli-li bychom se bránit i bez NATO, pak by nám nezbylo než namísto deklarovaných dvou, respektive pěti procent, vynakládat na obranu daleko, daleko více, neboť bychom se nemohli opřít o žádnou podporu zvenčí a vše bychom si museli zajišťovat sami. Češi, kteří od mala důvěrně znají pověst o třech prutech knížete Svatopluka by měli dobře chápat smysl spojenectví. Problém je, že Babiš vyrůstal na Slovensku…
