Článek
40. díl - přílohy
Bylo vhodné dávat otázky jako „jak často se cítíš smutný, v bezvýchodné situaci, na dně“ po testování z češtiny a matematiky?
Uvedené otázky odráží jak dlouhodobé, tak momentální emoční rozpoložení člověka. Proto závisí na spoustě faktorů. Například jak k němu člověk přistupuje, jak moc je zrovna unavený nebo vystresovaný, což je situace po testu z matematiky. Je absolutně nesprávné, aby dotazník, který sbíral takto citlivá data, děti dostaly v době, kdy nemohly být v klidu nezbytném pro reflektování vlastního nitra. To je zcela zásadní chyba. Stala se už před třemi lety a bohužel na ní spolupracoval i náš ústav. A byl to, myslím, jeden z důvodů, proč předchozího ředitelel Petra Winklera ministr zdravotnictví nakonec odvolal.
Otázky položila inspekce páťákům. Jsou pro takovou věkovou kategorii vůbec použitelné?
Nejsou. Škála PHQ-9 je primárně určená pro dospělé, ale s jistou opatrností je možné ji použít již od 14 let.
Proč inspekce tedy použila stejnou metodiku jako před lety?
To nevím, ale předpokládám, že v dobré víře, že porovnají data, která už mají z roku 2023. Má to logiku, ale měli se poradit. A měli zachytit už tenkrát kritiku, kterou to vyvolalo. Mimochodem kolega psychiatr Miloslav Kopeček udělal právě na základě tohoto kritizovaného šetření takovou malou vlastní studii na medicích z 3. lékařské fakulty UK. Nechal je vyplnit stejný dotazník. Zjistil, že příznaky deprese stejné intenzity, jako tomu bylo v kritizované studii deváťáků z roku 2023, vykazovalo dokonce 50 procent mediků. Nicméně opravdovou depresi na základě diagnostických kritérií neměl ani jeden z našich studentů. To jasně ukazuje na principiální chybu. Je smutné, že ji školní inspekce nyní zopakovala v plošném testování.
Janek Wagner: Systémové důsledky a budoucí směřování pedagogické evaluace
Kauza kontroverzního šetření ČŠI jasně demonstruje, že celoplošné testování v českém školství vyžaduje hlubokou reformu. Ministr Plaga nařídil procesní audit přípravy a komunikace projektů ČŠI s cílem eliminovat podobná selhání. Expertní doporučení plynoucí z této krize jednoznačně preferují přechod od plošných cenzů k výběrovým šetřením na reprezentativních vzorcích, která umožňují hlubší kontrolu validity nástrojů a povinnou konzultaci s odbornými pracovišti typu NUDZ.
Je nezbytné, aby i budoucí monitorování duševního stavu dětí, které zůstává prioritou vzdělávací politiky, probíhalo za podmínek respektujících důstojnost žáka a práva rodičů. Koncepce ČŠI do roku 2030 počítá s testováním čtenářské gramotnosti či oblasti „člověk a jeho svět“; pokud se však nepodaří obnovit narušenou důvěru, hrozí, že i tato potřebná šetření budou v budoucnu sabotována rodiči a školami. Obnova partnerství mezi inspekcí, školami a veřejností pod novým vedením ČŠI je proto naprosto nezbytným předpokladem pro udržení funkčního systému evaluace českého školství.
Zdroj:
https://archiv.hn.cz/c1-67882750-ctyricet-procent-devataku-depresi-urcite-netrpi-psychika-deti-se-se-testovala-spatne-uz-podruhe-rika-sef-ustavu-dusevniho-zdravi
https://www.tigis.cz/images/stories/psychiatrie/Psychiatrie_2024/Psychiatrie_1_2024/PSYCH_1_2024_Kopecek_Dopisy.pdf
https://www.pedagogicke.info/2026/05/kritika-analyza-kontroverzniho.html
