Článek
Více než 30 let po Sametové revoluci je u nás stále slyšet silné protiamerické nálady. Část našich spoluobčanů USA bytostně nenávidí a už jen sestava těchto tří písmen jim způsobí rudo před očima. Je to samozřejmě v demokratickém světě naprosto v pořádku, a kdyby tyto hlasy byly zakazovány nebo umlčeny, bylo by to extrémně špatně. Takže na jednu stranu buďme rádi, že se mohou ozývat. Naproti tomu je však poněkud zvláštní, že se u nás stále ozývají. A to poměrně hlasitě, zejména v diskusích a na sociálních sítích. Proč tomu ale tak je a kde se tedy tyto protiamerické nálady berou?
Ne každému se líbí demokratické směřování, ne každému se líbí politika Spojených států. Budiž, je to samozřejmě každého světonázor, jak pohlíží na světovou politiku. Můžeme tyto lidi nechápat, můžeme s nimi diskutovat, ale musíme jim jejich názor dovolit. Člověk může mít rád Ameriku stejně jako Rusko, nebo třeba Mongolsko, Eritreu, či Arabské emiráty. A proto má právo si říkat co chce a my bychom mu to neměli zakazovat. Ovšem můžeme s ním o tom diskutovat. Ve vší slušnosti samozřejmě.
Jak jsem již zmínil, od Sametové revoluce, tedy od našeho odtržení se od ruského světa, uplynulo touto dobou 35 a půl roku. Tedy rozhodně minimálně jedna lidská generace. Přesto se zdá, že ozvěny sovětské propagandy jsou u nás stále dosti hlasité a čtyřicetileté vymývání mozků komunistickou propagandou se u nás podepsalo víc, než je zdrávo. Protože jiný důvod takové masové nenávisti k USA nejspíš nepřipadá v úvahu.
Ano, ani USA nemají čisté svědomí a v minulosti poměrně důkladně provrtali politiku mnoha zemí, především těch rozvojových. Avšak tohle je na světě zcela běžné a v minulosti si tím samým prošla Římská říše (Itálie), Velká Británie, Německo, Španělsko, Rusko a nyní se do politiky cizích států vměšuje například i Čína. To se nám nemusí líbit, ale je to prostě fakt vyspělých zemí, které chtějí mít ve světě větší vliv.
Nicméně Česká republika se Spojenými státy americkými žádnou zkušenost nemá. Ať člověk hledá, jak hledá, žádné křivdy od USA se nám v minulosti nedostalo a není tomu jinak ani teď. Naopak se zasadily o osvobození alespoň části naší republiky na sklonku druhé světové války. S tou je spojeno i negativní bombardování spojeneckými svazy, které směřovalo především na Plzeň, kde se tehdy produkovaly stíhače tanků pro německou armádu. A vinou chyby v navigaci 14. února 1945 také Prahu. Nicméně stále jsme byli územím Třetí říše, tedy tyto nálety byly (bohužel) legitimní.
Naopak po válce nám USA, stejně jako celé Evropě, nabízely Marshallův plán. Ekonomickou injekci pro nastartování hospodářského růstu. Naneštěstí pro nás jsme byli na nátlak Stalina donuceni tuto pomoc odmítnout. Od té doby jsme byli pro USA sice nepřátelskou zemí, ale žádné kroky proti Československu nikdy podniknuty nebyly. Jediný vzdušný souboj, který Československo s Američany mělo, dopadl dobře pro nás, když naši letci sestřelili americký F-84.
Pokud někdo v dnešní době věří tomu, že USA nás po válce záměrně „bombardovaly“ mandelinkou bramborovou, takzvaným americkým broukem, pak při vší úctě, není myšlením úplně v pořádku.
Ať hledám, jak hledám, v minulosti ani v současnosti nám USA nikdy nic špatného neudělaly. (Snad vyjma toho válečného bombardování území Třetí říše.) Ono ani toho dobrého moc není. Pravda, stály u osamostatnění Československa, ale nebýt tehdy intervence Masaryka, patrně by ani nevěděly, že se chceme oddělit. Zkrátka jsme zemí, která je tak nějak zcela mimo zájem Spojených států. Americkou vojenskou základnu u nás nemáme, na rozdíl od okolních států. A i občasný průjezd vojenské kolony budí v některých našich spoluobčanech silné emoce.
Na druhou stranu Rusku bychom toho mohli vyčítat poměrně hodně. Už zmíněná intervence ohledně Marshallova plánu, komunistický puč v únoru 1948, invaze v roce 1968, v poslední době kauza Vrbětice i velmi aktivní hybridní válka, kterou proti nám Rusko vede.
Zkrátka, Rusko je, po vzoru panslavistů, stále pro nemalou část našich spoluobčanů zemí zaslíbenou, zatímco USA je pro ně zemí, které se obávají a kterou z nějakého důvodu nenávidí. A to přes naprosto jasný fakt, že Rusko (potažmo SSSR) proti nám podniklo daleko více nepřátelských akcí, než USA. A jestli v tomhle nemá prsty komunistické vymývání mozků, pak je to možná ještě horší, než to na první pohled vypadá.
