Článek
Nejkrutější zima ve 20. století byla na území Československa v letech 1928/1929. Po mírném prosinci 1928 nastalo po Novém roce extrémní ochlazení, které vydrželo až do konce března. 62 dní po sobě nevystoupila teplota nad bod mrazu. V únoru byla průměrná teplota mínus 11 stupňů. Nejdelší zima byla zaznamenána v letech 1943/1944. Sníh napadl 12. listopadu 1943 a roztál až 28. května 1944. Já si už ovšem pamatuji uhelné prázdniny v roce 1962/63. Mráz byl pod mínus 20 stupňů. Velké mrazy způsobily kolaps dopravy, autobusy nemohly nastartovat, zamrzala nafta v průběhu jízdy, zmrzlo uhlí na haldách i vagonech, elektrárny neměly čím topit, nejezdily vlaky pro zamrzající výhybky. Během několika desítek hodin uhelným elektrárnám došlo nezamrzlé palivo, souběžně s tím došlo v sokolovském hnědouhelném revíru k vyřazení korečkových čerpadel rypadel a transportních pásů, které také zamrzly. Nešla televize, často se vypínal proud. No a děti se radovaly, tedy i já, že byly „uhelné prázdniny“, které nám učitelé „nekazili“ online výukou přes internet. Ve školách se netopilo nejdříve proto, že nebylo uhlí, a pak proto, že popraskalo topení v promrzlých školách. Na další uhelné prázdniny si pamatuji na přelomu let 1978/79. Teplota přes Silvestra klesla z plus 10 stupňů na mínus 20. Nebyl jsem už školák, ale měl jsem jiný problém. Bydlel jsem na nově postaveném sídlišti, kde nebyl k dispozici telefon, mobilní telefony nebyly a auto nešlo nastartovat. Moje žena byla před porodem a přivolat sanitku nebylo možné, i kdybych z okna křičel sebehlasitěji. Řešil jsem to pravidelným zahříváním motoru na mrazy nezvyklé škodovky a vyjímáním baterky z auta každou noc. Tak jsem přece jen manželku dovezl do porodnice včas. Syn se narodil 6. ledna.
Současné zimy jsou ve srovnání s minulými mírné. Jen se změnili požadavky na život. V minulosti jsme byli rádi, že jsme zimu v běžném režimu nějak přežili, dnes musí všechno fungovat v plném komfortu. Z tohoto hlediska by například nedostatek plynu udělal pěknou paseku. Bez televize jsme se v minulosti bez problémů obešli, bez „wifiny“, plynulé dopravy, zásobování a tepla by hrozila katastrofa. K šetření energií a uskrovňování chybí vůle.
Budou-li zimy trvat i nadále, nebylo by od věci poučit se od medvědů. Zalézt do brlohu k zimnímu spánku a vylézt ven až na jaře, až bude teplo. Movitější lidé mají možnost využít zimu k cestě do tropů jako tažní ptáci. Dříve jsme mohli jít leda tak pro klestí do lesa, abychom si přitopili. Dle klimatologů se zdá, že se díky globálnímu oteplování kruté zimy do Evropy nechystají. Průměrná teplota země se od začátku průmyslové éry zvýšila asi o 1,2 °C. V Česku se oteplilo za 60 let průměrně o 2 °C. Díky technologické vyspělosti a propojení evropské energetické sítě nelze „prázdniny“ ze zimy očekávat. Navíc přišel nový fenomén: home office pro dospělé i školáky. A je po prázdninách!
Použité zdroje
