Článek
To, že někdo neodpoví na pozdrav, nemusí být příznak demence, ale hulvátství. Nebo nás ten „někdo“ nemá rád. Také možná špatně vidí nebo špatně slyší. Lidé nosí brýle, když nevidí, ale sluchadla si neberou, i když neslyší nic. Bojí se, že budou v osmdesáti vypadat staře. Požádáte-li staršího pána o ručník a on vám odpoví třicet osm, začíná to být zlé. Ručník není ročník ani nočník, hodinky stejně jako holínky se sice natahují, ale přece jen se ve funkci liší.
Demence začíná jednoduchým zapomínáním. Bojím se, jestli už u mě nezačíná hnízdit. Stále něco hledám. Snažím se hledání předejít tím, že dávám věci na místo, kam patří. Aspoň boty do botníku, potraviny do lednice, knihy do knihovny. Problémy při odchodu (odletu) z domu řeším říkankou s poklepáváním kapes. Zkratka PTáK: peněženka, telefon a klíče. Jedu-li autem, přidávám další P – papíry (doklady).
Slovo „demence“ lze přeložit jako zbavení mysli. Demence je syndrom (soubor příznaků), ne nemoc. V tomto případě jde o ztrátu paměti, zmatenost, změny osobnosti, úpadek myšlení a klesající schopnost vykonávat každodenní činnosti. K demenci vede skoro desítka chorob. Mezi původce demence patří například Parkinsonova choroba, vaskulární demence, Huntingtonova choroba. Světová zdravotnická organizace uvádí, že s demencí žije na světě téměř 50 milionů lidí. Demence je strašná tragédie, osobní i nejbližšího okolí. Ne každá rodina to vydrží. Je vhodná podpora psychologa nebo psychiatra. Lidé se bojí, aby dlouho neumírali na rakovinu, demence je tomuto neštěstí minimálně rovnocenná.
Nemocní s demencí ztrácí orientaci, říkají stejnou větu několikrát, nepoznávají děti, vnoučata, nedostatečná hygiena začíná být problém. V nejpokročilejším stádiu nejsou schopní se o sebe postarat, deprese se může změnit v agresi. Potřebují-li operaci, odmítají podepsat informovaný souhlas s výkonem. Pokud člověku s demencí necháte telefon, můžete si být jistí, že přivolá záchranku, policii i hasiče. Podaří-li se mu spustit bankovní aplikaci, rozešle všechny peníze na neznámé účty.
Alzheimerovu chorobu způsobuje ukládání amyloidních bílkovin v mozku, které narušují komunikaci mezi mozkovými buňkami. Proč tomu tak je, nikdo neví. Alzheimerova choroba je nejčastější typ demence. Ke ztrátě paměti a poruch chování se přidávají změny nálad, dezorientace a obsese (přesvědčení, že jsou okrádáni), halucinace a bludy, potíže s mluvením nebo chůzí v pokročilých stádiích onemocnění. Časté pády nejsou výjimkou, a tak pečující osoba stejného věku není schopna svého partnera ze země zvednout. Je strašné, když vám dříve milovaná osoba vyhrožuje, obviňuje vás z toho, že ji chcete zabít, i když se o ni staráte, jak nejlépe umíte. Strašnější je to v situaci, když se k vám osoba s demencí v mládí chovala přezíravě, byla vám nevěrná, urážela vás a využívala vás na všechny možné způsoby.
Stařecká (senilní) demence je široký termín. Způsobují ji různá onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby, ale také poruchy mozkových cév, virové infekce (HIV), nemoci metabolismu a nervů. Projevuje se poklesem poznávacích funkcí a paměti v průběhu stárnutí. Lidé jsou častěji depresivní než u čistého Alzheimera.
Mezi rizikové faktory demence patří neléčený vysoký krevní tlak, cukrovka, kouření, obezita, alkoholismus, drogy, deprese, nedostatečná fyzická aktivita, ale také úrazy hlavy. Příkladem je boxer Muhammad Ali, který demencí trpěl. Zbystřit by měli fotbalisté. Opakované údery do hlavy mokrým míčem padajícím z dvaceti metrů nemusí zůstat bez následků. Demenci také zhoršuje neléčená hypercholesterolémie s vysokým podílem LDL (zlého) cholesterolu.
Demence i Alzheimerova choroba narušují paměť a komunikaci. Rozdíly mezi oběma formami mohou být nepatrné. V každém případě je třeba navštívit specialistu, který diagnózu stanoví a poradí, jak dále postupovat.
Prevence stařecké demence je známá a lidé jsou na rady často alergičtí. Neradi slyší, že mají zdravě jíst, sportovat, nekouřit a neužívat drogy. V tomto protestu je mnoho sobeckého, protože ve stáří se o ně někdo musí postarat. Je jim to jedno. Je štěstí, když mají hodného a zodpovědného partnera nebo partnerku, popřípadě starostlivé děti. K prevenci patří spokojená rodina, přátelé, aktivita v nejrůznějších kroužcích i školách. Pomáhá práce na zahradě, kolem domu, účast na akcích dobročinných organizací, záliby, koníčky. Ty je dobré mít už za mlada. Začít chovat holuby v devadesáti může být pozdě, s ohledem na výšku střechy a holubníku.
Žádný kauzální lék na Alzheimerovu chorobu není k dispozici, jen přípravky, které zmírňují projevy nemoci. Na změnu chování lze předepsat antipsychotika, na ztrátu paměti inhibitory cholinesterázy, léky na spánek a na depresi.
Léčba demence se liší podle příčiny. Je-li to infekce, cukrovka, nádor nebo vysoký tlak, pak se používají léky na chorobu, která ji způsobila. Ve většině případů není demence vratná. Jako podpůrnou léčbu se doporučuje koenzym Q10, ginkgo, omega-3 mastné kyseliny. Mezi příznivě působící antioxidanty patří káva, zelený čaj, vitamin E a C. U lidí s velmi nízkou hladinou D vitaminu je riziko Alzheimerovy choroby skoro dvojnásobné. E vitamín v kombinaci s vitaminem C může snížit riziko Alzheimerovy choroby až o 20 %.
S potravinovými doplňky je třeba být opatrný. Některé mohou škodit. Může se vyskytnout alergická reakce, nespavost, poruchy srážlivosti krve. Bezpečnější a levnější je vitamíny získat z ovoce a zeleniny.
Alzheimerova choroba je smrtelné onemocnění. Osoby s diagnózou Alzheimerovy choroby žijí přibližně čtyři až osm let po diagnóze. Někteří mohou žít s Alzheimerovou chorobou až 20 let. Tady vystává potřeba následné péče ve specializovaných ústavech, které jsou drahé a velmi často i nedostupné. Demence je skutečně devastující pro všechny. Nebylo by dobré potlačit fanfarónství mládí, zaměřit se na prevenci a žít zdravě?
Použité zdroje
