Článek
Šachy jsou spojením umění, přísně exaktní hry s jasnými pravidly, psychologického boje. V devatenáctém století započaly boje o titul mistra světa. Mezi šachisty bylo tehdy zjevné, kdo patří k nejlepším, a tak bylo hlavně otázkou sehnat sponzora pro finanční fond zápasu o šachovou korunu. Samozřejmě, že za nejlepší šachisty byli považováni ti, kteří měli odpovídající výkony v turnajích či zápasech. Prvním mistrem světa v šachu je uznáván Wilhelm Steinitz v Praze. Byl to rozený žid, k jehož odkazu se hlásí velmistři dodnes. Posléze titul změnil majitele, vítězi byli např. Emmanuel Lasker, Max Euwe, Alecandr Alechin, Jose Raul Capablanca. Jak již bylo zmíněno, titul byl jakousi aurou, nehmotným majetkem nositele. Ten o něj mohl být připraven prohoru v zápase.
Druhá světová válka přinesla změnu i v systému boje o šachovou korunu, o titul prvního šachisty planety. V poválečném turnaji vítězí zástupce sovětské šachové školy Michail Botvinnik. Od té doby je titul v držení hráčů tehdejšího Sovětského svazu. Již v šedesátých letech ale na scénu nastupuje vysoký chlapec ze Spojených států jménem Robert James Ficher, později přezdívaný Bobby Fischer. O jeho nadání a talentu nemůže být pochyb. Výsledky v turnajích a jeho hra vylučují pochybnosti. Notace šachové partie, tedy zápis šachových tahů jak proběhly, umožňují pochopitelně ocenit hráčovy kvality. Navzdory přísně formulovaným pravidlům šachy dávají velký prostor pro hráčovu kreativitu. Obětovat figuru, drobnou poziční výhodu postupně stupňovat k vítěznému postavení, kombinační schopnosti, ale i úpornou obranu, kvalitní techniku v koncové hře. Ale to není vše. Atributů šachové hry je více. Taktika, strategie, analýza… Bobby Fischer se již jako chlapec rozhodl stát se profesionálem, sám pocházel z rodiny z ne zcela sociálně silné, za svým cílem šel ale sveřepě. Víme, že měl starší sestru a matku podle všeho samoživitelku. Jeho německý, či židovský původ posléze bude ještě v jeho životě zdrojem spekulací.
Cesta k zápasu o šachovou korunu s mistrem světa vede přes náročný soubor pásmových, mezipásmových turnajů, a posléze zápasů kandidátů, takové šachové play off. Vedle obrovského talentu a logice lahodící Fischerově hře, se ukazuje i svérazná povaha mladého Američana. Zvláště Sověti mu leží často v žaludku (mnohdy zcela právem). Podezřívá je ze vzájemných domluv tak, aby v turnaji měli nejlepší postavení zástupci SSSR. O servilitě východoevropských hráčů bohužel také nemohlo být pochyb.
Na začátku sedmdesátých let ale Fischera nebylo možno zastavit. Šachová mašina Bobby zválcovala soupeře v mezipásmovém turnaji a v zápasech kandidátů předvedl dodnes obdivován výkon. Nejprve rozdrtil sovětského velmistra Marka Tajmanova 6:00 a nedovolil mu tedy uhrát ani bod. Mark Tajmanov si pak užil za omračující prohru své, ale nebylo možné dělat nic, záznamy šachových partií mluvily jasně. To samé provedl Fischer i s Dánem Bentem Larsenem, opět výprask 6:00, kanárek číslo dvě do té doby něco nepředstavitelného. Sověti si již uvědomovali, že může být Fischer dalším vyzyvatelem, ale zabránit tomu měl ještě finálový soupeř Fischera. Bývalý mistr světa Tigran Petrosjan. Navzdory Petrosjanovým kvalitám, strojově přesné hře, kterou v minulosti porazil v zápasech o titul mistra světa Botvninnika a jednou i Spasského, se sověty toužebné přání nenaplnilo. Fischer přejel Petrosjana 5:1, a získal právo vyzvat Spasského k zápasu o titul mistra světa.
To be continued - pokračování příště.
Použitá literatura:
Malá encyklopedie šachu, Veselý J., Formánek B, Kalendovský J., nakladatelství Olympia, Praha, 1989, 430 s.,ISBN: 27-029-89
Bobby Fischer, článek dostupný z https://cs.wikipedia.org/wiki/Bobby_Fischer
Celý svět se od nich učí, Filip M., nakladatelství Olympia, Praha, 1980, 178 s., ISBN: 27-043-80
Robert James Fischer, partie dostupné z portálu https://www.chessgames.com/perl/chessplayer?pid=19233
Boje o šachový trón, Kozma J., nakladatelství Šport, 1976, 178 s.ISBN: 77-028-76
