Článek
Zpráva o tragické námořní nehodě, při níž přišli o život naši čtyři krajané, plní titulky už pár dnů. Je obrovská tragédie přijít o 4 spoluobčany, zejména pak pro jejich blízké a známé. Bohužel, nehody se stávají, a v hustém provozu, který panuje v průlivu Splitska vrata u ostrova Brač, je to více než nasnadě.
Nebudeme zde rozebírat, kdo za nehodu mohl, kdo měl přednost, kdo řídil, kdo zanedbal své povinnosti, ani jestli bylo možné nehodě zabránit. My se podíváme na to, jak složité je ovládat loď. Není to ultimátní manuál, spíše shrnutí, co umí překvapit neznalé nováčky, kteří jsou za kormidlem poprvé.
Co je hlavním rozdílem oproti řízení na souši a na vodě je jednoznačně rychlost. Lodě jsou oproti autům, motorkám i kolům velmi pomalé. Běžná cestovní rychlost velkých lodí jako jsou trajekty a obří kontejnerové lodě je kolem 50 km/h, plachetnice plující na motor (bez plachet) se pohybuje rychlostí zhruba 10 - 15 km/h a motorové čluny zvládají až rychlost kolem 60 km/h. Pro zajímavost letadlová loď zvládne vyvinout rychlost přes 55 km/h a 50 km/h dokázala vyvinout i největší bitevní loď na světě Jamato. Nejrychlejší na vodě jsou pak speciální závodní kluzáky, které zvládnou dosáhnout rychlosti až 200 km/h. Lodě (až na ty kluzáky) se nám tedy mohou zdát pomalé a těžkopádné.
Dalším, co suchozemce zvyklé řídit auta u lodí překvapí, je odezva řízení. Obvykle jsme zvyklí, že zatáhnutím za volant natáčíme kola a auto (motorka, kolo) začne okamžitě zatáčet tam, kam kola míří. Jenže na lodi si musíme počkat. Než dojde ke změně směru jízdy, chvíli to potrvá. Lodě obvykle bývají těžší než auta, mají tedy vyšší kinetickou energii, ale především je to dáno tím, že po hladině „kloužou“ a nemají se o co opřít. Zde už je potřeba přemýšlet dopředu a čím větší loď řídíme, tím víc dopředu musíme myslet. Zajímavé také je, že to samé se děje i když zatáčku dokončujeme, tedy že loď zatáčí ještě chvíli poté, co je kormidlo rovně.
Zatáčení u lodi také neprobíhá stejně jako u silničních vozidel. Dalo by se říci, že lodě spíš driftují. Jejich záď při zatáčení vybočuje a je potřeba s tím počítat zejména tam, kde není příliš prostoru – tj. v přístavu nebo tam, kde jsou lodě na těsno.
A v neposlední řadě lodě jednoduše nebrzdí. Nemají žádný pedál, který by zajistil, že se loď zastaví. Zastavení a brždění se u lodí děje zařazením zpětného chodu motoru, čímž zase obvykle dramaticky klesne manévrovatelnost, protože proud vody hnaný na kormidlo se přeruší. Ono ani úplné zastavení lodi bez použití kotvy či přístavních „pacholat“ není jednoduchá záležitost už jen proto, že na vodě se těžko pozná, jestli se loď ještě pomalu pohybuje či nikoliv. A největší tankery potřebují k úplnému zastavení až 9 kilometrů.
Piráti to na plachetnicích měli s bržděním ještě horší
Na vodě také panuje vcelku dobrá přehlednost, tedy pokud je den a nepanují zhoršené povětrnostní podmínky (mlha, hustý déšť, vysoké vlny apod.). Žádný plovoucí objekt se nám nemůže skrýt za zatáčku či křoví a nebo znenadání vyskočit z příkopu. Samozřejmě pro objekty pod hladinou to platí zcela naopak. Zde číhá různé nebezpečí v podobě útesů, nebo předmětů, které mohou loď poškodit, a nelze je žádným způsobem spatřit.
Dobrý kormidelník musí znát nejen předpisy, které platí jiné v zahraničí i u nás, ale také musí vědět, jak se loď na vodě chová, jak zatáčí, brzdí, a samozřejmě, to nejtěžší na konec, musí umět dovést loď zpět k přístavnímu molu. Kromě mořské nemoci, kterou můžete dostat i na našich řekách a vodních nádržích, umí vodní provoz novopečené „kapitány“ překvapit svým pomalým tempem a naopak velkou nutností předvídat. Jak mi kdysi říkal jeden zkušený kapitán: „Nesmíš se moc unáhlit, jinak se u toho kolečka hrozně nahoníš.“ A měl úplnou pravdu. Více, než rychlé reakce je u kormidla důležité předvídat a plánovat. Pár vteřin nepozornosti za kormidlem lodě oproti silničnímu provozu nic neznamená. Na všechno je totiž dost času. Naopak každá chyba se řeší daleko déle, než jsme zvyklí ze silnic. Právě proto je důležité u kormidlování přemýšlet dopředu.
Neméně důležité je také znát svou loď. Vědět jak se chová v zatáčkách, jak při rovné plavbě, vědět jak umí zrychlovat a brzdit, jak rychle reaguje na kormidlo. Pokud pro nás loď bude neznámá, bude zpočátku hodně těžké jí řídit.
Pokud se chystáte splouvat tuzemské vodstvo, nebo mořské vlny, přeji vám mnoho zdarů a mnoho šťastných námořních mil.
