Článek
Babiš se z hlasování vlády vyloučil osmkrát. Nemocnice, u které vydělává jeho klinika, mezi nimi není
Premiér se letos osmkrát vyloučil z hlasování vlády kvůli riziku střetu zájmů — pokaždé šlo o zemědělství, o věci, které se dají jednoduše spojit se jménem Agrofert. Ve stejné době osobně řídí megaprojekt nemocnice za desítky miliard korun, v jehož bezprostřední blízkosti roky vydělává soukromá klinika, kterou přes dvě společnosti drží on sám. Hlasování o pozemcích té nemocnice se v seznamu vyloučení neobjevuje ani jednou. Otázka není, jestli se pravidla dodržují. Otázka je, co všechno ta pravidla vůbec umí vidět.
Osm vyloučení, samá prasata
Od ledna 2026 se premiér Andrej Babiš při pěti jednáních vlády celkem osmkrát vyloučil z hlasování kvůli riziku střetu zájmů. Podle informací, které pro HlídacíPes.org potvrdil ředitel právního odboru Úřadu vlády Jan Večeřa, šlo pokaždé o stejný okruh témat — vakcinaci prasat, zalesňování, agrolesnictví a veřejné podpory v zemědělství. Premiér se buď zdržel hlasování, nebo v danou chvíli odešel z jednací místnosti. Když se k tématu HlídacíPes vrátil 10. září, byl počet pořád stejný: osm případů na pěti schůzích.
Mechanismus stojí na dvou krocích z letošního roku: v únoru 2026 byl Agrofert převeden do takzvaného RSVP Trustu, svěřenského fondu; 2. března 2026 pak vláda schválila etický kodex, který má stanovit, kdy se má člen vlády s podnikatelskou minulostí z hlasování vyloučit. Osm vyloučení je výsledek toho kodexu v praxi.
Jenže Transparency International, opozice i částečně instituce EU dlouhodobě pochybují, že svěřenský fond střet zájmů skutečně řeší — jde spíš o to, že se majetek formálně odstěhoval z premiérova jména, zatímco ekonomický prospěch zůstal stejný. A přesně to je důvod, proč stojí za to podívat se, kde kodex svou práci dělá — a kde ne.
Nemocnice, kterou řídí sám
V areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady se má postavit největší zdravotnické zařízení v historii České republiky — zhruba 800 až 1300 lůžek, jak uvedl náměstek ministra zdravotnictví a vládní zmocněnec pro výstavbu Pavel Scholz. Kapacitní studii, která určí přesnou podobu, počet lůžek i rozdělení péče mezi stávající nemocnice a nový komplex, zpracovává firma Advance Hospital Analytics na základě smlouvy s FNKV, Všeobecnou fakultní nemocnicí a Bulovkou; hotová má být do konce roku 2026. Vládní rozhodnutí o umístění a podobě nemocnice mělo padnout, jak řekl sám premiér, „do Vánoc“ 2026. Ke konci října nepadlo — na jednáních vlády 5. a 19. října se k projektu neobjevil jediný bod.
Lokalitu Vinohrady prosazuje především Babiš osobně — v červnu 2026 poslal ministrovi zdravotnictví Adamu Vojtěchovi (ANO) dopis, ve kterém tuhle variantu podpořil, a 19. srpna ji s Vojtěchem oznámil jako hotovou věc. Studie, podle níž se o podobě nemocnice mělo rozhodovat, přitom nebude hotová ještě čtyři měsíce po tom oznámení. Vláda 27. července 2026 schválila bod „Fakultní nemocnice Královské Vinohrady — změna příslušnosti hospodařit s majetkem státu ve prospěch Ministerstva obrany“ a uložila ministrům zdravotnictví a obrany připravit převod do konce srpna. V seznamu osmi vyloučení, která má Úřad vlády zaznamenaná od schválení kodexu, tohle hlasování není.
Ten převod na obranu není formalita. Podle náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče počítá vláda s výdaji nad dvě procenta HDP na obranu, jak žádá NATO — a stavba na pozemcích vedených jako vojenské by se do těch výdajů dala započítat. Nemocniční lůžka jako položka v obranném rozpočtu. Tomu se dřív říkalo kreativní účetnictví.
Devátého září se Babiš odmítl vyjádřit, jestli nemocnice vojenská bude: „Jestli tam budou hrát roli vojáci nebo obrana, o tom já teď nebudu mluvit.“ Prezident Petr Pavel se podle Hradu ptal, jestli lze stavbu jako obranný výdaj vůbec uznat, a varoval před riziky. Ministr Vojtěch potom připustil, že s prezidentem probíral právě to riziko — že NATO náklady na nemocnici jako obranný výdaj neuzná. Otázka tedy není, jestli to stát zkusit chce. To říká nahlas. Otázka je, jestli mu to projde.
Načasování celého projektu je citlivé samo o sobě: tři stávající pražské fakultní nemocnice mají o akutní kapacitu přijít dřív, než nová nemocnice doroste do plné podoby. V Praze je dnes využití akutních lůžek 56 procent, obsazenost lůžek následné péče přes 80 procent a devět z deseti pacientů po cévní mozkové příhodě nemá dnes kam po léčbě odejít. Do roku 2040 má v Praze chybět až 9 500 míst následné péče.
Klinika kousek odtud
Pár kilometrů od Vinohrad, v pražské Libni, funguje soukromá klinika jednodenní chirurgie ISCARE. Vlastnická cesta k ní je dohledatelná a vede přímo k premiérovi. Kliniku koupila v roce 2014 zdravotnická skupina FutureLife, v níž Babiš podle Hospodářských novin držel většinu už tehdy — přes investiční skupinu Hartenberg Holding. A Hartenberg drží Babiš podle Aktuálně.cz asi z 87,75 procenta přes společnost SynBiol. Deník N proto o ISCARE píše rovnou jako o klinice premiéra Andreje Babiše. Je to věcně přesné.
