Článek
V sobotu začaly Vánoční prázdniny. Rodiče mají zaděláno na lehký problém, protože jejich ratolesti zůstanou doma, tudíž jim polezou na nervy celých 14 dní. Ale letos to vyšlo docela dobře a i pracující člověk získá za dva dny dovolené celý týden času na oddech. Proč taková radost z práznin? Protože snad konečně nastane klid. Jistě, čeká nás vánoční úklid, vaření, pečení, míchání salátu, dozdobení perníčků, ještě jeden úklid, shánění stromku, zdobení stromku, další úklid, balení dárků a úklid odstřižků papíru, případně v pondělí ještě narychlo dokoupit co nám ještě schází. Takový ten každoroční vánoční mumraj. Od teď, se začátkem prázdnin, však s přidanou hodnotou konce všech otravných besídek, které vždy začínají v ten nejnevhodnější čas.
Začíná to ve škole
Každý rodič, který má dítě na základní škole, to musí už teď znát. Školní besídky, postrach rodičů. Nebudeme si nic nalhávat. Školou povinné děti nejsou schopny za pár hodin secvičit vystoupení, které by moderního diváka nadchlo. Kdo od školní besídky očekává představení céčkové kvality, pak jistě nebude zklamán. Kdo jde na áčkové divadlo, ten silně zapláče. Samořejmě, nevíce vždycky zazáří naše dítě, protože je nejlepší, jedinečné, nejšikovnější a prostě strčí ostatní do kapsy. A to i když hraje křoví. Naštěstí ty "naše “ děti jsou tam všechny, protože každé tam má rodiče, babičky, dědy, sourozence a tetičky z druhého kolene.
Když se všichni tito příbuzní naskládají do sálu, který má kapacitu zhruba polovinu, může započít besídka. Střídají se vystoupení různých kvalit, z nichž žádné nepřesáhne takovou míru, abychom byli nadšeni, neobsauje-li zrovna naše dítě. Ano, mrňousci se snaží, učitelé odvedli kus práce, ale ruku an srdce, koho dneska dojme lámané odříkání básničky Mik Miku Mikuláš a nebo falešně zazpívaná koleda?
Pokračuje to na ZUŠce
Ne každý rodič má to štěstí, že má dítě na nějakém oboru na umělecké škole, zde se jedná především o hudební oddělení, protože na besídce se asi nebudueme dvě hodiny koukat, jak vzniká koláž s vločkami. Půjdeme tedy obvykle na sbor, případně flétnový koncert. Zase to není žádná hitparáda světových umělců, ale už se dostáváme na úroveň, kdy má smysl besídku (koncert) navštívit. Jednak účinkují děti, které mají nějaké vlohy a jednak jsou pod vedením učitelů, kteří je učí právě toto a ví jak na to. Nemusí se zabývat čtením ani prvoukou, ale stačí jim zpěv. A co se publika týče, pak se opět opakuje situace, kdy v se místnosti mačká široké příbuzenstvo, někdy ještě doprovázené sousedy. Takže sednout si nemůžete, nejste-li „přítel školy“ a nebloumáte sálem hodinu dopředu. Takže stojíte na jedné noze a ještě ne té vlastní, děti skoro nevidíte, ale tak nějak tušíte, že tem vpředu budou. Takže aspoń posloucháte, pokud zrovna paní vedle vás nevede čilou debatu se sousedkou a nebo mladší sourozenci vystupujících neprodukují sekundární koncert..
Končí to v práci
Někdy jsou pracovní besídky prima. Užijeme si je, protože máme skvělý kolektiv, máme společná témata a upustíme trochu pracovní páry. Jenže bohužel často se s tím snoubí příprava. Každý, především pak ženská část, se chce před kolegy vytáhnout. Proto musí přinést to nejlepší cukroví, nejkrásnější chlebíčky, nejúžasnější jednohubky. To s sebou samozřejmě nese značnou míru úsilí. Od hledání nejúžasnějšího receptu, přes nákup neobvyklých surovin až po samotnou přípravu, kdy se toho půlka spálí, včetně jednohubek, které se nepečou. samozřejmě vše časově extrémě náročné. A na samotnou besídku si pak vzít ty nejlepší šaty. Vždycky se však najde někdo, kdo má věci lepší. Víc druhů cukroví, lepší chuť, hezčí postavu. To, že jde jen o náš subjetviní pocit a besídka nemá vítězů, ale jen poražených, je vedlejší. Proto, nepropijeme-li se do dobé nálady, trpíme splínem, že zase někdo zazářil víc než my. A ještě nám v opilosti může některý z kolegů říci něco, co mělo zůstat nevyřčeno.
Jelikož teď už jsou skutečně prázdniny, žádná další Vánoční besídka nás nečeká. Díkybohu. Můžeme tak v pohodě doma vytvořit vánoční atmosféru a užít si torchu toho proklamovaného klidu a míru. Udělejme si Vánoce takové, jaé chceme my, ne takové, které budou na Instagramu ty nejlepší. Protože poměřování na sociálních sítích nám je může jen zkazit. Vánoce jsou tu pro nás, ne pro široké okolí. Takže zabalit dárky, zamíchat salát a pustit pohádky. Šťastné a veselé!
