Článek
Samozřejmě toto je spíše téma pro řidiče, kteří nemají jinou možnost než jezdit autem. Kdo má jinou možnost, může zvolit jiný typ dopravy a spotřebu neřešit vůbec. Ale často jsou zejména obyvatelé menších sídel, vesnic, nuceni využívat potenciál osobních vozů, aby se alespoň dostali do práce. Pokud počítají každou korunu, třeba protože mají vysokou hypotéku, tak většinou řeší i dobu, která uplyne od poslední návštěvy benzínové pumpy. Předpokládám, že elektromobil nabíjený ze solárních panelů tito lidé obvykle nemají. Zkusme si v následujících odstavcích vypsat pár rad, kterak za cestu autem ušetřit.
Plynulost
Plynulé řízení je alfou a omegou úsporné jízdy. Platí pravidlo, že každé šlápnutí na brzdu nám sbírá kinetickou energii, kterou poté musíme znovu získat spalováním obsahu naší nádrže. Samozřejmě se vyvarujte pojíždění 60 kilometrovou rychlostí 200 metrů od značky začátku obce, zase tolik by se spotřeba hrotit neměla. Ale ideální je jet tak, aby stačil brzdit motor a brzdový pedál se užíval až nakonec, když je to nezbytné. Jistě jste si také všimli, že pokud brzdíme motorem, máme v tu chvíli nulovou spotřebu. Platí také, že od auta před námi si udržujeme střední odstup, protože pak spoustu brždění odpadá a stačí dát nohu z plynu. Neustálí lepiči, kteří střídají brzdu a plyn jezdí velmi neefektivně.
Elektronika
Dnešní vozy (i vozy dnes už starší) jsou vybaveny poměrně velkým množstvím udělátek, které nám umí hezky zpříjemnit jízdu. Ale tato udělátka odebírají elektrickou energii, kterou pak auto musí skrze alternátor zase vyrobit. Mezi tyto pomocníčky platí například vyhřívání sedaček (oblíbené zejména u žen), které nám umí zvednout spotřebu klidně o pár desetinek litru. To samé platí i u vyhřívaných zrcátek. Zde je situace ještě „nebezpečnější“ v tom, že často jezdíme se zapnutým vyhříváním, aniž bychom si toho všimli. Tedy pálíme elektřinu zbůhdarama a auto nám pak víc žere. Patří sem i klimatizace, kterou spousta lidí používá špatně. Především pokud jí zapínám v rozpáleném autě. Je lepší auto nejprve vyvětrat otevřením dveří či oken a až pak pouštět klimatizaci (je to ale složitější téma).
Aerodynamika
Jedoucí automobil musí rozrážet poměrně dost vzduchu. Je proto dobré mu tuto práci jakkoliv usnadnit a z auta sundat vše, co tam nepatří. Každý estetický přívěšek, který se bimbá ve větru, nám kazí aerodynamiku a to pak musíme opět dohánět vyšším výkonem, tedy i vyšší spotřebou. Jízda s nosičem kol na střeše se tedy může poměrně slušně prodražit. Stejně jako když máme na střeše prázdnou rakev. Chceme-li ušetřit, musíme tyto věci z auta sundávat, pokud je aktuálně nevyužíváme.
Závaží
Zde už se dostáváme k radě, která nám neušetří mnoho, ale v součtu to pár litrů benzínu ročně udělat může. A tím je zbytečná váha, kterou v autě vozíme. Každé kilo navíc se počítá a tak pokud máme v autě „svinčík,“ může naše spotřeba být o něco vyšší. Samozřejmě kilo navíc asi nikoho nevytrhne, ale divili byste se, co všechno jsou lidi schopní v autě vozit, protože jsou leniví to vyklidit. Kamarád fyzik jednou počítal, kolik jeho souseda stojí, když ho vozí ráno s sebou do práce a divili byste se, kolik benzínu tím za půl roku projel. Jen tím, že měl zhruba metrákové „závaží“ navíc.
Dobrý stav vozu
Samozřejmě kdo řeší každou korunu, tak asi nebude mít na auto nové a na zbytečné opravy, hlavně že to jezdí a doveze ho to do práce. Ale rozhozená geometrie a nevyvážená kola umí se spotřebou taky slušně zamávat. Možná, že když si nechá takový člověk převážit kola, za necelý půlrok, než přezuje, se mu to vrátí na spotřebě. Pokud auto žere víc oleje než pohonných hmot, pak je dobré se taky zamyslet nad opravou nebo výměnou. Zkrátka vůz má nejenom projít STK, ale být v přijatelném stavu, kdy jezdí bez problémů. Plandající vana pod motorem taky nepřidává na aerodynamice.
Rychlost
Ne, tímto opravdu nenabádám nikoho, aby se stal špuntem na silnici. Jezděte normálně, podle okolního provozu. Však ideální rychlost na nejnižší spotřebu je kolem 70 – 80 km/h. A těch pár km navíc už nás snad nezabije, ne? Ale třeba na dálnici se nežeňte na hranici možné rychlosti. Sami se jistě na palubním počítači aktuální spotřeby přesvědčíte, že pokud pojedete 140, a nebo 120, je rozdíl ve spotřebě klidně víc jak půl litru na 100 km.
Větrný stín
Lze ušetřit i jízdou v takzvaném větrném stínu, tedy jízdou za větším automobilem, který před námi rozráží vzduch. Samozřejmě vždy dodržujte předepsaný odstup dvě vteřiny! A pochopitelně hledat zbytek větrného stínu za osobním vozem je nesmysl, pokud neškrtáme o jeho zadní nárazník. Ale už jízda za dodávkou umí pomoci, natož pak za kamionem. Ty jezdí obvykle pomaleji, tedy vzdálenost odstupu se o něco zkrátí a my můžeme více využít jeho větrného stínu. A poznáme to na spotřebě. Na druhou stranu jezdit mezi dvěma kamiony na dálnici se nikomu pochopitelně moc nechce.
O jízdě z kopce a vyřazování se pobavíme například jindy, protože to je poměrně složité téma, které si zaslouží delší rozebrání problému a nelze jej příliš shrnout do krátkého odstavce. Případně mi dejte vědět v diskusi, jestli o to vůbec stojíte. Stejně jako mi můžete napsat o klimatizaci, zdali byste rádi obšírnější článek.
Netvrdím, že jsem nejlepší řidič na světě, ani že o autech vím úplně všechno. Ale u mě toto funguje, tak proč se nepodělit. Jsou to základní rady, jak ušetřit pár deci benzínu při každodenní cestě za prací (či kamkoliv jinam). Věřím, že mnohým z vás jsem nenapsal nic nového a řídíte se podle toho (nebo na to kašlete, protože vás to nezajímá). Ale i kdybych těmito řádky pomohl byť jen jednomu jedinému řidiči, mají smysl.