Podstatné je, co v té vlastnické cestě chybí: svěřenský fond. Do RSVP Trustu, kterým se premiér v únoru 2026 zbavil Agrofertu, Hartenberg nešel. Zdravotnický byznys zůstal tam, kde byl, a Babiš ho drží dál — v září to řekl na mikrofon sám. Na dotaz, jestli se ho vzdá, odpověděl: „A proč bych se toho vzdával?“
ISCARE se specializuje na krátké, dobře proplácené plánované zákroky: kýla, žlučník, pacient přijde a týž den nebo za pár dní odchází domů. Komplikace, akutní stavy a pacienti, kteří se po operaci nemají kam vrátit, zůstávají na fakultních nemocnicích — tedy na systému, který se má v následujících letech centralizovat a zmenšit.
To není nový vynález téhle stavby. Rozdělení na privátní elektivní chirurgii, která si vybírá výnosné výkony, a veřejné nemocnice, které nesou zbytek, existuje v českém zdravotnictví dlouho a nevymyslel ho Babiš. Co je nové, je situace, kdy o architektuře téhle dělby rozhoduje osobně člověk, jehož vlastní firmy stojí na jedné straně toho vztahu.
Mezitím se někdo zeptal
V polovině září dostal Babiš tuhle otázku přímo. Aktuálně.cz se ho zeptalo na jeho zdravotnický byznys — kliniky z jeho holdingů podle serveru dostaly od zdravotních pojišťoven asi 2,8 miliardy korun za rok a kolem čtrnácti miliard za pět let. Premiér odpověděl, že o investicích nerozhoduje a vliv na ně nemá, dotaz označil za nesmyslný a na otázku, jestli se zdravotnického podnikání vzdá, řekl: „A proč bych se toho vzdával?“
Stínový ministr zdravotnictví Štěpán Slovák (ODS) přitom pojmenoval přesně tu vazbu, o které je tenhle text — vztah ISCARE a vinohradské nemocnice. Poslanec Karel Haas (ODS) si od Vojtěcha vyžádal součet toho, co pojišťovny firmám z Hartenbergu zaplatily.
A pak je tu druhá linka, kterou je potřeba od té první oddělit. Evropská komise 8. září uzavřela, že Babiš je v potenciálním střetu zájmů při řízení kohezních a zemědělských fondů, že svěřenský fond situaci dostatečně neřeší, a pozastavila část proplácení firmám Agrofertu. Ministerstvo pro místní rozvoj na navazující dopis Komise odpovědělo 8. října popisem kontrolních mechanismů, seznamem veřejných funkcionářů a jimi ovládaných firem a etickým kodexem vlády. Babiš k tomu řekl: „Nezajímá mě to a ani to neřeším.“
To celé je ale o Agrofertu a evropských dotacích. Zdravotnictví v tom řízení není — peníze, které ISCARE dostává, nejdou z Bruselu, ale z českého veřejného zdravotního pojištění. Odpověď na otázku, kterou tenhle text otevírá, tedy z Komise nepřijde. Přijde, nebo nepřijde, od ministra zdravotnictví.
Kde kodex končí — a tohle už je můj názor, ne fakt
Tahle část je interpretace, ne dokazatelné tvrzení, a chci to napsat takhle otevřeně: ISCARE nevydělává na nemocnici u Vinohrad o nic víc ani míň podle toho, jak se postaví. Vazba mezi projektem a klinikou není v tom, že by stavba klinice přímo posílala pacienty nebo peníze. Je v tom, kdo o stavbě rozhoduje.
Kodex z března 2026 evidentně umí najít střet zájmů tam, kde je nápadný a má nálepku Agrofert — prasata, lesy, zemědělské dotace. Neumí, nebo nechce, najít stejnou logiku tam, kde vláda hlasuje o pozemcích vedle nemocnice, u které vydělává klinika z holdingu, jejž premiér pořád vlastní. Rozdíl mezi těmi dvěma případy není ve velikosti střetu zájmů. Je v tom, že Agrofert je z premiérova jména převedený a zdravotnictví ne. Osm vyloučení kvůli prasatům a nula kvůli pozemkům FNKV tedy není důkaz, že tam střet zájmů neexistuje. Je to důkaz, že kodex se dívá jenom tam, kam se dívat je pohodlné. Baroko na oko.
Co s tím
Pracujeme na celostátním programu, jehož součástí bude i protikorupční strategie — a tenhle případ patří přesně mezi důvody, proč ji potřebujeme. Řešení není žádat po premiérovi, aby se vyloučil z devátého hlasování. Řešení je pravidlo, které nebude čekat, až politik sám uzná, že je ve střetu zájmů — pravidlo, které naváže rozhodovací pravomoc na majetkovou vazbu automaticky, bez ohledu na to, jestli má formu akcií, nebo svěřenského fondu.
Konkrétně: kdo má rodinný nebo svěřenský majetek v odvětví, o kterém rozhoduje, ten v něm nerozhoduje — nemusí se sám vylučovat případ od případu, protože to za něj vyřeší pravidlo. A ověřovat se to nebude podle jeho vlastního prohlášení, ale podle veřejného rejstříku vazeb mezi politiky a firmami, který si bude moct zkontrolovat kdokoli zvenčí.
Jiří Bodenlos, (ČSSD)
Zdroje:
