Článek
Poslední dobou je svět čím dál více černobílý. To znamená, že se dělí na dva tábory. Extrémistické tábory, nutno dodat. A platí to i u globálního oteplování. První tábor se tváří, že pokud lidi nepřestanou produkovat CO2 ideálně do zítřka, všichni se do týdne usmažíme. A pořádají blokády silnic i nájezdy na umělecká díla. Tímto zdravíme Grétu. Druzí zase naopak chtějí čoudit o sto šest, jezdit v silných dieselech, pálit PET lahve v kamnech a autem chtějí jezdit i na záchod. Pokud v zimě náhodou mrzne, slýcháme od nich větu: „Tak kde je to vaše globální oteplování.“ V létě, když je na teploměru 30 °C, taktně mlčí. Tímto zdravíme pana Turka (vybral jsem jej jako nejviditelnějšího zástupce tohoto proudu, ačkoliv vím, že zase takový extrémista není). Ale nikdo se tady nevyslovuje pro zdravou střední cestu. Jakýsi kompromis a toleranci. Co se ale můžeme dozvědět od vědců, kteří nepodlehli hysterii o vývoji našeho klimatu?
Je to normální
Je výkyv globální teploty přirozenou přírodní záležitostí? Zde musíme odpovědět jednoznačné ano. Z historie víme, že Evropu již jednou v historii lidstva navštívila doba ledová. Taková ta plná ledu a mamutů. To je dlouhý cyklus a současná generace se opravdu nemusí bát, že by nás navštívila znovu. Střídá se v rámci vyšších desítek až stovek tisíc let. Jenže mimo tento dlouhý cyklus jsou i menší doby ledové, které trvají podstatně kratší dobu a zároveň se také rychleji střídají. Z historie víme, že za Karla IV. se v Čechách nebývale dařilo vínu (že, Bušku z Velhartic?) a že místní klima bylo opravdu teplé. Naopak, za Rudolfa II. je celá ona pověstná „rudolfinská melancholie“, tedy lidsky řečeno blbá nálada, připisována ochlazení a zhoršení počasí, včetně vyšší oblačnosti a s ní spojených dešťových srážek. A je prokázáno, že pokud člověk nemá dost sluníčka, má blbou náladu. Severské národy s vysokým počtem sebevražd by mohly vyprávět. Tedy oteplovací skeptici by mohli říct, že současná situace je dílem přírody a my si vesele můžeme šlápnout na plyn a dát motorům napít.
Hokejkový graf
Takže ačkoliv střídání dob ledových s obdobími teplými je prokázáno, má nějakou periodu s menšími odchylkami. Od doby, kdy se u nás v Klementinu teplota začala zaznamenávat, uplynulo bezmála 250 let. To je poměrně dlouhá doba, která může určit nějaký vývoj. Pak zde máme ještě kroniky a letopisy, kdy se pochopitelně extrémní výkyvy počasí zaznamenávaly také. A ty můžeme datovat od antiky. Samozřejmě existují i další metody, jako je třeba dendrochronologie, tedy určování teplých let podle letokruhů stromů. Tedy kolísání dob ledových máme poměrně dobře zmapované a můžeme říci, že provází lidstvo již dlouhá tisíciletí. Jenže teď se dostáváme k hokejkovému grafu. Když si toto zmapované vychýlení promítneme do grafu, vypadá jako hokejka. Konec směřuje poměrně jasně vzhůru. A to je doba zhruba průmyslové revoluce, tedy počátku éry spalování fosilních paliv. Podle hokejkového grafu tedy člověk opravdu přispívá nezanedbatelnou měrou k oteplování.
