Článek
Mediálním prostorem už nějaký ten pátek hýbou kauzy ohledně motoristů, tedy jmenovitě kolem Filipa Turka a Petra Macinky. Macinka, jakožto vedoucí partaje, se zcela zoufale snaží protlačit maskota Motoristů, Filipa Turka na ministerstvo zahraničních věcí a pořád dokola naráží na nepropustnou zeď v podobě prezidenta, který jej kvůli mnohým kauzám odmítá jmenovat. Tato snaha dospěla až do zcela absurdní situace, kdy v nejvyšších politických kruzích padají žaloby. Jen premiér k tomu jaksi stále mlčí.
Co je však zajímavé ohledně těchto vládních manévrů je diskuse v podhoubí. Pod články zabývajícími se tématem se objevují příspěvky, nad kterými zůstává rozum stát. Mně překvapila zejména velmi rozšířená zpráva, že Babiš to dělá dobře a že už je líp. To je v pořádku, jsou lidé, kteří mu fandí a jsou moc rádi, že jsme se zbavili „fialového pětihnusu.“
Jenže nad takovým příspěvkem, zejména opakuje-li se poměrně zhusta, se člověk chtě nechtě musí pozastavit. Babiš nám prý vládne nadmíru dobře. Jak, jako vládne dobře? Chtělo by to minimálně trochu specifikovat. Protože reálné výsledky současného Babišova kabinetu nejen že nejsou vidět, ale oni ani vidět být nemohou, protože je tomu sotva měsíc, co byla vláda jmenována. A evidentně se stále dořešují drobnosti v podobě ministerských křesel. Navíc přes Vánoce se moc nepracuje nikde a moc nemakala ani Babišova třetí vláda. Jen mezi svátky jsme se mohli dozvědět, že novopečený premiér zvedl telefon Donaldu Trumpovi. Měsíc je na zhodnocení výsledků vlády skutečně málo. Reálné dopady ještě nemohou být vidět a sliby se v mnohém jednak porušily, jednak nestihly přivést do reálného života.
Takže co všechno už udělala vláda dobře? Tato otázka stále visí ve vzduchu a nebyla zodpovězena ani na sociálních sítích v diskusích. Zcela reálně můžeme vládu pochválit jen za poskládání nového rozpočtu, který však nevypadá příliš nadějně, neboť se utápí v červených číslech deficitu ještě více, než původní (byť možná zfixlovaný) návrh. Poskládat rozpočet s mínusovým výsledkem zvládne naprosto každý, i děti ze školky. Utratit víc, než máme skutečně problém není. Takže za návrh rozpočtu si vláda žádnou pochvalu nezaslouží.
Pak tu máme informaci, že ve státním sektoru se budou navyšovat platy až o 10%. To je dobrá zpráva pro státní zaměstnance, kterým se konečně alespoň zčásti dorovná výplata po drsné inflační vlně. Ovšem vraťme se k předchozímu odstavci a otázce rozpočtu. Skutečně na takové navyšování právě nyní máme peníze? A co je ještě více zarážející, je fakt, že tento krok chválí voliči hnutí ANO. Elektorát, jehož poznávacím znakem je naprostá nenávist vůči státní správě a úředníkům. Ti samí lidé, kteří by úředníky nejraději zrušili (v tom lepším případě), nyní chvílí návrh navýšení jejich platů. Zajímavé.
Co nám vláda zajistila k lepšímu životu dále? Patrně vůbec nic. Premiér v této turbulentní době, kdy USA ústy Donalda Trumpa vyhrožují Evropě a vede se (zatím díkybohu jen politický) boj o Grónsko, strká hlavu do písku, čeká až přejdou emoce a zjišťuje, jaký je názor mezi lidmi, aby náhodou nepřišel o popularitu. Totéž platí i u boje ohledně Filipa Turka. Andrej Babiš se celou dobu tváří, že se ho to netýká a že si to mají kluci vyříkat mezi sebou. To není post předsedy vlády. Předseda vlády si buď stojí za jmény ministrů, nebo je nechce. Ne, že předhodí Motoristům dvě křesla a tím to pro něj končí. Rozumní lidé očekávají rázný zásah premiéra, který zatím nepřišel.
Pak tu máme ještě kauzu ohledně dodávek letadel Ukrajině, kterou Babišova vláda zařízla s odůvodněním, že si nemůžeme dovolit ztratit ani kousek ze své bojeschopnosti. Velmi podivná argumentace příkazu, který patrně musel přijít z Kremlu. Naše síla skutečně nestojí na čtyřech podzvukových bitevnících. V tomto případě se patrně projevila síla SPD, proruské strany, která se za každou cenu snaží uškodit válčící Ukrajině.
Moc dalšího toho nová vláda zatím ještě nestihla. Což je zcela normální. Chvíli trvá, než se udělají audity, než se vymění nábytek a noví ministři se zabydlí. Navíc nám do toho vlezly Vánoce, kdy se chod státu, stejně jako mnoha firem i institucí, na 14 dní zastavil. Kdyby v premiérském křesle seděl kdokoliv, bylo by zkrátka na konci ledna ještě velmi brzo očekávat výsledky. Však také vždy platilo, že nová vláda má 100 dní hájení. Babiš sice těchto 100 dní hájení odmítl s tím, že nová vláda začne makať hned, nicméně žádné výsledky se zatím nedostavily. Není tedy zkrátka za co chválit, i kdybychom chtěli. A proto vůbec nechápu zoufalou snahu příznivců hnutí ANO bránit a chválit Babišovu třetí vládu. Nejspíše se jedná jen opojný o pocit vítězství nad porážkou bývalé pětikoalice (resp. čtyřkoalice). Ovšem politika není hokej a porazit soupeře nestačí. Naopak po vítězství začíná ta skutečná práce. Na dobré výsledky si zkrátka budeme muset ještě nějakou chvíli počkat.
