Článek
Že bychom rádi německé platy je nesporné. Potvrdil to i premiér Fiala, který dost odvážně prohlásil, že za jeho příští vlády bychom je mohli mít. Je to pochopitelně spíš nesmysl a vzdušný zámek, protože v současné době mají Němci víc než dvojnásobný náskok, když jejich průměrná roční mzda sahá téměř k 51 tisícům Euro, zatímco my se plácáme někde na hranici třiadvaceti tisíc pěti set.
Ale i kdybychom na německý průměr dosáhli, což by se nám líbilo, umíte si představit, co s tolika penězi? Patrně už se vidíte, jak se nebudete muset omezovat, jak budete v balíku. Jenže ono to tak růžové nakonec není nikdy. Tedy bylo by, kdyby ceny zůstaly české, ale platy byly německé. Což je vlastně ten náš sen. Ovšem realita trhu nám říká, že kde jsou peníze, jsou i vysoké ceny. Takže pokud bychom rádi měli platy jako v Německu, pak bychom museli přijmout i německé ceny. A ty jsou jednoznačně vyšší, snad jen s výjimkou základních potravin a Nutelly.
Mít německý průměrný plat v přepočtu více než sto tisíc korun by bylo sice úžasné, ovšem také bychom museli počítat, že třeba jídlo v restauraci by nás nevyšlo na současných průměrných 224 korun, ale měli bychom si připravit hned 360 korun, což je průměrná cena jídla v Mnichovské restauraci. Taktéž z ceny točeného piva by se klasickému českému pivaři protočily panenky. Běžně se totiž dostaneme nad 5 € za jeden točený půllitr, tedy na více než 120 Kč. Dražší je v Německu až na pár výjimek všechno. Cena jízdenky MHD je zhruba dvojnásobná. Za litr benzínu v Německu chtějí pumpaři kolem 48 korun v přepočtu, tedy i pohonné hmoty vyjdou o třetinu dráž. U nájmů pak narazíme nejvíce, neboť se obvykle jedná o jednu z největších položek rodinných rozpočtů. Zatímco v Praze se pohybuje nájem u 1+1 pod 22 tisíci, v Berlíně se pak dostaneme na 31 tisíc. U větších bytů, jako jsou 3+1 se pak dostáváme v Německu až k 54 000 korun za nájem v centru Berlína. Tedy shrnuto a podtrženo, německé platy ano, německé ceny pak ne. Ovšem takto tržní hospodářství bohužel nefunguje.
Pokud nám tedy někdo slibuje pohádkově německé platy a nezmíní k tomu nepohádkově německé ceny, je to jen populistický výkřik. Samozřejmě Němci se mají lépe než my, o tom není pochyb. Stále si za své výplaty mohou pořídit více věcí nežli my. Ale prvotní zdání klame a rozhodně to není dvojnásobek.
Má to ale jednu výjimku
Pokud jsme zde dosud srovnávali německé a české výplaty a ceny a přišli na to, že zase takové terno to není, pak jsme tak nějak opomněli jednu položku zboží, kterou jsou luxusní výrobky, případně dražší elektronika. Německé ceny se v tomto případě dají srovnávat s těmi českými, jsou v nich jen malé rozdíly.
Uvažujete například o koupi herní konzole? U nás pak za nejmodernější kousek dáte něco málo přes 20 tisíc korun, v Německu zaplatíte zhruba o tisícikorunu více. Což není při porovnání rozdílů mzdy zase takový skok. A jestli uvažujete o nějakém drahém autě jako je například Ferrari, pak v Německu je ceník naprosto totožný s tím českým, záleží spíše na distributorovi. Ale ani obyčejné vozy nejsou v Německu dražší než u nás. Nejoblíbenější rodinný vůz, Škoda Octavia má v Německu téměř stejnou startovní cenu jako u nás. Ba co více, v Německu startuje ceník ještě o pár tisíc níž (aktuálně dle ceníku od 721 000 Kč). A to je u nás prý ještě v akci. Dokonce i zájezdy nás v Německu vyjdou na stejné ceny, jako u nás, protože jejich cena se odvíjí především z poplatků v dané destinaci, ne od toho odkud letíme.
Tedy pokud se nám podaří ušetřit kus platu, pak nám vychází, že když je to dejme tomu desetina, tak s německým platem našetříme na auto daleko dřív než s českým, například na novou Octavii za necelých 6 let, což je u nás skutečně pro mnoho lidí jen sen. Také to bude nejspíš i důvod, proč jsou české silnice zaplavené ojetými auty z německého dovozu, poněvadž Němci si logicky kupují nová auta daleko více než Češi. My pak nezhrdneme levnou nabídkou vozu, který již v Německu dosloužil. Také domácnost bychom si mohli s německým platem vybavit větším množstvím elektroniky, na kterou se u nás dlouho šetří.
Kdo by nechtěl německé platy, že? Ovšem obávám se, že lidí, co jsou schopni odložit díl svého platu na spoření, je u nás stále méně. Podle letošního průzkumu vyjde s výplatou zhruba jen třetina lidí. Tato třetina by se pak skutečně stala o poznání bohatší, kdybychom dostávali německé mzdy. Ovšem pro zbytek populace by se zase tolik nezměnilo. O něco lépe by se asi měli všichni, ale rozhodně ne o zdánlivou polovinu. I když chudému stačí i málo. Tak tedy snažme se, neházejme si do konceptů rozvoje naší země zbytečně vidle a směřujme společně k lepším zítřkům.
