Článek
Poměrně nedávno se u facebookového příspěvku ke změně ředitele místního muzea spustila plodná diskuse, v níž často zaznívaly i názory, které by se daly shrnout takto: Taková funkce je k ničemu, všichni muzejníci, knihovníci a vůbec humanitní verbež by měla nastoupit k pásu a bouchat škodovky. Nevytvářejí totiž hodnoty a bez nich by se společnost měla líp.
Já na takovéto připomínky rád odpovídám rčením, že mají naprostou pravdu. Kdyby všichni takoví nemakačenkové pořádně pracovali, měla by se společnost dnes naprosto báječně. V každé tlupě by byl dostatek opracovaných pazourků.
Někteří možná hned pochopili, co tím myslím, ale pro některé to chce hlubší rozbor. Takže si to rozeberme trochu obšírněji, neboť evidentně si to rozbor zaslouží.
Oni totiž tito lodičkové také vytváří nějaké hodnoty, ale ne hmatatelné, nýbrž ty duševní. Člověk duševní hodnoty potřebuje skoro stejně tak jako ty fyzické. Naopak i mezi těmi fyzickými je spousta věcí, bez kterých se člověk zcela běžně může obejít, je-li uspokojen jeho žaludek. A těch věcí je čím dál více. Navíc se jako společnost máme tak dobře, že i kdyby se humanitní obory nahnaly k pásům, vůbec nic by se nezměnilo, protože pro ně zkrátka díky automatizaci a robotizaci práce ve výrobě moc není.
Dostáváme se k meritu věci. Zmínil jsem totiž automatizaci a robotizaci výroby. V dnešním průmyslu nám velmi významně pomáhají různé stroje. Ať už jde o CNC obráběcí stroje, lisy, soustruhy, kontrolní stroje, umělou inteligenci, montážní roboty nebo třeba roboty na zdění. Všechny tyto vychytávky nám pomáhají zrychlit, usnadnit, zefektivnit i zpřesnit výrobu. Jen díky strojům a robotům můžeme dnes chodit do práce jen na 8 hodin a nemusíme v ní trávit více jak 12 hodin denně, jako v ní trávili naši předkové ještě před sto lety.
A kdo myslíte, že všechny tyto stroje vynalezl? Dělnice stojící u manufakturní výroby sukna? Nebo zedník omítající fasádu? Nebo snad orající farmář? Patrně ani jeden ze zmíněných.
Naopak drtivou většinu vynálezů, které nám dnes usnadňují život, vymysleli ti, kterým se dnes spílá do flákačů a budižkničemů. Jak by takoví lidé dnes hodnotili práci Alexandra Fleminga, kdyby čistě náhodou vyhodil starou plesnivou misku a nevynalezl by penicilin? Podle jejich vzorce chování by mu napsali, ať z laboratoře raději táhne dělat něco pořádného. To samé by napsali i Ottovi Wichterlovi klidně týden před tím, co přinesl světu gelové kontaktní čočky. A vynadali by i příživníkovi Jamesi Wattovi předtím, než se pustil do práce na zdokonalování parního stroje. Samozřejmě ušetřeni by nezůstali ani antičtí filozofové, kteří také nechodili okopávat cibuli. Takto bychom mohli pokračovat do nekonečna.
Abychom předešli nedorozumění, tak obyčejné práce obyčejných lidí si nesmírně vážím. Díky ní se můžeme mít dobře a máme všeho dostatek. Sebelepší vynález by nám byl k ničemu, kdyby se na jeho výrobě či chodu nepodílely šikovné ruce, kdyby farmáři na jaře prodali kravku a nezaseli a my pomřeli hladem. Jenže si zároveň vážím práce těch, kteří zkrátka rukama nepracují a jsou tu pro nás z jiného důvodu.
Pokud by někdo ve své omezenosti chtěl rušit knihovny, protože se v nich fláká osm lidí nebo muzea kde jich pracuje deset, pak je potřeba zdůraznit, že i on sám rád využívá práci flákačů. Rozumím tomu, že někomu jsou knihovny a muzea naprosto cizí, ale úplně stejně bychom mezi „flákače“ mohli zařadit třeba i hudebníky nebo herce. Má snad někdo dojem, že album Abbey Road nazpívali Beetles po šichtě ve fabrice? Myslíte si, že Till Lindemann mimo koncerty montuje Volkswageny? Nebo že Sean Connery chodil na plac od pásu? A také třeba sportovci toho ve fabrikách moc neodpracují. Koukáte na fotbal? Pak tyto „lemply“ podporujete. Kdo zedničil s Lionelem Messim nebo doplňoval zboží s Jardou Jágrem? Asi nikdo, že?
Každé povolání má své místo na slunci. Musí si ho zasloužit a jelikož existuje, tak si jej asi zasluhuje a je tu pro někoho. Knihovnu možná nevyužívá tolik lidí, jako je diváků fotbalových zápasů, ale je třeba poznamenat, že má také o poznání menší rozpočet. Messiho plat 890 milionů ročně by pokryl činnost celé Královéhradecké knihovny na deset let. A to je v žebříčku za Ronaldem až druhý.
Až si budete příště chtít zanadávat na někoho, kdo nemontuje součástky do praček nebo nelisuje výfuky, vzpomeňte si, že i jeho práce má pro někoho nějaký smysl, i když to nejste přímo vy. Vaše těžce vydolované uhlí také nevyužívá úplně každý, přesto denně fáráte. Lidé, kteří se reálně flákají samozřejmě na světě jsou, ale nejsou to ti, co denně chodí do práce, aby tam pro někoho byli. Jako třeba ti muzejníci a knihovníci.
