Článek
Autor textu navštívil olympijskou vesnici, včetně olympijského areálu v bavorském Mnichově. Olympijská vesnice je betonový komplex, evidentně obýván, vzhledem k poštovním schránkám a kolům u nich postaveným. Působí to naživo poněkud prostorově méně rozsáhle, než se jeví v televizi, filmech. Olympijská věž se tyčí opodál spolu s olympijským parkem. Connollystrasse 31 či události, které se na ní odehrály v památných olympijských dnech v září roku 1972, by tak rozhodně nebyla předmětem zájmu veřejnosti i nyní.
Plán na zajetí izraelských sportovců se zrodil podle novináře Simona Reeva při poklidném popíjení v jedné z evropských kaváren, přičemž oči tří palestinských předáků spočinuly na titulku ohledně konání olympijských her v Německu. Bylo tedy rozhodnuto - svět bude obeznámen s palestinskou otázkou celému světu na očích - přímo na obrazovkách. Vzhledem k prestiži, jakou olympijské hry měly již tehdy, sledovali diváci vykukující únosce a vyjednavače online, v přímém přenosu. Palestinci vtrhli do ubikace a zajali devět sportovců, dva zastřelili. Ve filmu Mnichov (režisér Spielberg) bylo znázorněno, že minimálně jeden útočník byl vážně zraněn. Prameny ale nehovoří o tom, že by na místě zůstali zranění Palestinci. Až skoro paradoxně působí informace, že Palestincům pomohli sportovci z jiné země přelézt plot do olympijské vesnice. A dodnes se prameny neshodují na tom, zda to byli nic netušící Američané, nebo Kanaďané. Jeden z policistů vypověděl, že k zásahu mělo dojít již přímo ve vesnici, bylo to podle něj vhodnější, než když k němu došlo v noci na letišti v nedalekém Fürstenfeldbrucku. Dvěma vrtulníky odletěli únosci i rukojmí po dlouhém vyjednávání na zmíněné letiště, kde bylo přistaveno letadlo. To bylo ale prázdné, mělo být obsazeno více německými policisty, převlečenými za posádku. Na poslední chvíli ale byli staženi. Vše tak zůstalo na odstřelovačích, kteří bohužel neměli teleskopy. Při předběžné kontrole letadla dva Palestinci pochopili, že letadlo neodletí… Němci zahájili palbu a sázeli asi na moment překvapení. Podcenili ale současně prozíravost Palestinců, kteří palbou vyřadili osvětlující reflektory. Konec noční přestřelky, všichni rukojmí zabiti, pět zastřelených Palestinců, tři zajatí (zanedlouho propuštěni). Následovala odvetná operace s cílem usmrtit vybrané palestinské osoby majícími co do činění s skupinou Černé září, ke které patřili ozbrojenci v Mnichově. Řím, Paříž, Bejrút se mimo jiné staly kolbištěm pro tento hon.
Abu Daoud, Ali Hassan Salameh, jsou jména nejčastěji spojována s útokem v Mnichově. „Rudý princ“ Salameh byl zabit při bombovém útoku v Bejrútu v autě roku 1979. Několik pokusů odstranit jej již selhalo. Nakonec na dálku odpálená nálož agentkou Mossadu zabíjí nejen Salameha, ale i sedm dalších osob. Pro agentku Mossadu byl tento zvláštní úkol údajně jediný v kariéře. Od té doby se po ní musela slehnout zem. Abu Daoud - duchovní tvůrce útoku na olympiádě, rád pobýval v Polsku, což se mu mohlo stát osudným. Jen zázrakem přežil střelbu ve Varšavě v roce 1981. Organizací pro osvobození Palestiny byl ihned označen Izrael za zadavatele akce. Útočníkem měl být Palestinec naverbovaný Mossadem. Abu Daoud přežil, cílem dalšího vážnějšího útoku se již asi nestal. Zajímavostí je, že s útokem v Mnichově není vůbec spojován Jásir Arafat. O podobných akcích většinou dobře věděl, zde ale byl palestinský předák mimo dění. Snad tomu tak bylo kvůli určité rivalitě Černého září a tehdejšího Fatahu. Podotýkám, že v současnosti nejspíše ještě žije poslední palestinský únosce.
Sami útočníci tedy patřili ke skupině Černé září. Černé září ukončilo činnost již před mnoha lety, snad brzo po olympiádě. Přednost byla dána jiným činům, hlavně únosům letadel, útokům na autobusy, unesena byla i loď (Achile Lauro). Jedno z unesených letadel přistálo až v daleké Ugandě. Když Izraelci zjistili, že je brutální, psychopatický komediant v čele státu Idi Amin Dada tahá za nos a straní Palestincům, rozhodli se jednat. Vtrhli po dlouhém letu do Entebe, postříleli únosce i mnoho ugandských vojáků a odletěli zpět. Došlo i k tragické smrti nevinného rukojmího z Francie, který byl chybně vyhodnocen jako terorista a zastřelen.
Další z organizací Hamas vznikl v osmdesátých letech. Jeho zakladatele šejka Yasína zabil Izrael již dříve, raketovým útokem z vrtulníku, a to krátce po propuštění šejka z vězení. Strašlivý útok Hamasu z minulého roku (říjen 2023) opět spustil jen další lavinu násilí. Při mnichovském atentátu bylo cílem strhnout pozornost na problematiku Palestinců, a to se povedlo, tvrdili zadavatelé činu. Znalci nyní tvrdí, že Hamas chtěl za každou cenu zabránit smíření uznání některých arabských zemí s židovským státem. Jistě mu muselo být zřejmé, jaká odveta bude za obrovský nájezd záhy provedena. Skutečně tedy sbližování na Blízkém východě mezi odvěkými rivaly mělo být zabráněno pomocí obrázků civilistů roztrhaných a ponořených ve vlastní krvi? A co sami Palestinci, mají vlastně jinou možnost, než se podrobit správě Hamasu, i kvůli hospodářsko-správnímu rozměru, které toto hnutí má a realizuje? Hamas neexistuje ve vzduchoprázdnu, má styky s arabskými státy, hostem bývá i v Moskvě. Bohužel smíření je v nedohlednu, a zatím zbytečně umírají nevinní lidé na obou stranách. Jako všude.
Tehdy po Mnichovu bylo spíláno Němcům za nedostatečná opatření a odmítnutí na zásah izraelské jednotky (Němci popírali, že by jim Izrael takovou nabídku učinil). Nyní je spíláno tajným službám, že útok Hamasu včas neodhalily, navzdory agentům a dalším zpravodajským prostředkům. Jak tvrdí některé komentáře, podařilo se mu vzbudit u Izraelců dojem, že již jen sem tam Hamas vystřelí nějakou raketu. Ve skutečnosti bažil po krvi. Důsledkem je mnoho mrtvých Izraelců a ještě více Palestinců. Oba útoky byly nečekané, šokovaly světovou veřejnost, vyžadovaly pečlivou koordinaci, načasování zbraně a techniku. Tak se opět bohužel zopakoval jeden syndrom z Mnichova po mnoha letech ve Svaté zemi. Šalom a alsalam ealaa al'ard.
Použité zdroje:
https://news.google.com/newspapers?id=vn4×AAAAIBAJ&sjid=z6QFAAAAIBAJ&pg=1201,2333085&dq=daoud&hl=en
Abu Daoud, dostupné z https://en.wikipedia.org/wiki/Abu_Daoud#cite_note-9
Mnichov, film, režie Steven Spielberg, 2005.
Reeve S. Jeden den v září, nakladatelství Argo, Praha, 2006, 352 s., 80-7203-753-6
Hovdenak, A The Public Services under Hamas in Gaza: Islamic Revolution or Crisis Management? dostupné z https://www.prio.org/publications/7374
Všeobecně známé skutečnosti z dějin 20. století