Článek
Nejsem vyloženě člověk, co by hltal zasedání sněmovny. Dokonce nekoukám ani na Otázky Václava Moravce. Politiku sleduji „zpovzdálí“ internetu, plakátů a sem tam nějakého toho zpravodajství či diskusi. Přesto jednomu prostě nemůže uniknout, že Češi velmi rádi nadávají na politiky a politiku obecně. Ano, zavděčit všem se prostě nedá, takže pokud opravíme dálnici, budou někteří prskat, že jsme neopravili okresky, naopak pokud budou nové okresky, budou další prskat, že dálnice je zanedbaná. Platí to u všeho, snad vyjma daní, tam se shodnou všichni, že čím nižší, tím lepší. Tedy až na realisty, kteří si uvědomují, že státní pokladnu je potřeba něčím naplnit a že státní rozpočet se prostě netiskne. Navíc nespokojený občan motivuje politiky, aby svou práci dělali co nejlépe. Pravda, dneska se už politická prezentace přesunula z činů na facebook, bohužel.
Pamatuji si své první volby. Matně, ale přece. Člověk už se přehoupne přes magickou osmnáctku a má právo jít k volbám. Jenže politická situace v zemi ho nezajímá tolik jako holky a blížící se maturita. Nicméně kolem plakátů prochází, doma v televizi běží večerní zprávy a občas i v tom rádiu mluvil nějaký politik. Internet tou dobou nebyl. Zato jména politiků mně poměrně dobře naučilo duo Šimek – Bubílková. Člověk důvěrně znal jména stran jako ODS a ČSSD a jejich hlavní tváře, naše dva budoucí prezidenty. A už v té době jsem měl z politické sebeprezentace dost špatný pocit, protože zrovna tou dobou se vezla na tématu negativismu. Tedy strany neprezentovaly svůj program, ale špinily (domnělý) program opozice. Tento přístup kritizuji dodnes.
Poprvé v životě jsem předkládal občanku volební komisi a do urny vhodil hlas Koruně české, tedy monarchistům. Dodnes tvrdím, že monarchie je daleko lepší zřízení než naše slavná demokracie ve východním podání (naštěstí jen lehce šmrncnutá), ale během let jsem dostal rozum a uvědomil si, že „protestní“ hlasy spíše recesistickým stranám asi moc systému nepomůžou. Začal jsem tedy volit strany, které jsou nejblíže mému politickému přesvědčení a zároveň mají šanci dostat se do sněmovny.
Co si však ze svého přerodu, kdy se chlapec rodí v muže (kéž by to bylo tak snadné) pamatuji, je politická nálada voličů. To věčné nadávání. Ten nám sebral to, tenhle zase tohle. Ten rozdělil republiku, ten ukradl to, tamten pomohl zlodějům, tuten tuneluje. Tadyta se o nás nestará a tahle je tem jen aby se zviditelnila. A tihle jsou tam jen proto, že jim jde o koryta. V tu dobu mi přišlo, že Češi by vlastně nejraději žádné politiky ani neměli. Že kdokoliv, kdo usedne do lavic poslanecké sněmovny, se stane renegátem zrajícím pro kriminál. Jistě, někdo se v roli poslance opravdu tak choval. O ostatních se říkalo, že buď se změní a začnou krást taky, anebo je většina ušlape a zničí.
A víte co vám prozradím? Já jsem to tehdy tvrdil taky. Říkali to všichni, hlásili to ve zprávách, v pořadech si z nich tropili legraci, tak to snad musela být pravda. I pro mne byli tehdy politici banda vyžírků, kteří hledí jen na svůj prospěch, práci se vyhýbají, kradou, kde se dá, odklánění, tunelují a na poddaný lid zvysoka kašlou, přičemž se mu smějí z oken svých paláců. Možná i proto, že na mě okolí působilo tímto způsobem, jsem se rozhodl svůj první hlas „spálit“ a volit „protestní“ Korunu českou. (Vlastně když na to tak koukám, tak možná je klidně budu volit znovu, jejich program mi stále dává smysl.) Jak jsem postupně stárnul, dostával jsem rozum (to je ta proměna chlapce v muže) a zjistil, že ono to tak úplně není a že politika je docela složitý mechanismus řízení té největší firmy, tedy státu (který se moc jako firma řídit nedá).
Když se podívám na dnešní diskuse, vidím sebe před lety. Toho kluka, který ví úplné prd, ale který plameně bude tvrdit, jací jsou politici dobytkové, jak nás okrádají, myslí jen na sebe a všechny ty výše jmenované výtky. Protože to tak slyší doma, v autobuse, v televizi… Úplně ty samé argumenty slýchávám a čtu na diskusích pod politickými tématy. Argumenty lidí, kteří o politice ví tolik, co odrůstající puberťák, ale kteří jsou přesvědčeni o své pravdě, jak jim všichni ti politici chtějí zničit životy. Prostě a jednoduše vidí svět velmi zkratkovitě, nechápou, jak funguje stát, ale své názory přebírají od spoluobčanů, kteří jednoduše nadávají, patrně aby se jim ulevilo. Možná by stálo za to zapřemýšlet a snažit se problém pochopit než na něj začít nadávat. Jenže házení špíny je daleko jednodušší způsob…
