Článek
Každému člověku je lépe někde jinde. Někdo rád jistoty, jiný příležitosti. Někdo se spokojí s málem, jinému i hodně je málo. Někdo má rád svobodu, jiný zase nalajnovaný život. Ne nadarmo se říká sto lidí - sto chutí, protože každý člověk je jiný a má jiné potřeby. Nejspíš i proto není na světě žádné státní zřízení stejné. My se zkusíme podívat na dva znesvářené protipóly, tedy na západ a východ reprezentované státy USA a Ruskem. Protože Česká republika se asi nikdy světovým hegemonem nestane, musíme si zvolit, v jakém táboře budeme. Někdo by chtěl žít v područí USA (potažmo EU), jiný zase v područí Ruska. Kde by se nám žilo lépe?
Odpovědět na otázku, kde by bylo lépe, není jednoduchá právě proto, že každý občan má jiné potřeby. Ale nebudeme si nalhávat, že základním hodnocením kvality života není ekonomická stránka. Jistě, člověk vždycky nějak přežije (pokud není vyloženě hladomor), ale asi se lépe žije v přebytku, než s prázdným talířem v holobytě.
Médii létají různá HDP všech možných států upravená dle toho, na co se chceme zaměřit. Někdy jde o kupní sílu obyvatel, někdy o hospodářskou produktivitu, jindy zase o kvalitu života. Vždy mají čísla jinou hodnotu. A jen málokdy vycházejí srovnání lépe pro Rusko. Ruská federace, ačkoliv nerostná velmoc, nedokáže zužitkovat suroviny a nedokáže vytěžit ze země maximum, kdy nezpracované suroviny prodává, aniž by z nich vyrábělo dražší zboží. Uniká jí tedy zisk, který se logicky musí promítnout do kvality života občanů. O který se vlastně ani moc nezajímá a používá je spíš k dosažení svých cílů a vykořisťování (což dělají i v USA).
Pokud srovnáme kvalitu života v USA a v Rusku, pak poměrně dobrým ukazatelem je délka života. V USA se lidé průměrně dožívají 77,5 roku, zatímco v Rusku 71,6. Tedy v Rusku se lidé dožívají v průměru o 6 let méně než v USA. Pro zajímavost, u nás je to 81,3 roku, tedy o pozání více než v obou zmíněných zemích. Italské přísloví sice tvrdí, že lépe žít den jako lev než sto let jako ovce, ale nepřijde mi, že lidé by v Rusku žili jako lvi.
Taktéž, když se podíváme na naše zahraniční cesty, pak daleko více lidí jezdí studovat do Ameriky, než do Ruska. Samozřejmě najdou se výjimky, ale jména jako Harvard, Yale nebo Stanford dalece převýší nejlépe hodnocenou ruskou univerzitu, kterou je moskevská Lomonosova univerzita. A i ta se podle mezinárodního žebříčku hodnocení vysokých škol neprobojovala ani do první stovky a zastínily ji i mnohé univerzity z Číny.
Jistým ukazatelem, jak se ve které zemi žije, by mohla být tabulka kvality života v jednotlivých světových metropolích. Zatímco USA má v první dvoustovce (resp. dvěstěpadesátce) zastoupení ve formě devatenácti měst, další pak státy EU, Rusko zde nemá zástupce žádného, a je poraženo i Prahou (na 71. místě) a Kyjevem (212. místo).
I kupní síla obyvatelstva měřená tzv. Big Mac indexem nevychází pro Rusko příliš dobře. V aktuálním žebříčku pro rok 2024 se vůbec neobjevuje v první padesátce.
Synonymum ideálního života nejspíš nenajdeme ani v USA, ani v Rusku. Nicméně panuje všeobecné přesvědčení, že není-li člověk ilegální migrant, pak lépe se asi žije v USA. Samozřejmě i zde si svou daň vybírá zkrácení života v podobě obezity. V Rusku se zas život krátí alkoholem. V USA by nás otravovali cenzurou zástupci woke kultury, v Rusku zase vláda.
Když shrneme, co o obou zemích víme, pak platí, že v USA lze očekávat, že se o nás nikdo moc nepostará, budeme-li to potřebovat. Naproti tomu v Rusku je stále tradičnější socialistické smýšlení, které je ve svém základu filantropní, a mohli bychom čekat, že zde nalezneme podporu spíše než v tvrdě kapitalistických Spojených státech.
Když se na to podíváme kolem a kolem, ani jedna z možností tedy není úplným rájem. Obě mají své mouchy. Ale za mě platí, že lépe být pod křídly amerického orla, než v podpaždí ruského medvěda. Ovšem jak říkám, každý jsme originál a vám třeba vyhovuje ta druhá možnost.