Článek
Pražská koaliční matematika aneb Novinářské filtry, kádrování a proč politika není seznamka
Pražská mediální bublina už zase žije svým oblíbeným folklórem: kdo s kým, proti komu a proč hlavně ne s tamtěmi. Stránky novin plní hlubokomyslné úvahy o tom, jestli se pražská ODS snese s ANO, nebo jestli už jsou Piráti příliš velcí aktivisté na to, aby s nimi někdo seděl v jedné radě. Je to fundovaná analýza, nebo jen pohodlný rámec, který voličům zúží pohled na strany, kterým sami novináři fandí? Politika se tak v hlavním městě smrskla na prachsprosté kádrování ještě předtím, než padl jediný volební hlas.
Slibem nezarmoutíš a baroko na oko
Kde jsou nějaké skutečné programové průsečíky? Většina politických stran si dnes vystačí s absurdními hesly bez reálného základu. Jedni křičí, že postaví stovky tisíc dostupných bytů – slibem zjevně nezarmoutíš, ale každý, kdo někdy řídil obec, ví, že bez razantní změny územního plánu jsou to jen pohádky.
Druzí si zase berou jako rukojmí pražskou dopravu. S mentalitou radikálního „No pasarán!“ slibují, že do centra neprojede už ani jedno auto. Jako bývalý zástupce starosty pro dopravu na Praze 4 moc dobře vím, že takhle se město řídit nedá. Ulice nejsou hřiště pro ideologické experimenty; potřebují propustnost, parkování pro rezidenty a plynulé zásobování, ne aktivistické barikády. Je to klasické baroko na oko – na billboardu to vypadá hezky, ale v realitě z toho doprava zkolabuje.
Filharmonie jako zástěrka pro hotovou věc
V tomto názorovém vakuu je dobře vidět, jak moc si Petr Hlaváček cení vlastního projektu. Vltavské filharmonii dal přednost i před vyřešením vlastnictví pozemků pod ní a na její propagaci šlo přes sto milionů korun – ještě než stojí základní kámen. Filharmonie je krásný projekt. S povolebním vyjednáváním ale nemá nic společného, ať staví s kým chce.
Mým cílem rozhodně není vychvalovat STAN za to, jak má ve věcech jasno. Nemá – sám Hlaváček si nedávno postěžoval, že se od SPOLU, svého „nejbližšího přirozeného partnera“, dočkal spíš pohrdání. Když ani deklarovaní spojenci netuší, jestli spolu půjdou do koalice, je směšné, aby o výsledku hlasování rozhodovalo, kdo komu postaví pomník – nebo kdo si najme lepší PR agenturu.
Politika není seznamka, chceme reálná řešení
Skutečnou alternativou k tomuto povrchnímu divadlu je Spojená levice pro Prahu. Ta vstupuje do jednání s jasnými prioritami a odmítá hru na to, kdo je komu sympatičtější. Nebude nikoho kádrovat s dětinským odůvodněním „s tebou ne, protože se mi nelíbíš“. Radnice není seznamka, je to místo pro tvrdé, ale normální politické jednání.
Spojená levice pro Prahu má jasno v tom, co a jak dál. Praha nepotřebuje ideologické zákopy ani mediální nálepky. Potřebuje tvrdý, na číslech postavený plán pro svůj rozvoj – shodu na financování infrastruktury, dostavbě Městského okruhu a fungujících veřejných službách. Koalice nesmí vznikat na základě sympatií předsedů, ale na základě konkrétních řešení. Přesně to Spojená levice pro Prahu nabízí: návrat k normální, věcné politice, ze které bude mít konečně prospěch samotný občan, a ne jen spřátelená PR agentura.
Ing. Jiří Bodenlos
Spojená levice pro Prahu
Podpis
Zdroje
iROZHLAS.cz — „Když se v Praze nedohodneme, prohloubíme nechuť společnosti k politice, říká Hlaváček ze STAN“, https://www.irozhlas.cz/volby/petr-hlavacek-stan-koalice-praha_2211072113_nov
Pražský deník — „Vltavská filharmonie zatím jen na papíře. Na propagaci mělo jít přes 100 milionů“, https://prazsky.denik.cz/zpravy-region/filharmonie-jen-na-papire-pr-zakazka-presahne-sto-milionu/
