Článek
Dnes se na problém podívejme poněkud odlehčeně, pohledem absurdního humoru. Čím dál dřívější „reklama na Vánoce“ je sice už trochu na pováženou a měli bychom nad tím zapřemýšlet. Ale proč to nevzít z gruntu a nezavtipkovat na toto téma. Situace sama o sobě už totiž začíná hraničit s absurditou.
Vánoce jsou pro každého obchodníka příležitostí k obohacení. Lidi se naučili dávat si čím dál více dárků, mnohdy i poměrně drahých, jsou ochotní si kvůli tomu peníze i půjčovat. Že půjčky na dárky jsou poměrně solidní ekonomickou sebevraždou, ponechme stranou, tento článek se finanční negramotnosti věnovat nehodlá. O tom tedy třeba příště v článku vážnějším. Tedy neexistuje pro obchodníky lepšího času nežli čas předvánoční. A dokazují to i absurdní ceny za občerstvení na vánočních trzích, kdy jsme ochotni dát za klobásku sumu vyšší nežli za kompletní polední menu v restauraci. Peněženky zákazníků jsou zkrátka otevřené a tisícovky z nich létají jako letadla na mezinárodním letišti. A logicky každý, kdo něco prodává, chce z té poletující sumy ukrojit kus i pro sebe.
Tedy stává se nám, že „reklama na Vánoce“ je čím dál dříve. Letos jsme při návštěvě nákupních center mohli spatřit vánoční výzdobu ještě dřív, než zmizela reklama na Halloween. Kýčovité vánoční stromečky tak doplňovaly dýně. Ty naštěstí brzy zmizely, ale vánoční dekorace nás budou trápit ještě víc jak měsíc.
Zajímavý paradox je, že ačkoliv jsou vánoční akce nabízeny čím dál dříve, lidé stále nestíhají dárky shánět a nemalá část lítá po obchodech ještě čtyřiadvacátého dopoledne s tím, že prostě musí něco koupit, aby měli alespoň nějaké. Možná „reklamu na Vánoce“ ignorujeme, ale spíše to bude tím, lidi prostě jen nechávají všechno na poslední chvíli.
Pamatujete si ještě doby, kdy vánoční čas začínal adventem? Patrně to bylo příliš krátké období a naše peněženky do té doby zatuchly, tak se je obchodníci jali řádně provětrávat včas. Jak jsem psal výše, letos to bylo zhruba už někdy před Dušičkami.
Bude se rozsvěcet kýčovitý vánoční stromeček uprostřed obchodních center za pět let (tedy v roce 2030) na konci prázdnin? To abychom náhodou nezapomněli, že bychom měli obdarovat naše blízké (někdy i vzdálené) pořádně drahými dárky, zajít si v třicetistupňovém vedru na pravý Vánoční punč za 120,- korun, potěšit trhovce s ručně pletenými ponožkami i překupníky maďarských uzenin a zazpívat si nějakou tu koledu.
Tímto tempem se pak na Vánoce v roce 2040 budeme těšit hned od 25. prosince 2039. Prostě celý rok, abychom náhodou nevypadli ze cviku, protože vánoční ekonomika se musí udržovat v chodu. Tou dobou už budeme zvyklí na to, co protinožci považují na naprosto normální, tedy že Vánoce se slaví v době, kdy jsou největší vedra a místo jedliček se zdobí palmy. Čemuž pravděpodobně zase trochu napomůže i globální oteplování. Naopak protinožci si vyzkouší, jaké to je slavit Vánoce v době, kdy je zima. A pochopitelně zpěvem koled a návštěvou Betlému budeme slavit i jarní tání a podzimní spad listí.
Kdo bude mít to „štěstí“, že se dožije roku 2050, pak může mít obrovskou radost, že od 25. prosince 2049 bude slavit Vánoce, které přijdou v roce 2051, tedy, oslavu jedněch Vánoc tedy přeskočí. Přeskočí je však špatný výraz, protože ona samozřejmě přeskočena nebude, jen volně splyne s oslavou Vánoc následujících. A v tomto roce tedy budeme slavit Vánoce hned dvoje. Nejspíš budou hrát koledy dvojhlasně, uprostřed nákupních center budou dva kýčovitě nazdobené stromečky, punč i langoš zdraží na dvojnásobek a řidič přepravních služeb vymřou na totální vyčerpání.
Abyste to špatně nechápali, Vánoce mám rád. Vánoční atmosféru jakbysmet. Na punč a klobásu už sice z důvodu nepodporování vysokých cen nechodím, ale uznávám, že trhy jsou plné jedinečné atmosféry. Vánoce do naší kultury jednoznačně patří, ať už jsme věřící, nebo nikoliv. Stejně jako Sám doma a S čerty nejsou žerty patří k Vánocům.
Kdo z vás si už s příbuznými slíbil, že „letos žádné dárky,“ ale přesto aspoň něco malého blízkým koupil? Já už mnohokrát. Obdarovávat lidi je totiž mnohem větší radost, než dárky dostávat. A přeci jen, když si blízcí něco přejí, proč jim to zrovna o Vánocích nedopřát. Samozřejmě zase v rámci finančních možností a finanční gramotnosti. Zadlužovat se kvůli snům blízkých je jednoduše nesmysl a cesta do pekel, které s Vánoci příliš nekorespondují.
Co říci závěrem? Snad jen abychom nad Vánoci nelámali hůl. Ony za to nemůžou. Protiví nám je obchodníci, kteří nám je vnucují daleko dříve, než je to potřeba. Čeho je moc, toho je totiž příliš. Copak nestačí celý advent k tomu, abychom otevřeli své peněženky? Je to dost dlouhá doba na to pořídit vše potřebné. Co si budeme nalhávat, stejně většina lidí dárky, cukroví i stromeček obstarává až v adventní době. Bylo by zajímavé zjistit, jaký ekonomický efekt má reklama na Vánoce od konce října.
Mimochodem, osobně jsem rád, že naprosto kýčovité vánoční pohledy posílané poštou, které se dříve hojně rozesílaly známým a příbuzným, už vytlačil internet a chytré telefony. Druhé štěstí je, že nás to nezruinuje poplatky za dopisové známky.
Tak tedy: Ještě týden (a kousek) vydržme a pak hurá na nákupy! Letos navíc máme to štěstí, že v první adventní den můžeme rovněž otevřít první okénko adventního kalendáře.
