Článek
Předvolební sliby hnutí ANO plní nejen přední stránky zpravodajských webů, ale i udivené pohledy ekonomů. A nejen ekonomů, ale i lidí, kteří si umějí spočítat, že jedna plus jedna jsou dvě. Program budoucí Babišovy vlády vypadá na první pohled tak, že i trhací kalendář je proti tomu konzistentní kus papíru. Jakkoliv sliby vypadají pro někoho lákavě, ekonomové varují, že tohle bude stát skutečně hodně peněz, které zkrátka v rozpočtu nemáme už dneska a přilejeme-li olej do ohně, bude daleko hůř.
Naproti tomu se Babiš ohání tím, že ví, kde potřebné miliardy sežene. Jeho plán je jasný - vytěžit šedou ekonomiku a pořádně si došlápnout na neplatiče daní. A věří, že tyto rázné kroky přinesou do státní kasy 300 miliard. I tuto myšlenku ekonomové cupují na kousky a upozorňují, že v této sféře šedé ekonomiky se nachází při optimističtějším odhadu zhruba 20 miliard korun. Což je daleko méně než desetina toho, co ANO na své plány potřebuje. Nehledě na to, že tu stále visí ve vzduchu současný dvousetmiliardový deficit. Takže kde na to vezmeme? Patrně si zase půjčíme, protože tím podle Aleny Schillerové republiku nezadlužíme.
Další otázkou také zůstává, jak chce Babiš efektivně vytěžit celou šedou ekonomiku? Patrně se upíná ke svému výtvoru v podobě EET, který opět plánuje zavést, a který dosud budí rozporuplné reakce. Někteří lidé v něm vidí nástroj k trestání těch „co kradnú,“ jiní zbytečnou byrokracii a šmírování. Odborníci se shodnou spíše na tom druhém, neboť přínos EET je diskutabilní, v lepším případě v řádu jednotek miliard.
Samozřejmě EET je v rukou finanční správy užitečná, nicméně ani bez elektronické evidence tržeb není zcela bezzubá a má své nástroje, jak podnikatele vyhýbající se placení daní dohledat a následně trestat. Má například k dispozici data z kontrolních hlášení a daňových přiznání. Koneckonců, jakby bez EET asi fungovala dnes? Kdo si myslí že finanční správě neumí bez EET efektivně fungovat, je velmi naivní.
Ostatně, pokud někdo obchází systém tím, že veřejně proklamuje nepřijímání platebních karet, což známe obligátním nápisem „Platby pouze hotově“ je úplně stejně obejitelné i EET. Může jít o „aktuální výpadek“, nebo o „nedostupnost signálu“, případně se „zrovna rozbije pokladna“. Není asi nic snazšího, než obejít EET stejně jako to je dosud s platbami kartou. Rozhodně to nedělají všichni živnostníci a podnikatelé, drtivá většina normálně daně odvádí a výsledky hospodaření přiznává, ale ti, co žijí na hranici šedé ekonomiky tam budou žít i po znovuzavedení EET. Naivní představa, že buď přejdou ke „světlé straně“ a nebo budou ihned odhaleni a potrestáni, je poměrně zcestná. Jednak je k tomu potřeba velké množství lidí, což zase posílí řady úředníků na ministerstvu financí (ano, jde přesně o ty lidmi nenáviděné státní úředníky), a jednak i kontrolory přímo v terénu, kteří budou odevzdávání účtenek kontrolovat. A prodej „bez lístku“ mezi známými zákazníky se zarazit nedá nikdy.
Čím tedy EET je? Nástrojem pro šmírování drobných živnostníků. Je také nástrojem pro boj proti vnějšímu nepříteli, tedy drobným živnostníkům. Protože lidé evidentně vnějšího nepřítele potřebují, a tak jim ho Andrej Babiš v podobě živnostníků předhodil. Co na tom, že je imaginární. Však „všeci kradnú,“ jak jsme se dozvěděli před lety přímo od Babiše. Tedy všeci kromě nemajitele Agrofertu, který jen čerpá. A až možná někde na konci je EET nástrojem pro odhalování daňových úniků.
