Článek
Schovávání použitých dárkových papírů je výraz šetrnosti, ale také optimismu spořících, že se příštího roku dožijí. Z mládí si pamatuji, že správný vánoční dárek má být krásně zabalený, s mašličkou a jmenovkou. Jinak to není dárek, jen pohození náhodně vybojovaných textilií, lahví vína, knížek a ponožek pod strom. Seber si to!
Já se snažím balit dárky s láskou, rozbalování mně moc nejde. Uvědomuji si, že cena papíru je vzhledem k ceně dárků směšná. Průměrná rodina utratí za vánoční dárky asi 12500 korun. Některé zdroje uvádí útratu nižší. Liší se podle věkových kategorií a počtu členů rodiny. Pro jedny je to číslo nepochopitelně vysoké, pro jiné nízké.
Já vím, stačí koupit jen symbolické drobnosti a radost bude „velká“. Známý je filmový dialog ženy s manželem: „Nech si svoje drahé šaty a prsteny, já bych raději oříšek, jen kdyby byl z lásky!“ Za mlada jsem to pod tíhou okolností jednou zkusil. Rozešli jsme se. O ceně dárků je lépe nemluvit.
Výdaje na nákup dárků se zvyšují s rostoucím věkem dětí a s jejich rozmnožováním. Přibývají dárky pro vnoučata a některým zvlášť aktivním i pro pravnoučata.
Problém s dárky nebývá jen finanční, ale také v jejich výběru. Angličané tvrdí, že větší radost má mít ten, kdo dává než ten, kdo dárek dostává. V rodinách se to daří dost často!
Říká se, že muži při nákupu dárků zcela postrádají fantazii. Něco na tom bude. Já jsem si při nákupu dárků troufal jen do knihkupectví, parfumerií, hračkářství a prodejny cédéček. Nakupování dárků mužům také není snadné. Já například všechno mám, nic nepotřebuji a co nemám, si raději koupím sám. Rád jsem dostával pod stromeček jen knížky. Těšil jsem se, jak si je všechny na Boží hod nanosím do postele a budu si číst. Ale chyba lávky! Cena knížek se točí kolem třech stovek a nepomohou ani slevové akce, při kterých za nákup za tisíce dostanete stovku slevu.
Prarodiče v rámci všeobecné rezignace končí u obálek s penězi se slovy: „Kup si sám, co bys chtěl!“ Jen děti, které si přejí nový „ajfón“ nebo PlayStation nevědí, co si s vloženou pětistovkou počít. Půjdou za ni aspoň do biografu.
Málokterý dospělý je v touze po pohodových Vánocích tak odvážný, že oznámí, že žádné dárky nekupuje, když členové rodiny a spolupracovníci kupují. Jak by to dopadlo, kdyby naši milí zůstali na Štědrý den s prázdnou? Co budeme dělat, když dostaneme kupu dárků a sami nedáme nikomu nic, jen radu, aby si užívali klidné Vánoce. Do smrti dostaneme nálepku Harpagona, které se nezbavíme. Dohody o vzájemném nekupování dárků snad platí v páru. V rozvětvených rodinách bývají vždy porušené. Všem bude trapně a přestaneme mít Vánoce rádi!
Použité zdroje
