Článek
NÁVRH
ZÁKON
ze dne 26. 6. 2026,
kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
1. § 4 včetně nadpisu zní:
§ 4
Učební osnovy
(1) Učební osnovy stanoví zejména
a) cíle vzdělávání,
b) závazný obsah vzdělávání v jednotlivých ročnících,
c) minimální časovou dotaci jednotlivých vzdělávacích oblastí a předmětů,
d) standardy vzdělávání a očekávané výsledky učení,
e) zásady pro tvorbu školních vzdělávacích programů.
(2) Učební osnovy jsou závazné pro:
a) tvorbu školních vzdělávacích programů,
b) hodnocení výsledků vzdělávání,
c) tvorbu a schvalování učebnic,
d) přijímací a závěrečné zkoušky,
e) činnost České školní inspekce.
(3) Učební osnovy vydává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy po projednání s příslušnými odbornými organizacemi.
(4) Učební osnovy lze měnit pouze s účinností od počátku školního roku.
2. § 5 odst. 1 zní:
„Školní vzdělávací program musí být v souladu s učebními osnovami vydanými podle § 4.“
3. § 5 se doplňuje odstavcem 5:
„Škola může obsah vzdělávání rozšiřovat nad rámec učebních osnov, nesmí však snižovat rozsah ani měnit závazné učivo stanovené učebními osnovami.“
Důvodová zpráva (stručné zdůvodnění)
Návrh reaguje na dlouhodobou absenci jednotně vymezeného obsahu vzdělávání v jednotlivých ročnících základních škol. Současný systém rámcových vzdělávacích programů přenesl značnou část odpovědnosti za konkretizaci obsahu výuky na jednotlivé školy. Výsledkem je vysoká variabilita vzdělávacího obsahu, obtížná srovnatelnost výsledků vzdělávání, komplikovaná návaznost standardů a přijímacích zkoušek a vysoká administrativní zátěž škol.
Cílem návrhu je obnovit jednotný minimální vzdělávací standard prostřednictvím státem vydaných osnov, které stanoví konkrétní obsahový a časový rámec pro jednotlivé ročníky při zachování autonomie škol v oblasti metod výuky a rozšiřující vzdělávací nabídky. Návrh vychází z modelu používaného v řadě evropských zemí, zejména v Rakousku a Německu, kde stát stanoví závazný obsah vzdělávání a školy jej mohou dále rozšiřovat. Navazovat může také testování kompetencí podle modelu iKM Plus.
Zdroje:
https://www.iqs.gv.at/themen/nationale-kompetenzerhebung/onlineplattform-ikm-plus
