Článek
V období druhé světové války byl pochopitelně velký hlad po kvalitní oceli. Ve Velké Británii to platilo dvojnásob, neboť ta vedla válku ve vzduchu i na moři, zároveň musela udržovat i pozemní armádu pro případ invaze ať jedním, či druhým směrem. Ke stavbě obřích bitevních lodí bylo potřeba oceli opravdu hodně. Výtlak takových monster byl mnohdy větší než 40 000 tun. Zároveň se ukázalo, že vládu nad oceány začínají přebírat letadlové lodě, jejichž výtlak také dosahoval ke 30 000 tun. Bylo potřeba stavět také nové letadlové lodě. Jenže nebylo z čeho.
Geoffrey Pyke, britský novinář a vynálezce přišel s novým materiálem, který míchal 14% dřevěných pilin do ledu. Pojmenován byl Pykret po svém vynálezci a jeho vlastnosti jsou poměrně překvapivé. Jedná se o poměrně odolný materiál (při demonstraci odolnosti od Pykretu odražená kulka jen těsně minula, nohavici admirála Ernesta Kinga) který navíc překvapivě dobře odolává teplu. Led sám o sobě je plovoucí materiál, což se výborně hodí ke stavbě nepotopitelných lodí.
Vznikl projekt Habakkuk. Plán stavět skutečně obří letadlové lodě z Pykretu. S plánovanou délkou 600 metrů by téměř dvojnásobně překonávala dnešní největší letadlové lodě třídy Gerald R. Ford. Svou velikostí by samozřejmě způsobila svou velkou slabinu, a to rychlost, která podle propočtů neměla být vyšší než 7 uzlů (pro porovnání moderní letadlové lodě, i druhoválečné bitevní lodě, dokáží vyvinout až 30 uzlů).
Plány ledové letadlové lodi projektu Habakkuk
Loď projektu Habakkuk měla být pochopitelně osazena motory, aby se mohla alespoň pomalu pohybovat, měla pojmout až 200 stíhacích letounů a poskytovat zázemí pro chod „lodi“ i letecký personál. Osádka byla plánovaná v počtu přesahujícím 3 tisíce mužů. Díky svým obřím rozměrům mohla poskytovat vzletovou i přistávací dráhu klasickým pozemním letadlům, které tak nepotřebovaly námořní úpravy. Na lodi mělo být i vlastní chlazení, aby vydržela provozuschopná ještě déle.
Bez využití nedostupné oceli by Britské námořnictvo získalo skutečně úctyhodný kolos, který by se takřka nedal potopit, disponoval by v porovnání s klasickými ocelovými letadlovými loděmi více než dvojnásobkem leteckých kapacit, a podle propočtů by dlouho odolal i při službě v rovníkových vodách, což se od kusu ledu očekává jen stěží. Jedinou slabinou byla již zmíněná nízká rychlost.
Proč tyto „lodě“ ale nikdy nebrázdily světové oceány?
Ačkoliv nápad vytvořit veliké plovoucí letiště měl jen málo slabin, nikdy nebyl realizován. Vody kanadského jezera Patricia Lake brázdil pouze pokusný model o rozměrech 18×9 metrů vážící 1000 tun. Pro zajímavost odolnosti pykretu se tento tisícitonuvý blok rozpouštěl v kanadském jezeře déle než 3 roky. Původní spuštění prvního plavidla bylo naplánováno na rok 1944 a projekt měl velkou podporu samotného Winstona Churchilla. Přišlo se však na to, že ačkoliv na papíře projekt vypadá výborně, realita je poněkud složitější. Od plánovaného spuštění v roce 1944 se upustilo a projekt byl postupně zapomenut s tím, jak spojenci získávali námořní nadvládu. Zároveň se ocel stala dostupnější.
Největší nevýhodou obřího pykretového plavidla byla jeho samotná velikost. Pochopitelně nikde na světě neexistovaly mrazáky, které by byly schopné pojmout 600 metrů dlouhý trup. Jejich vybudování by bylo tak nákladné, že celý projekt začal ztrácet smysl. I výroba 1 700 000 tun mixu ledu a pilin nebyla logisticky zcela jednoduchou záležitostí.
Projekt Habakkuk se tak stal pouhým neuskutečněným plánem. Oproti jiným ambiciózním projektů by však fungoval, kdyby byl uskutečněn. Dokázali to například i slavní Bořiči mýtů, kteří se plavili na pykretovém člunu.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Project_Habakkuk?oldid=724441800#Further_reading
https://www.theguardian.com/books/2014/aug/29/churchills-iceman-geoffrey-pyke-spy-review
https://www.stoplusjednicka.cz/projekt-habakkuk-plovouci-ledove-letiste
https://warfarehistorynetwork.com/article/project-habakkuk/
https://hzscr.gov.cz/clanek/habakuk-projekt-giganticke-letadlove-lode-z-ledu.aspx
https://www.youtube.com/watch?v=8QdqHblcrnA
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pykrete