Dlouhé trvání
Bohužel zde je také potřeba říci, že celá situace je značně zdlouhavá. A tím spíše, chceme-li se negativního efektu zbavit. Tedy ať již do roku 2030 uděláme cokoliv, potáhneme si skleníkový dluh z předchozích 50 - 100 let. A na druhou stranu, cokoliv uděláme teď, tak pocítí teprve naši pravnuci. Skeptičtí vědci dokonce tvrdí, že teď už jsme za hranou, kdy se celá situace přičiněním člověka (to jest úplné eliminace fosilních paliv) příliš zvrátit nedá. Nakolik jsou jejich články pouze poplašné, se dozvíme možná později, o dost později. Na světě je v tuto dobu navíc stále se rozšiřující populace lidstva a jak známo, každý člověk, i když nemá automobil, musí alespoň jíst. Tedy vypálit si kus lesa a nebo zřídit stádo prdících krav - oboje zvyšující produkci CO2. A nejvíce se rozšiřuje ta část lidstva, která v boji o každodenní přežití na celé globální oteplování hází bobek. Jako střízlivý Evropan mohu tak maximálně pokrčit rameny, případně alespoň poslat nějaký příspěvek na Člověka v tísni, který svou činností, ať již učitelskou, či technologickou může trochu pomoci i v tomto ohledu.
Potopa světa
Mně samotnému dlouho vrtalo hlavou, kde je ta voda z ledovců. 20 let slýchám, jak táním ledovců potopíme půlku planety. A ono pořád nic. Na Maledivách pořád frčí turistika, přitom měly jít jako první. Celou situaci mi objasnil před pár lety jeden článek, v němž jsem se prostě dozvěděl, že voda mizí do atmosféry. Polopaticky řečeno, teplejší vzduch působí jako houba a nasává vlhkost, tedy vodu. A nutno říci, že ta houba je opravdu obrovská. Tedy čím více teplý bude vzduch, tím bude na zemi sušší podnebí a méně vody. Pro získávání vody z atmosféry zpráva dobrá, ale pro ostatní nic moc.
Hysterčit, či ne?
Tedy z výše napsaného, mohli bychom se v klidu zařadit do fronty do Louvru, abychom potřísnili nějaký obraz kečupem. Ale, a teď se vraťme na začátek článku. Já doporučuji nevidět svět černobíle. Je potřeba najít střední cestu. Naučit největší znečišťovatele chovat se zodpovědněji a zároveň si udržet post udavatele světového směru, který má Evropa dobrých 500 let (díky ekonomické a technologické převaze, kterou si teď podkopáváme). Už kdysi ve škole nám vysvětlovali zbytečnost přísných omezení na příkladu Eskymáků, lovících řekněme 500 velryb ročně z důvodu obživy a tradic. Pokud jim zakážeme lovit velryby, co udělají? Budou je lovit na černo, stoupne cena velrybího masa a namísto 500 kusů jich ročně vyloví 600. Mnohem lepší je použití metody s velmi špatnou reputací, ale zde velmi úspěšnou, a to metodu salámovou. Tedy dohodnout se s Eskymáky, že bude fajn, když počet ulovených velryb sníží na 450, možná 400. Na to třeba i v rámci ekonomických pobídek rádi kývnou. A vyhráno mají obě strany. Takže touto optikou sebrat Evropanům ropu a uhlí způsobí přesně to, co zakázání lovu velryb Eskymákům. Evropané se vzpříčí a budou spalovat víc než předtím - chytí se opačného extrému. A výsledky Eurovoleb ukázaly, že se to již částečně děje.
Co teď?
Má rada je následující: Nehysterčit. Ani jedna strana. Spíš se sejít, podat si ruce a zkusit nějakou rozumnou debatu, která usměrní oba proudy. Své argumenty mají obě strany, teď jde jen o to, aby je vyslechli ti druzí a vzali je na zřetel, tedy začali o nich rozumně přemýšlet. Natřeme všechna auta na růžovo? Nesmysl. Budeme dotovat výkup kouřících vraků? To už smysl dává. Zákaz vožení jednoho zboží po půlce Evropy kvůli razítkům (jedná se především o maso)? Jasně, zakažme to hned. Z druhé strany může zazní třeba obnovení uhelných elektráren kvůli nižší ceně elektřiny? To nezní úplně pozitivně. Zato obnovení jaderných elektráren v Německu ano. A hlavně si uvědomit, že jen zakázáním automobilové dopravy celou situaci jen těžko vyřešíme, když větší znečišťovatelé jsou jinde. Takže přátelé, zelenou Evropu chceme, ale zelenou rozumně, ne fanaticky. A především mluvme spolu, uznávejme své oponenty a važme si jich i jejich názorů.
