Rusové nás atomovkami jen straší. Jaderný útok je poměrně nepravděpodobný

Rusko má největší jaderný arzenál na světě. Hovoří se o 5580 hlavicích celkem a 1710 raketách připravených k okamžitému odpálení. Je jednou z pěti jaderných velmocí podle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a jako takové má svět chránit před jadernou hrozbou.

Situace, kdy hrozí preventivním použitím jaderných zbraní je tak do jisté míry paradoxem, ale takové paradoxy nejsou ve světové politice nic nového.

Jsme zvyklí, že v Radě bezpečnosti OSN její stálí členové vetují řešení svých prohřešků proti mezinárodnímu právu. To je ostatně také případ ruské agrese na Ukrajině.

Přesto je velmi zarážející, že se výhrůžky použitím jaderných zbraní staly významným nástrojem ruské diplomacie.

Z Ruska ony výhrůžky zaznívají už dva roky. Uchylují se k nim především radikálové mezi ruskými propagandisty a jestřábové z Putinovy družiny, nejčastěji exprezident Dmitrij Medveděv.

Bylo by obtížné spočítat, kolikrát se už Medveděv vyjádřil, že Rusko má použít „atomovky“ na Ukrajině nebo proti západu, třeba je hodit na Paříž nebo Londýn. Přes vážnost jeho vyjádření je vzhledem k jejich počtu těžké ho ještě brát vážně.

Někdejší státník je v současnosti místopředsedou Bezpečnostní rady Ruské federace bez reálné moci, a když vyhrožuje atomovými bombami, především v ruském veřejném prostoru, vymezuje hranice možného.

Radikálním Rusům dává najevo, že je v pořádku hovořit o jaderném úderu proti západu. Současně tímto okrajovým názorem umožňuje svému šéfovi Putinovi, aby svými válečnými postoji a obecnými zmínkami o hrozbě jaderné války paradoxně působil jako umírněný mainstream.

Dalším jaderným jestřábem je Putinův poradce Sergej Karaganov, který dokonce argumentoval, že preventivním jaderným úderem na některou evropskou zemi NATO Rusko předejde třetí světové válce.

Za pravdu mu dal profesor ekonomie Dmitrij Trenin, který tvrdí, že v případě útoku na spojence se budou jaderné velmoci NATO (USA, Spojené království a Francie) obávat ruské jaderné odvety a samy jadernou odvetu nepodniknou.

Tím podle něj dojde k odhalení lži o článku 5 a možná dokonce k rozpadu celého NATO. Jde o úvahu hodnou Orwellova románu: válka je mír. Ve skutečnosti je to samozřejmě nesmysl: útokem na zemi NATO se riziko jaderné války s NATO nesníží.

Nic nenasvědčuje ani tomu, že by NATO nepomohlo napadenému členovi. Jde pouze o ruské přání.

Podle průzkumů z roku 2021 v ruské společnosti už tehdy panoval významný strach z jaderné války včetně možnosti, že ji vyvolá Rusko. Válečnou propagandou a vyjádřeními jestřábů se myšlenka jaderné války v ruské společnosti bohužel normalizuje.

Jenže přítomnost myšlenky ve veřejné debatě není to samé jako přijetí té myšlenky.

Politolog Vladimir Vexler odhaduje, že 25 % ruské společnosti je natolik radikální, že s nějakou formou použití jaderných zbraní souhlasí.

50-60 % Rusů, kteří se o politiku nezajímají, jsou proti použití jaderné zbraně. Velká část z nich má ale strach, že NATO zaútočí na Rusko způsobem, na který bude nutné odpovědět jadernou odvetou. Tito lidé jadernou agresi nikdy nepodpoří. Pokud by na to došlo, část z nich se probere z letargie.

Zbylých 15-25 % obyvatel nesouhlasí s režimem ani s válkou. Bojí se, že jaderné zbraně použije Putin. Pokud by to tedy Putin skutečně udělal, nemůže počítat s podporou více než čtvrtiny Rusů. Zbytek obyvatel, 75 %, by se postavil proti němu.

Postoje ruské společnosti jsou proto momentálně zárukou, že Rusko jaderné zbraně nepoužije. Ne dnes, ne zítra, ne za týden. Plete se ten, kdo současnou situaci srovnává s berlínskou nebo kubánskou krizí.

Eskalace hrozí především v případě, že ruský režim bude v úzkých a dojdou mu možnosti, jak svou situaci řešit.

Taková situace spíše nenastane ani v tehdy, kdyby Rusko prohrálo válku na Ukrajině. Alespoň za předpokladu, že by nehrozilo rozšíření války na jeho vlastní území.

Vůdce režimu Putin by se možná k použití jaderných zbraní uchýlil, kdyby se cítil osobně ohrožen. Kdyby mu hrozil osud Saddáma Husajna nebo Muammara Kaddáfího, kolegů diktátorů.

V tomto smyslu vyznívá i ruská jaderná doktrína, která je od roku 2010 formulovaná šířeji než u ostatních jaderných velmocí. Rusko oficiálně říká, že jaderné zbraně použije nejen jako odvetu za jaderný útok na sebe nebo svého spojence, ale také v případě, že by během útoku konvenčními zbraněmi byla ohrožena existence státu.

Když slyšíme ruské jestřáby hovořit o jaderných útocích, působí to, že Rusové si mohou vybírat z cílů v Evropě. Ve skutečnosti by ale první jadernou bombu nejspíš odpálili ve stratosféře jako varování a případný další výbuch směřovali do blízkosti bojiště.

Použitím jaderné zbraně totiž eskalace teprve opravdu začíná a k napadení území nepřítele jaderným útokem i pak zbývá několik kroků.

Odpal jaderné zbraně není výhradním rozhodnutím prezidenta Ruské federace. Proces použití strategických jaderných zbraní je v Rusku chráněn proti náhodnému odpalu i proti rozhodnutí jediného muže.

Otázkou tedy je, jestli by případný Putinův příkaz k použití jaderných zbraní vůbec jeho podřízení poslechli. Muselo by ho splnit několik lidí v řadě, každý z nich by za jaderný útok přijímal osobní morální odpovědnost. A ta je obrovská.

Vzpomeňme na Stanislava Petrova, který se v roce 1984 rozhodl nepředat dál hlášení o americkém jaderném útoku, protože je vyhodnotil jako falešné. Nebo na Vasila Archipova, námořního důstojníka na sovětské ponorce, kde v roce 1962 vetoval hlasování o použití jaderného torpéda.

Tváří v tvář spoluodpovědnosti za jaderný konflikt, který může zabít stovky milionů nebo miliardy lidí, může couvnout i velmi disciplinovaný voják.

Pravděpodobnost jaderné války s Ruskem je v tuto chvíli téměř nulová. Zcela zanedbat ji nelze, ale určitě nemá smysl se možností jaderného konfliktu stresovat.

Důležitější pro nás je, že jednoho dne válka skončí. Těžko si dnes můžeme představit, co se pak bude dít. Ale neměli bychom pak zapomenout na zločince, kteří nám vyhrožovali jadernými zbraněmi a dávali najevo, že jsou ochotni zbytečně ohrožovat existenci lidstva. V civilizovaném světě je to nepřípustné.

Zpracováno na základě: Názor a archiv autora, How Russians feel about nuclear war, Russia and weapons of mass destruction, Vlad LOSES IT over Russia's nuclear blackmail, Stanislav Petrov: The man who may have saved the world, Soviet submarine officer who averted nuclear war honoured with prize, Russia's Medvedev says Moscow's nuclear threats over Ukraine are no bluff, Nuclear risk during the Russian invasion of Ukraine