Článek
Je po volbách. Komunálních. Voliči a podporovatelé opozice jásají, že podpora ANO klesá. Jásá i opozice samotná. Jako by si Babiš, Havlíček a Schillerová balili kufry a stěhovali se kamsi do Francie. Jenže realita může být někde úplně jinde.
Je pravdou, že hnutí ANO ztratilo v těchto volbách téměř stovku mandátů, což ale není žádná tragédie, ani výhra opozice, natož nesouhlas s vládní politikou. Je to zkrátka výsledek komunálních voleb do zastupitelstev jednotlivých obcí. Snad jediná pozice, která může členy (a zejména předsedu) hnutí ANO mrzet je neúspěch v Praze, která je přeci jen poněkud osobitá.
Oproti zástupcům tradičních velkých stran výrazně posílili nezávislí kandidáti, kteří souhrnně získali přes padesát tisíc mandátů. A je moc dobře, že to takhle dopadlo. Nehledě na to, které straně fandíme a kterou nemáme rádi, bychom si měli uvědomit, že komunální volby jsou specifické. Že velké strany, které se pohybují v celonárodní a zahraniční sféře zkrátka nerozumí problémům a bolístkám jednotlivých měst a obcí. Přestože mohou mít číslo na kohokoliv. Předseda vlády zkrátka nemůže vědět, že v Trutnově* potřebují opravit cyklostezku a v Tachově* mají problémy s dodávkami tepla.
Od toho máme právě lokální zástupce, kteří se nebojí vyhrnout si rukávy, vstoupit do politiky a vést město. Ti, kteří přesně vědí, co je kde potřeba, co je nezbytné v které obci a městě napravit a do čeho investovat a slíbí to zařídit. Nelze se pak divit lidem, že si raději zvolí takové kandidáty, než politiky, kteří se pohybují po Strakově akademii a o nějaké Břidličné* jaktěživ neslyšeli.
Problém nezávislých kandidátů pak spočívá v tom, že voliči si „kupují zajíce v pytli.“ Jelikož se místní kandidáti nestihli dostatečně osvědčit, klidně se může stát, že za líbivými slogany nakonec vyleze pouhá snaha takzvaně se dostat ke korytu a udělat si z městského rozpočtu adventní kalendář. Což se samozřejmě může stát i u kandidátů velkých stran, ale tam člověk aspoń ví, kam bude vedení směřovat.
Vraťme se ale k planému nadšení opozičních zástupců. Pokud jásají, že ANO v komunálních volbách pohořelo, pak jásot jistě není na místě, protože se rozhodně nejedná o nějaký propad referencí, ale spíše o pochopení podstaty problému lokální politiky, kterou daleko lépe zastanou místní politici, než vzdálený předseda vlády se svými loutkami. Navázání na celonárodní politiku jednoduše nedává smysl.
Daleko markantnější je propad podpory ANO u voleb senátních. V těch totiž ANO poměrně solidně pohořelo také. Zde už se jedná o součást celostátní politiky, ve které se kumuluje určitá moc a kterou by každá ze stran ráda ovládla. Vzhledem k předběžným výsledkům, v nichž se ANO příliš nedařilo se lze divit, že Babiš opět nenavrhl senát zrušit jako tomu bylo po neúspěchu kandidátů ANO v roce 2016. Patrně si zase budeme muset počkat až na výsledky z druhého kola senátních voleb.
Žádné debabišizace společnosti se obávat nemusíme. Hnutí ANO má standardně svou věrnou základnu o velikosti čtvrtiny populace, která v součtu s ostatnímu vydá plus / mínus zhruba 30%. Občasný pokles či naopak nárůst v preferencích je způsoben spíše zvýšením nebo snížením aktivity čelního představitele hnutí a momentální voličskou náladou. Neúspěch v komunálních volbách Babiše jistě značně mrzí, zejména pak v Praze, ale určitě se nejedná o počátek konce hnutí ANO.
* Příklady zmíněných měst jsou náhodné a jejich problémy zcela vymyšlené, slouží pouze pro ilustraci.
