Článek
Ano, tento článek je satirou, ale smutnou satirou. Odhaluje to, co je vlastně v politické kultuře zcela normální: Slibování naprostých nesmyslů. Namísto úsměvu a pobavení bychom si tedy na konci článku měli uvědomit, že politici si s námi a našimi volebními hlasy vytírají víteco. Teď ale tedy ke skutečnému návrhu.
Různé strany slibují kdeco, ale všechny se tváří rozpočtově nanejvýš zodpovědně. Tedy že v případě jejich zvolení do čela ČR bude náš rozpočet tak vyrovnaný, jak nikdy nebyl. Možná ještě lépe, bude dokonce přebytkový. Předvolební plakáty i webové stránky hlásají především rozpočtovou odpovědnost, kterou se zaklínají všichni. (Někteří nám ale podmítají prozradit, jak by k ní v tom populistickém rozdávání přišli.) Všichni si totiž uvědomili, že současně nastavený kurs, kdy každý rok zasekneme nemalou sekeru do státního rozpočtu a navýšíme tím celkový dluh je neudržitelný. Projedli bychom vlastní budoucnost během pár let.
Jelikož státní dluh se neustále navyšuje, roste s ním i částka, která je v rozpočtu označená jako „obsluha státního dluhu.“ Jedná se o částku, která každoročně padne na to, aby umořila pohledávky věřitelů státu. Ať už jsou to banky, nebo majitelé státních dluhopisů. Možná nějaký máte doma i vy. Před pěti lety ministryně financí Alena Schillerová k jejich nákupu veřejně vyzývala. A odborníci totéž radí i dnes, pokud nechcete investovat své naspořené peníze nějak riskantněji (a výhodněji). Tato částka k letošku dosáhla 100 miliard korun. Sto miliard vyhozených jen tak z okna. Peněz, které nejdou do kapsy ani důchodcům, ani státním zaměstnancům, ba se za ně nestaví dálnice či vysokorychlostní železnice. Ani stadion pro Sáblíkovou. Je to zkrátka černá díra na peníze, ve které mizí nezanedbatelná část našeho rozpočtu. Je to jen o třetinu méně, než spolkne rezort nenáviděného ministerstva obrany. Nebo téměř dvojnásobek toho, co dostává ministerstvo zemědělství.
Navrhuji tedy stranám, aby v následujícím programu, kterak ušetřit, nabídli voličům i možnost zrušení obsluhy státního dluhu. Vždyť kdybychom tuto částku rozdělili mezi důchodce, tak každému by se mohla zvednout penze o nezanedbatelné 3 tisíce korun měsíčně. Pro militaristy se tato částka rovná ceně 16 nových stíhaček F-35. A pro ty, kteří neradi vidí červená čísla v hospodaření státu je to pak částka, která tvoří téměř polovinu salda letošního rozpočtu.
Strana, která s tímto krokem přijde, jistě oslaví bouřlivý úspěch. Nikomu nic nesebere, nic nebude omezovat, jen zkrátka přestane obsluhovat státní dluh, tj. lidově řečeno platit dluhy. Běžného občana to mrzet nebude vůbec. Ideální položka na škrtání. Jistě existuje dost kompetentních politických stran, které by se takového nabízeného nápadu mohly chytnout. A dost lidí, kteří takovému nápadu zatleskají.
Tak, a teď už dost legrace.
Obsluha státního dluhu je od toho, abychom jako stát byli solidní. Aby nám ještě někdo ty peníze chtěl půjčit. Málokdo asi půjčí jen tak, bezúročně. A pokud máte doma státní dluhopisy, počítáte, že za ně dostanete úrok 4%. Bez úroku by asi nemělo smysl je kupovat a peníze by vám lépe posloužily i na stavebním spoření. Zkrátka úroky se platit musí a platí to i pro stát. Naopak čím víc je státní kasa rozvrácená, tím větší musí platit úroky věřitelům, protože stoupá riziko, že o peníze přijdou. Naše republika v současnosti vyznívá jako nepříliš riskantní, což se odráží i na úroku dluhopisů, který je aktuálně 4%. Například daleko riskantnější je půjčit peníze Rusku, které aktuálně vaše investice do dluhopisů zhodnotí 9,7%. Ale může se také stát, že nedostanete nic. Proto ten vysoký úrok. Zkrátka, lidově řečeno, čím víc je stát v zádeli, tím větší úrok musí nabízet. Do rizika bez výnosu nepůjdete ani vy, ani velké nadnárodní banky.
Pokud by s krokem zrušení obsluhy státního dluhu přišla nějaká strana, naprosto by se zdiskreditovala. Nicméně politická situace v naší zemí je tak tristní, že by mě vůbec nepřekvapilo, kdyby se to v programu nějaké strany objevilo. A bohužel věřím i tomu, že by to v nemalé části populace vyvolalo pozitivní odezvu.
