Článek
Na Facebooku píše člověk, o kterém nikdo neví, kdo je. Vystupuje jako Thomas Paukner a poslední měsíce chrlí jednu kauzu za druhou — vždycky o veřejných penězích a vždycky s vazbou na hnutí STAN. Psaly o něm Deník N i Echo24, oba pod nějakou variantou titulku „Tajemný Thomas Paukner“. Ani jeden nedokázal říct, kdo za profilem stojí.
To samo o sobě neznamená nic. Anonymita není důkaz lži, ale ani průkaz pravdy. Znamená jen, že se nedá opřít o jméno autora, jeho pověst ani o redakci, která by za ním stála. Zbývá tedy jediná možnost: vzít jeho tvrzení a přeměřit je proti primárním zdrojům. Registr smluv. Registr dotací. Ceníky, které jsou volně na internetu.
Udělal jsem to u tří jeho největších kauz. Tohle z toho vylezlo.
Optika pro policii za cenu ojetého auta
Paukner tvrdil: ministerstvo vnitra pod Vítem Rakušanem nakoupilo loni od firmy C.I.D Praha zbraňovou optiku a příslušenství — zaměřovače EoTech a Schmidt Bender, laserové značkovače Steiner, svítilny — dohromady zhruba za 170 milionů korun. Podstatně dráž, než stejné zboží stojí jinde. A do smlouvy si prý vnitro nechalo napsat, že musí odebrat nejméně 70 procent objednaného množství.
Podstatná část sedí. V registru smluv skutečně leží čtyři rámcové dohody mezi ministerstvem a C.I.D Praha v celkové hodnotě 166 401 154 korun včetně DPH. Od Pauknerova odhadu se to liší o pár milionů. Firma přitom není žádný nováček — vnitru dodává minimálně od roku 2016. A ceny jednotlivých položek odpovídají tomu, co má C.I.D Praha ve vlastním e-shopu: kolimátor EoTech Vudu 1-10×28 za 45 900, předsádka G43.STS za 19 900, puškohled Schmidt Bender 5-25×56 za 84 900 korun. Rozdíl proti běžným tržním cenám je tedy reálný.
Zajímavější je, že v několika bodech se autor spletl ve svůj neprospěch. U položek jako EoTech XPS2-0, předsádka G43.STS, puškohledy Vudu nebo značkovače Steiner DBAL A3 byla skutečně nakoupená množství i celkové přeplatky vyšší, než uváděl. Realita byla horší, ne lepší.
Zbytek je ale přehlídka nepořádku. Smlouvy byly podepsané 2. června 2025, ne v březnu. Ceny s DPH a bez DPH se u něj střídají, jak se to zrovna hodí. Čísla smluv cituje špatně — u Schmidt Bender odkazuje na dohodu VC2, která se týká jen dílů pro samopaly, správně měla být VC1. Sám si odporuje: cena předsádky G43.STS je v jednom jeho textu 19 900, v druhém 19 200. A k celé věci přihodil pokutu 800 tisíc od antimonopolního úřadu, jako by s C.I.D Praha souvisela. Nesouvisí. Týkala se nákupu pušek a samopalů Heckler & Koch z let 2017 až 2020, tedy ještě za ministra Hamáčka.
Jedna věc je pak prostě nepravda. Žádný závazek odebrat 70 procent ve smlouvě není. Text říká pravý opak — minimum se nestanovuje vůbec, je tam jen horní strop 30 procent ročního objemu.
A jedna otázka zůstává otevřená. Čísla jednacích spisů (PPR-9161-22 až 26) naznačují, že existuje ještě pátá smlouva, takzvaná VC3. V registru se ji nepodařilo najít. Pokud existuje, je celková částka ještě vyšší než 170 milionů.
Závěr: hlavní teze obstála. Vnitro platilo výrazně nad tržní cenu a v detailech je to horší, než autor psal. Přebírat jeho čísla bez vlastní kontroly by ale byla chyba.
Kanceláře, které si hnutí pronajímá samo od sebe
Druhá kauza je jednodušší na pochopení. Firma BeSTAN, kterou vlastní hnutí STAN, si pronajímá prostory od Lesů ČR a dál je pronajímá vlastním poslancům. Ti to platí z parlamentních náhrad, tedy z veřejných peněz. Podle Pauknera na tom hnutí vydělává.
Samotný mechanismus je reálný a nikdo ho nepopírá. Potvrdily ho Echo24 i iDNES. Peníze daňového poplatníka putují přes poslanecké náhrady do firmy vlastněné politickou stranou. To není konspirace, to je doložený fakt a je legitimní se ptát, jestli to takhle má fungovat.
Sporné je, kolik na tom hnutí vydělá — a jestli vůbec. STAN argumentuje, že se do metráže musí počítat i společné prostory jako učebny a sklady a že na pronájmu jako celku prodělává. Pauknerovy propočty zisku jsou jeho vlastní interpretace čísel, ne nezávisle ověřený výsledek.
Závěr: mechanismus ověřen, konstrukce zisku je zatím tvrzení proti tvrzení. Čeká to na regulátora, ne na Facebook.
Kdo hlídá hlídače
Třetí kauza míří na Transparency International. Paukner tvrdí, že organizace bere granty a zakázky od ministerstev a krajů vedených hnutím STAN nebo Piráty — a ty samé politiky pak hodnotí v žebříčcích transparentnosti. Nemůže proto být nestranná.
Peníze existují a jsou dohledatelné. Mezi lety 2008 a 2025 získala česká pobočka TI z ministerských dotací celkem 93,6 milionu korun. Z poslední doby třeba 2,4 milionu od ministerstva zahraničí na projekt v Kosovu (2025) nebo zakázku od Pražské vodohospodářské společnosti za 1,5 milionu (2022).
I tady ale autor pracuje s čísly volně. Částky u některých zahraničních projektů jsou nepřesné nebo zaměněné. Zakázku od vodohospodářské společnosti popsal jako „audit hospodaření“, ve skutečnosti šlo o protikorupční dohled nad rekonstrukcí ústřední čistírny odpadních vod. To je věcně něco jiného.
A hlavně: to podstatné obvinění zůstalo nedoložené. Že by mezi přijatými penězi a dobrým hodnocením STAN a Pirátů byla příčinná souvislost, se z dostupných dat vyčíst nedá. Je to autorova domněnka. Transparency International i její právník Petr Leyer podjatost odmítají.
Závěr: financování ověřeno, výklad ne. Otázka, jestli může kontrolovat ten, kdo je financován z kontrolovaného rozpočtu, je legitimní. Odpověď na ni Paukner nedodal.
Co si z toho odnést
Ve všech třech případech se opakuje stejný vzorec. Paukner umí v registru smluv a dotací najít místo, kde to skutečně smrdí — a média i kontrolní orgány mu to potom obvykle potvrdí. Věcné jádro obstojí.
Zároveň je jako zdroj konkrétních čísel nespolehlivý. Plete si ceny s DPH a bez DPH, cituje špatná čísla smluv, posouvá data, odporuje si mezi vlastními příspěvky a s oblibou spojuje věci, které spolu nesouvisejí — jako když pokutu za nákup z Hamáčkovy éry přišije Rakušanovi.
Praktický návod tedy zní: brát jeho příspěvky jako tip, ne jako zprávu. Jako ukazatel, kam se podívat, ne jako hotové zjištění. Kdo je sdílí se slovy „je to doložené“, dělá přesně tu chybu, kterou autor vyčítá druhým. A platí to o každém anonymním zdroji, ne jen o tomhle.
Zbývá jedna nepříjemná otázka. Jestliže anonymní účet na Facebooku dokáže v otevřených veřejných registrech najít stomilionové zakázky za e-shopové ceny, proč je tam roky nikdo jiný nehledal? To není vysvědčení pro něj. To je vysvědčení pro všechny ostatní, tzv investigativní.
Zdroje
• smlouvy.gov.cz — registr smluv (rámcové dohody MV–C.I.D Praha VC1, VC2, VC4, VC5)
• Hlídač dotací a registr dotací — financování Transparency International ČR
• cidpraha.cz — e-shopové ceny optiky a příslušenství
• iROZHLAS — pokuta ÚOHS pro ministerstvo vnitra (2021/2022)
• Deník N, Echo24 — „Tajemný Thomas Paukner“, k identitě autora
• Echo24, iDNES.cz — nezávislé potvrzení mechanismu BeSTAN
• Facebook, profil „Thomas Paukner“ (ID 61575038884900) — původní příspěvky
