Za pronájem lidí deset let kriminálu. Jenže každý třetí „dřený“ je Čech

Na pronájem pracovní síly má podle nového návrhu hrozit až deset let vězení a odposlech jako na mafii. Podpořím to. Jen se ptám na dvě věci: proč se z mzdové kauzy dělá kauza cizinecká, když je mezi odhalenými 714 Čechů — a proč trestní právo píšou ministři, kteří si kvůli tomu převlékli kabát za poslanecký.

Pozměňovací návrh SD 2115 podali 22. října večer ministr práce Aleš Juchelka, ministryně financí Alena Schillerová a ministr vnitra Lubomír Metnar — jako řadoví poslanci. S nimi Tomio Okamura, Lucie Šafránková a Radek Koten. Do trestního zákoníku se vkládá nový § 250a za zastřené zprostředkování zaměstnání se sazbou až osm let, přepisuje se § 342 o neoprávněném zaměstnávání cizinců, kde strop stoupá z pěti let na deset, a obojí se doplňuje mezi důvody k odposlechu.

Řeknu rovnou, co se ode mě nečeká: věcně je to správně a jsem pro. Pronájem lidí přes smlouvu o dílo je obcházení pracovního práva. Srazí mzdu, odvody i nárok z kolektivní smlouvy. Kdo z toho žije, okrádá zaměstnance i stát a patří za to k soudu.

Odůvodnění ale mluví o ruskojazyčném organizovaném zločinu a celé se to přilepilo k zákonu o dočasné ochraně Ukrajinců. Čísla inspekce práce za rok 2025 říkají něco jiného. Z 2 484 odhalených nelegálně zaměstnaných lidí bylo 1 673 cizinců mimo Evropskou unii, 97 občanů Unie — a 714 občanů České republiky. Téměř devětadvacet procent.

Každý třetí člověk, kterého někdo dřel načerno, byl Čech. Stál v té samé hale, u toho samého pásu, za mzdu stlačenou dolů právě tím, že vedle něj pracoval někdo pronajatý za pětasedmdesát procent. Ten Ukrajinec vedle něj za to nemůže. Vstává ve čtyři ráno jako on, maká dvanáct hodin jako on a na výplatu čeká s tím, že si nemůže stěžovat. Podvádí ten, kdo je oba pronajímá, a ten, kdo si je objednal.

Jenže z Čecha u pásu se bezpečnostní hrozba udělat nedá. Tak zmizel z obrázku. A s ním zmizela i firma na konci řetězce, která ušetřila.

Teď to, co v tiskových zprávách nenajdete. Inspekce práce provedla v roce 2025 jednadvacet tisíc kontrol, z toho 6 278 cílených na nelegální práci, a našla ji u 1 089 firem. Pokuty za nelegální zaměstnávání přitom klesly ze 164 milionů na 134. Odhalených lidí o osmadvacet procent víc, vymožených peněz o třicet milionů míň.

Stát, který na statisíce firem postaví šest tisíc cílených kontrol ročně, nemá problém s výší trestu. Má problém s tím, že nikoho nechytí. Mezirezortní iniciativa Kobra 26 slibuje třicet společných kontrol měsíčně. Třicet. Slibem nezarmoutíš.

Odběratel v něm není zapomenut, to je férové přiznat — postihuje se i ten, kdo pronájem lidí ve své podnikatelské činnosti umožní. Jenže trestný čin potřebuje prokázaný úmysl. Hala, která si objednala montážní služby od firmy, jež si je objednala od další firmy, se bude hájit tím, že nic nevěděla. U třetího článku řetězce to bude pravda i formálně.

Proto k trestům patří dvě věci, které v návrhu nejsou.

Řetězcové ručení za mzdy a odvody bez ohledu na zavinění. Kdo si pracovní sílu objedná, ručí za to, že je zaplacená řádně — jinak doplatí. Takhle to řeší Německo a počítá s tím i evropská směrnice o sankcích proti zaměstnavatelům. Není to kriminalizace podnikání, je to přenesení rizika na toho, kdo z něj má zisk.

A ochrana toho, kdo promluví. Dnes dělník, který pronájem nahlásí, riskuje, že skončí bez mzdy a s vyhoštěním, zatímco jeho zaměstnavatel si zaplatí advokáta. Bez garance nevyplacené mzdy a bez pobytové ochrany svědka zůstane nový paragraf papírem, protože nikdo nebude mít důvod otevřít pusu.

Praha na trestní zákoník čekat nemusí. Úklid, ostraha, stavby a logistika pro město a dopravní podnik jedou přesně přes takové řetězce. Povinný seznam všech poddodavatelů v zadávacích podmínkách a vyloučení ze zakázky, když se pronájem lidí prokáže, se dá zavést usnesením rady.

Trestní sazba deset let a nový důvod k odposlechu se do řádu nedostávají vládním návrhem s připomínkovým řízením a hodnocením dopadů. Dostávají se tam přílepkem k zákonu o uprchlících, podaným ve čtvrt na devět večer. Garanční výbor pro bezpečnost ho neprojednal a pokus vrátit novelu do výboru neprošel. Tři ministři se kvůli jednomu hlasování převléknou za poslance, aby obešli vlastní legislativní proces — a vysvětlují to tím, že to spěchá. Stejným přílepkem se mimochodem do zákona dostal v roce 2021 i samotný institut zastřeného zprostředkování.

Podpořím to. A pak se zeptám nahlas: proč se zákon, který má chránit zaměstnance, musí schovávat v zákoně o uprchlících?