Článek
50. díl - přesahy
České základní školství stojí na legendárních osnovách z roku 1991. Slovo osnovy je přitom ve veřejné debatě spojeno s obdobím před rokem 1989 a jejich odpůrci jej často interpretují jako hrozbu a návrat k centralizaci, k frontální výuce a cestu k omezení autonomie škol. Slovo osnovy je přitom běžnou součástí každé dokumentace školy v podobě jedné kapitoly školního vzdělávacího progamu (ŠVP).
Ve skutečnosti termíny Učební plán i Učební osnovy obsahoval doposud každý Rámcový vzdělávací program (RVP 2005-2023) a předepisoval, že každý Školní vzdělávací program tuto kapitolu má mít zpracovanou, resp. uváděl její strukturu a učivo.
RVP ZV 2023
Rozvržení učiva do ročníků a jeho provázání bylo už na školách. Tak je tomu doposud; tedy poslední PDF verze RVP z roku 2023 toto předepisuje. Tedy je třeba konstatovat: většina školních vzdělávacích plánů obsahuje kapitolu Učební osnovy.
Revidovaná verze RVP z roku 2024, jejíž platnost je posunutá na září 2027, není k dispozici jako PDF, ale pouze jako webová stránka, nejde o řízený dokument. Ale to zásadní - neobsahuje už pojem učební osnovy, a skutečně již učivo neobsahuje. Uvádí pouze charakteristiku vzdělávacích oblastí a očekávané výsledky učení (ovšem nenavázané na učivo, ročník) - je to prázdný dokument, resp. webová stránka.
Pojem osnovy ovšem nezmizel. Samotné NPI financovalo propagační webovou stránku, kde vysvětluje revizi RVP a která se jmenuje Měníme osnovy. (Je lhostejné, že na jednom videu lidé z NPI uvádějí, že název webu nebyl zvolen příliš šťastně.) K tomu vznikl v reakci na odložení revidovaného RVP soukromý pokus pana Filipa Douška, který se jmenuje Osnovy.cz; během několika hodin nechal AI vygeneorovat nový RVP.
Tímto terminologickým zmatkem debata zanikne ještě dřív, než by mohla začít. S původními osnovy byla spojena přesná struktura, jasná terminologie, závaznost. RVP chce po školách vypracovat osnovy na úrovni školy, tj. v lokálním ŠVP, a teprve v dané škole je daný program závazný a má být kontrolován.
Další problém spočívá v tom, že RVP a potažmo ŠVP je postaven na výstupech/výsledcích učení, nikoliv na učivu. Není tedy definováno CO -, důraz je na procesu učení, tedy na JAK. Že meření procesu není úplně uchopitelná záležitost, zvlášť nejedná-li se o výrobní proces, ale o dlouhodobé učení a výchova dětí, je zřejmé. Navíc je situace komplikovaná kvůli další terminologické vrstvě přidávající další nejasnosti, kterou lze charakterizovat slovy gramotnosti a kompetence. Přičteme-li průřezová témata, zmatek je dokonalý.
Problém, který je dnes kritizován, nespočívá v existenci RVP jako takových, ale v absenci ustálené terminologii, stabilních významech klíčových pojmů, konkrétního učiva, časové posloupnosti a v aplikaci standardů.
Jediné, co lze zachovat a je výchozím kompromisem, je pojem „rámcový“; je však nutno doplnit obsah a vrátit jeho závaznost.
Proto navrhovaná novela reaguje na dlouhodobě identifikované problémy současného systému kurikulárních dokumentů, zejména na vysokou míru neurčitosti vzdělávacího obsahu, obtížnou (nemožnou) srovnatelnost vzdělávacích výsledků mezi školami a rostoucí administrativní zátěž spojenou s tvorbou a aktualizací školních vzdělávacích programů.
Zkušenosti z posledních dvaceti let ukazují, že současné rámcové vzdělávací programy poskytují školám značnou autonomii, avšak současně neobsahují dostatečně konkrétní vymezení učiva v jednotlivých ročnících. V důsledku toho vznikají mezi školami významné rozdíly v rozsahu a časovém zařazení vzdělávacího obsahu, což komplikuje přestupy žáků, tvorbu učebnic, přípravu učitelů i konstrukci přijímacích a závěrečných zkoušek.
Cílem návrhu není návrat k centralizovanému modelu vzdělávání, nýbrž vytvoření moderního kurikulárního rámce, který spojí výhody rámcového systému s jasně definovanými očekáváními státu.
Proto je optimální zavést institut Rámcových inovativních učebních osnov, které stanoví minimální závazný obsah vzdělávání, jeho doporučené časové rozvržení a standardy vzdělávání, přičemž školám nadále ponechávají prostor pro vlastní pedagogické postupy, profilaci školy a rozšiřující vzdělávací nabídku.
Hlavní přínosy návrhu
Zvýšení srovnatelnosti vzdělávání
Všichni žáci budou mít garantován minimální rozsah učiva bez ohledu na školu, kterou navštěvují.
Snížení administrativní zátěže škol
Školní vzdělávací programy se stanou stručnějšími a budou sloužit především k profilaci školy.
Lepší návaznost učebnic, standardů a zkoušek
Přijímací zkoušky, maturita i inspekční činnost budou vycházet z jednoznačně definovaného obsahu vzdělávání.
Podpora mobility žáků
Přestup mezi školami nebude znamenat riziko, že žák některé učivo vynechá nebo naopak absolvuje opakovaně.
Zachování pedagogické autonomie
Návrh nestanoví způsob výuky, ale pouze minimální vzdělávací obsah a očekávané výsledky.
Termín „rámcové inovativní učební osnovy“ zdůrazňuje, že nejde o doslovný návrat k osnovám z 80. let, což ani nelze. Rámec umožní používat moderní přístupy, zachovat prostor pro inovace, propojit učivo, standardy a testování / evaluace. Po vyjasnění zařazení do terminologické struktury je možné používat také koncepty jako gramotnosti a kompetence. „Rámcové inovativní učební osnovy“ umožní vytvořit most mezi současnými RVP a požadavky na větší srozumitelnost a předvídatelnost vzdělávání.
Z hlediska politické komunikace je tento pojem výrazně přijatelnější než prosté „osnovy“, protože nevyvolává spor mezi zastánci a odpůrci kurikulární reformy, ale nabízí syntézu obou přístupů: jasně definovaný obsah vzdělávání a současně zachování autonomie školy a učitele.
Zdroje:
https://menimeosnovy.cz/
https://osnovy.cz/
https://www.pedagogicke.info/2026/03/filip-dousek-reforma-stoji-deti.html
