Článek
Situace na dnešních silnicích je nelehká. Zvládnout ji bravurně chce cvik, umět řádně ovládat auto, vědět jak funguje (nikoliv ve smyslu opravy, ale z hlediska fyzikálních zákonů) a v neposlední řadě se zbytečně nebát, předvídat, myslet za ostatní a hlavně být ohleduplný. V tomto článku se rozhodně nehodlám zabývat řidičskými neduhy, o nichž všichni vědí a není snad člověka, který by je neodsuzoval. Jmenujme pro ilustraci například nebezpečné předjíždění, nedávání přednosti, nevěnování se řízení, agresivní chování, vybržďování. Já bych se raději zabýval neduhy, které nijak neporušují zákon, člověk nad nimi mávne rukou, ale rozhodně mu za vlantem radost neudělají.
1) Nedávání znamení o změně směru jízdy: Ano jedná se o blinkry. Známe to všichni. Jede se po silnici a blíží se sjezd. Auto vpředu začne zpomalovat z neznámých důvodů. Pak se pomalu odsune do odbočovacího pruhu a aby se neřeklo, tak zavadí o páčku na blinkry. Docela pozdě. Nicméně stále to je sice nepochopitelné, ale docela bezpečné, tedy pokud všichni dávají pozor. Auta obvykle zpomalují průběžně a jediné, co je na škodu, že řidiči jedoucí za takovým uživatelem vozidla nemohou včas reagovat, tj. zpomalit průběžně s ním a musí pak zbytečně šlapat na brzdu a znovu se rozjíždět na cestovní rychlost.
2) Pomalé odbočování: Zde plynně navážeme na odstavec předchozí. Jedná se o řidiče, kteří jedou tak nějak normálně, ale jak se chystají opustit hlavní silnici, začnou až nepřiměřeně zpomalovat. Na dálnici jsou to ti, kteří už 200 metrů před odbočovacím pruhem zpomalí na 80, protože co kdyby. Přitom odbočovací pruhy bývají dost dlouhé, aby na nich člověk ještě polovinu délky brzdil jen motorem a brzdy použil až od poloviny. To vše plynule. Pokud takový řidič jede po hlavní silnici a chystá se odbočit, pak často z plynulých 80 - 90 km/h zpomalí až neuvěřitelně. Klidně na 30 km/h. Přitom už zdálky je vidět, že sjet se dá pohodlně třeba sedmdesátkou. Nikdo nechce, aby jeli zatáčku „dveřma napřed“, ani aby pískaly gumy. Chtěl bych jen, aby sjeli tak, aby co nejméně zbrzdili provoz za sebou. Osobně jim říkám akvaristi - jezdí tak, jako by měli v autě plné akvárko.
3) Vyhazování vajglů: Zde už jsme na hraně zákona, protože zákon zakazuje vyhazovat z auta jakékoliv předměty. Když hodíte ohryzek nebo banánovou slupku do škorpy, mně osobně je to asi jedno. Příroda se o to postará a skončí to mimo vozovku. Co mě ale štve nejvíc, jsou vajgly. Obzvláště v noci, když z auta před vámi začně po silnici tancovat žhavý nedopalek, já osobně se toho vždycky leknu. Nehledě na to, že v létě může tento vajlg snadno způsobit zapálení suché trávy okolo cesty. Na vajgly máte v autě popelníky!
4) Brzdy provozu: Zde platí, že pokud někdo není schopen jet na hlavní silnici alespoň 80 km/h, pak by měl zvážit, jestli na ni vůbec jezdit. Zdržuje pak ostatní. Ale to se ještě pochopit dá. Ne každý se na to cítí a objet se to třeba nedá. Ale z čeho „kvetu“, jsou tihle pomalí řidiči, jedoucí třeba 70, kteří na opravdové sedmdesátce zpomalí třeba na 40. A jak říkají sami policisté: Lepší když někdo jede o 20 km/h rychleji, než pomaleji.
5) Levoproudařství: Tady jistě nejsem sám, komu vadí lidé v levém pruhu, kteří se odmítají jakkoliv pohnout a pustit rychlejší. Zde se opět dostáváme mimo meze zákona, ale reálně je to zase těžko postižitelné. Zdržují, nutí ostatní k podjíždění a prostě se chovají bezohledně. Na víceproudé silnici máte mimo obec jet vždy vpravo. Levý pruh je určený pro předjíždění.
6) Koulaři: Řidiči, kteří jezdí s tažným zařízením. Ano, rozumím tomu, že odmontovávat a znovu instalovat kouli je nelehká práce. Někdo ji má i z důvodu ochrany svého nárazníku. A víceméně nejde o nic, dokud takový řidič při parkování koulí netrefí auto za sebou (ano, viděl jsem i pána, co si nevšiml vozu vzadu a jeho koule se kompletně schovala do nárazníku nové oktávky). Také při drobných ťukancích jsou škody na autě vzadu o dost větší, než by mohly být, případně by třeba vůbec být nemusely (zde to ale zase jde na vrub zadního řidiče).
7) Pomalé rozjezdy: Kdo by to neznal. Na semaforech v pravém pruhu kamion, za kterým se nechceme táhnout. Před námi v levém jedno auto. Člověk si říká, super, na rozjezdu se dostanu před kamion a za 300 metrů sjíždím. A ono nic. Auto před námi se rozjíždí ještě pomaleji než kamion. Ne z nepozornosti, ale protože nešlápne na plyn. Děkujeme.
8) Vynucovači: Takoví řidiči, obzvláště mezi těmi zběhlejšími, kteří dobře vědí, že jsou v právu a právo si někdy až agresivně vymáhají třeba najížděním nebo nebržděním. Jasně, když to někdo pošle z vedlejší pod rozjeté auto tak, že se musí jít na brzdy, je to na pár facek. Ale je opravdu nutné brzdit až na poslední chvíli, stát na klaksonu a zuřivě gestikulovat? Nestačilo by prostě ulevit si vulgarismem směrem k dotyčnému a jet v klidu dál?
Jistě jsem ještě na někoho zapomněl. Ale pokud jste se v některém z bodů našli, zamyslete se, jestli tím pomáháte k plynulé a bezpečné jízdě, protože to je na našich, poměrně přetížených komunikacích, klíčové. Určitě po nikom nechci, aby mu v zatáčkách pískaly gumy, nebo se na rozjezdu prohrabal asfaltem. Třeba opravdu to akvárko veze, sám jsem jel s vlastnoručně vyrobeným dortem dost podobně. Ale na silnici jsou i lidi, co nemají tolik času, případně jej chtějí prostě trávit jinak než za volantem. Ano, říkáte si, co je to 10 minut. Například vyluxování bytu nebo umytí nádobí. A nebo i méně naštvaná učitelka ve školce, že?
