Článek
Letošní rok je rokem, kdy se víc než kdy jindy propírá státní rozpočet. Po nepříliš vydařeném šetření Fialovy vlády, kdy nově vzniklé dluhy nepřesáhly 300 miliard jsme se znovu rozjeli a Babišova vláda nám naděluje rozpočty se schodkem nad 300 miliard, přičemž příští rok se hodlá přiblížit 400. Není tedy divu, že mnoho lidí, zejména ekonomů, zdvihá varovný ukazováček se slovy, že takhle to moc dlouho nepůjde, pokud nechceme nechat stát zkrachovat.
Jenže současné vláda namísto toho, aby se snažila případný náraz do krachové zdi zbrzdit, vesele přidává plyn. Rozjíždí mejdan, jehož následky, především v podobě účtu, bude muset vyřešit nástupce. Program i činy vlády vypadají líbivě a mají na lidi vcelku rychlý pozitivní dopad. Domácnosti zkrátka nechá ušetřit, nebo jim něco přidá. Co bude za deset let už řeší málokdo, varování jako by nebyly slyšet.
Člověk by si řekl, že až převezme otěže státu nějaká další, rozumnější vláda, dá spoustu věcí zase do pořádku a veřejné finance nějakým způsobem ozdraví, aby každoročně v rozpočtu nezela obří díra. Jenže nejen, že to není jednoduché, ale ono to ani není vůbec možné.
Babišova vláda totiž rozhazuje na místech, která se už nebudou moci vrátit do starých zvyklostí, protože jsou pro lidi příliš výhodné a přináší jim především finanční přilepšení. Zpětná změna by byla natolik nepopulární, že zkrátka už nebude proveditelná. Stát totiž funguje zcela jinak než domácnosti.
Pokud se rodina dostane do finančních potíží, rozhodne se šetřit. Omezí výlety, omezí návštěvy kina, omezí rozpočet na koníčky, zruší dětem půlku kroužků, a jednou do týdne budou namísto svíčkové jíst knedlíky s vajíčkem nebo chleba s máslem. Tím sníží výdaje a rodinný rozpočet ozdraví. A třeba v budoucnu, až dostanou přidáno, budou se moci vrátit do původního režimu a opět si užívat život.
Ale změny, které nám přinesla současná vláda omezování výdajů příliš neumožní. Samozřejmě nějaké drobné změny vrátit půjdou, ale umí si snad někdo představit, že se za tři roky opět zavedou zrušené koncesionářské poplatky? Nejenom že by to narazilo na extrémní neochotu lidí opět si zadat měsíční příkaz na 205,- korun, ale zároveň do současnosti budovaný systém kontroly už bude zhroucen, a stát by musel znovu obesílat tisíce neplatících domácností, které se z toho budou chtít vykroutit.
Taktéž státní zaměstnanci, včetně policie a vojáků, asi neocení případné budoucí snížení svých výplat. Část veřejnosti by jistě uvítala snížení platů státních úředníků, ale další část nikoliv, především pak samotní státní zaměstnanci by logicky byli proti. A téměř půl milionu státních zaměstnanců není skupina, kterou by bylo možné přehlížet.
Stejně tak převedení části cen elektřiny zpět ze státu na domácnosti asi neuvítá nikdo a stát bude muset být jejich plátcem již napořád. Což z rozpočtu odčerpá další potřebné miliardy.
Vzpomenete si ještě, jaká vůle odporu se vzedmula, když se v březnu 2023 Fialova vláda rozhodla snížit nadměrečné valorizace důchodů? Dlouhé obstrukce, ústavní stížnosti i motivy na demonstracích proti drahotě. A to byly změny týkající se „jen“ zhruba dvou a půl milionu penzistů. Jaký ohlas by pak měly změny týkající se každé domácnosti?
Jakkoliv se můžeme naivně domnívat, že až odejde Babiš, rozvrat státních financí odejde s ním, opak je pravdou. Nastavená laťka nám již zůstane navěky, o drobné úpravy se budou svádět veliké boje s budoucí opozicí i s veřejným míněním. Šetření není populární a volby nevyhraje. Proto nemůžeme očekávat, že by jej někdo měl v programu, o to překvapenější budeme, až opět poruší předvolební sliby (doufejme). Jinak to totiž nepůjde.
Každá nyní nově vydaná tisícovka ze státního rozpočtu se stane i tisícovkou vydanou po všechny následující roky, ať se nám to líbí nebo ne. Protože lidí, kterým by se nelíbilo přerušení této „štafety“ bude, když ne rovnou většina, tak alespoň mnoho, a změny budou natolik nepopulární, že k jejich navržení bychom potřebovali extrémně silnou vládu s velmi schopným ministrem financí. Ani jednoho se nám poslední dobou nedostává…
