Článek
Máte doma teenagera? Jezdíte hromadnou dopravou? Nebo dokonce pracujete s dětmi? Pak vám při poslechu mladších ročníků jistě naskakuje mnoho otazníků? Co tím vlastně myslí? A jak vůbec mohou takhle příšerně mluvit? Jejich věty jsou plné přejatých slov, paskvilů, i naprostých novotvarů. Vždyť hanobí náš krásný jazyk!
Oni si navzájem rozumí, jinak by tak nemluvili, ale ti, co jsou byť o krapet starší, už občas mají problémy, ti starší už se nechytají vůbec. A je dost možné, že zatímco píšu tato slova, tak nastupující mládež už té současné také nerozumí. Já mám to štěstí, že mezi mé přátele patří i mladší ročníky, takže mně pravidelně zásobují novými výrazy. Ale už i jim takříkajíc ujíždí vlak a nastupující generaci teenagerů považují za podivíny mluvící zvláštní řečí.
Je to naprosto v pořádku, bylo to tu patrně vždycky. Mladí chtějí být hustý, cool, in a free. Proto se musí nějak vymezit vůči starším gerontům. Jednak to zkouší oblečením a jednak mluvou. Obojí se daří velmi úspěšně. A když zavzpomínáte na svá pubertální léta, patrně zjistíte, že jste na tom byli docela podobně. Mluvili jste zvláštními výrazy, protože to bylo v módě a rodiče vás peskovali, abyste mluvili normálně.
Šli jste někdy s chábrem na chálku? Pokud vám není mezi 14–17 lety, pak předpokládám, že nikoliv. Pokud jste jen o trochu starší, pak jste klidně ale mohli jít s BF na dlabanec. Nebo byste mohli jít s kámošem na O. Pakliže jste už dostali rozum a nepotřebujete být ve své řeči vyhranění, pak prostě chodíte s kamarádem na oběd. Jestli jste nikdy žádnou podobnou zkomoleninu nepoužili, pak jste patrně jazykoví puritáni takového kalibru, že by před vámi smekli i Dobrovský s Jungmannem.
Ale patrně je to legit, oukej, nebo v poho. Je to prostě běžné a i když se tváříme naprosto zhnuseně, pokud takto slyšíme mluvit mládež, dělali jsme to samé. A kupodivu, možná tomu nebudete věřit, dělali to i naši rodiče a dokonce i prarodiče.
Zkusme zabrousit do kategorie chechtáků, love, nebo keš. Prostě do finanční sféry. Vzpomínáte si ještě, jak se říkalo tisícikoruně? Za nás to byl litr, nebo tác či talíř, ale třeba i klacek za socialismu smetana. Desetikoruně zase říkávali starší ročníky pětka. Pětikoruna byl bůr, padesátikoruna pak velkej bůr. Já jsem jako malý naprosto nechápal, proč jsem od dědy dostal desetikorunu, když říkal, že mi dává pětku. Na to, zdali něčím podobným oplývali i jeho rodiče a prarodiče, jsem se bohužel zeptat nestihl.
Paradoxně některá slova, která používají teenageři, se už dnes ujala v běžné mluvě. I dnešní dospělí už umí použít slovo fancy pro něco speciálního, snobského či noblesního, protože zkrátka lepší varianta se hledá jen těžko. U nás máme jedny fancy potraviny, které se zkrátka jinak nazvat nedají. Ono i starší OK (oukej) se používá dnes v běžné mluvě poměrně často, od dlaždičů po profesory, a nikdo se nad tím nepozastaví.
Speciální druh jsou potom pozdravy. Dnešní čau nebo ahoj by třeba před sto lety nikdo nepochytil. A přijde vám to nějak nové? Před dvěma sty lety byste neuspěli ani s pozdravem nazdar. Naopak různé druhy pozdravu zase zanikají. Prvorepublikové služebníček už dnes známe jen z filmů pro pamětníky, stejně jako má úcta. A pozdravem servus jsem naposledy slyšel zdravit kamarády svého dědu. Také křesťanské pozdravy (chválen pájštůs) se z naší kultury vytrácejí s úbytkem věřících.
Mluvit jazykem vlastní generace tady není vůbec nic nového. Dělají to mladí, dělali jsme to my a dělali to i naši rodiče a prarodiče (a patrně i generace předtím). Nemá cenu si s tím lámat hlavu a lamentovat, kterak svět spěje do záhuby. Zatím tam nedospěl. Některá slovíčka se uchytí a zevšední, jiná budou zapomenuta a stanou se tak nanejvýš nostalgickou vzpomínkou. Život půjde dál a jsem skálopevně přesvědčen, že i ti, co dnes mluví svou zvláštní řečí, dostanou jednoho dne rozum, a my jim za pár let budeme zase úplně normálně rozumět, protože budou používat společnou řeč.
Do té doby s tím stejně nic neuděláme, takže raději vychillujme, nahoďme veget, ona nás, boomery, pak mládež bude mít spíš jako golden retriever, než jako wack, či cringe. A až je to přejde, zase se naučí mluvit česky.
Zdroje:
