Hlavní obsah
Lidé a společnost

Lee Harvey Oswald zastřelil J. F. Kennedyho a žádné tajemství v archivu už asi neleží

Foto: Walt Cisco, Dallas Morning News, Wikimedia Commons, public domain

Poslední okamžiky

Text pojednává o atentátu na JFK a stále živých spekulacích ohledně spiknutí kolem atentátu. Snaží se opřít o objektivně zjistitelné skutečnosti.

Článek

Ve výborné učebnici Dějiny zemí koruny České II. se píše o tom, že protestní sebeupálení Jana Palacha a Jana Zajíce v roce 1969 byl činem v evropském prostředí nepředstavitelným, který šokoval světovou veřejnost. Takových událostí, které zatřásly světem, bylo více. Přistání německého vtipálka se svým ultralehkým letounem na Rudém náměstí, tragédie na olympijských hrách v Mnichově, výbuch elektrárny v Černobylu, přistání na měsíci. Rozhodně k nim patří i událost, od které uplynulo již dlouhých šedesát let. Atentát na prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho v texaském Dallasu. Šedesát let je tato událost stále připomínána, analyzována (hlavně ohledně zadání činu). Mladý prezident si přijel do Texasu pro smrtící střely, které způsobily zranění neslučitelná s lidským životem. Událost byla zachycena na filmový pás amatérské kamery a pomocí fotoaparátů.

Doba, ve které působil jako prezident, byla hodně svízelná. Studená válka byla na vzestupu ze dne na den více a více, zuřil boj zpravodajských služeb východního a západního bloku. V asijských zemích čím dále větší vliv získávali komunisté. Kuba již se upsala spoluprací se Sovětským svazem. USA se snaží čelit rudému nebezpečí, jak se dá. Nedaří se zabránit zahájení berlínské zdi, do Vietnamu (bývalé francouzské kolonie), jsou povoláni první poradci. Při pokusu o svrhnout Castra v roce 1961, invazí v zátoce sviní, dochází k fiasku invazních sil, jsou na hlavu poraženi. Kennedy zvládá dobře kubánskou raketovou krizi. Snad měl rozhodné analýzy, že Sověti nemohou vést s USA rovnocennou jadernou válku, neměli tolik hlavic ani prostředků k zasažení USA. Jako důkaz pro toto tvrzení by mohla posloužit osoba Olega Peňkovského, který měl zásadní informace ohledně sovětských jaderných sil poskytnout Britům a následně Američanům. Následky by samozřejmě byly katastrofální. Tak nebo tak, rakety byly z Kuby staženy, z Turecka ty americké také, k odpálení jaderného torpéda z ruské ponorky ale nedošlo snad jen zázrakem.

JFK byl z dobře situované rodiny. Otec podnikatel a diplomat, v mnoha ohledech velice sporná osobnost. Kšefty s alkoholem v době prohibice, uklizení dcery Rosemary do zapomnění, včetně lobotomie, zásahu do mozku. Aby nedělala špatný obraz nadějným politickým talentům, Jackovi a Robertovi asi… Jistě otec budoucího prezidenta naučil politickému boji, kombinačním trikům a mnohému dalšímu. Výborný film Irčan Martina Scorsseseho naznačuje, že obchodní rivalové nezapomněli Josephu Kennedymu některé kroky a připravili parádní pomstu.

Foto: Wikimedia Commons / Public domain

italská puška Carcano, použitá k atentátu

Mladý prezident plný sil se každopádně ucházel o další mandát prezidentského úřadu. V roce 1963 je dvěma střelami připraven o život. První střela do krku ještě nebyla smrtelná, druhá do hlavy ano. Obě střely přiletěly zezadu, zranily i guvernéra sedícího v autě před Kennedym. Šok a zděšení, ale pochopitelně okamžitá cesta do nemocnice, kde je ale konstatována smrt. Po mnoha letech byly uveřejněny i záběry mrtvého prezidenta (přímo z pitevního stolu). Objevují se první svědectví a začíná pátrání po muži vycházejícím z velkoobchodu s knihami. Tam je také objevena puška s dalekohledem. Policisté dostanou pokyn kontrolovat hubeného mladého muže. Nakonec je zadržen jistý Lee Harvey Osvald, který prokazatelně chvíli předtím zastřelí policistu, který se jej značí legitimovat, ztotožnit. Osvald ve velkoobchodu pracoval, byl zaznamenán jeho pohyb v bezprostředním okolí vražedné události, střílet uměl, nalezenou zbraň si pořídil na základě inzerátu a zaslaném dopise. Jeho písmo bylo porovnáno s jinými písemnostmi a shodovalo se. Škoda, že Osvald umírá krátce po Kennedym střelou v přímém přenosu z revolveru Rubyho majitelem nočního klubu. Tajuplné výroky Rubyho po zatčení pochopitelně jen přispěly k spekulacím ohledně zadavatelů činu.

CIA, mafie, KGB, Castrovi agenti, to jsou nejžhavější adepti na objednávku smrti Kennedyho. Svědectví o více útočnících s puškami jsou méně důvěryhodná. Zatím ze svědectví vyplývá, že útočníci byli spatřeni s puškami, ale až po střelbě, předtím je jakoby nikdo nezaregistroval. Nějaký spojovací článek mezi zadavateli atentátu a Osvaldem chybí. Tedy svědectví konkrétních osob s vylíčením klíčových skutečností, konkrétních listin. Žádné hesla pro tajnou operaci, žádné svědectví na kameru. Ví se, že Osvald chvíli sympatizoval s Castrem, chvíli nikoliv, krátce žil v SSSR, ale život tam jej zklamal, nebyl tak zajímavý, jak si od něj sliboval. Osvald byl zkrátka zklamaný člověk, který rozdával letáky. Proč by navíc zastřelil policistu J. D. Tippita, zatím není jiný důvod, než ten aby nebyl dopaden. Aby Osvald nemohl prozradit konkrétní zadavatele útoku v případě zatčení, určitě ho mohlo odvést auto okamžitě pryč co nejdále a v zájmu mlčení i s penězi za vykonaný skutek. Případní objednavatelé útoku tedy zjevně nechali Osvalda napospas svému osudu. Tzv. Warenova komise ve svých závěrech pro veřejnost uvedla, že Osvald jednal sám. Nikdo tedy za Osvaldem nestál, a jeho prst byl jediným který mačkal spoušť. Motivy byly ukryty v jeho nitru. Jaký důvod proto máme takovému tvrzení nevěřit. Důvody jsou snad důkazy, které již byly v tomto textu navrhnuty. Snad na závěr zajímavé upozornění, že jedním z Kennedyho poradců byl i Josef Hajda, vysokoškolský pedagog, rodák z Nezamyslic. Knižní rozhovor s ním vydaný v roce 1993 je vynikající sondou do „Kennedyovské“ politiky v USA tehdejší doby.

použité zdroje:

Atentát na Kennedyho, rok 1963 audio dostupné z http://www.pribehrozhlasu.cz/tenkrat-v-rozhlase/1963/1963_8

Vražda opředená tajemstvím. USA odtajnily dokumenty o útoku na Kennedyho, dostupné z https://www.denik.cz/ze_sveta/atentat-jfkennedy-nove-informace-prosinec2021.html

JFK, film režie Oliver Stone

film Irčan, režie Martin Scorsese, dostupné např. z Netflix, streamovací platforma

Hanák, J, Orwellovo století, nakladatelství Knižní klub, Praha 2001, 409 s.ISBN: 80-242-0573-4, 80-7260-047-8

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz