Článek
Nedávno přijal Parlament v Česku zákon o územně správním členění státu. Ten nově definoval vymezení okresů, koncipoval územně správní členění státu. Přinesl tak zpřehlednění a ujasnění některých vztahů při výkonu veřejné správy. Ponechal však v platnosti obce s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem.
Co se týče krajského zřízení. Vyšší územně samosprávné celky, tedy kraje byly stvořeny proto, aby představovaly mimo jiné mezičlánek mezi státem jako mocenskou silou a obcemi jako základní jednotkou samosprávy v České republice. Sotva nabyl ústavní zákon o jejich ustavení účinnost, došlo záhy k přejmenování některých krajů. Ostravský kraj na Moravskoslezský aj. Nejspíše bylo očekáváno, aby kraje postupně získaly svébytnost v našem zřízení. Proto máme i symboly kraje, vlajky, orgány kraje, majetek. Bylo by jistě zajímavé zjistit, kolik našich občanů by bylo schopno identifikovat vlajku kraje, ve kterém žije. Slavnosti kraje (jů) jsou spíše v menšině. A proč by tomu vlastně tak nemělo být. Kraje, kterých je 13+hlm.Praha vznikly uměle,výčtem okresů, které je tvoří. Pochopitelně i obvody okresů jsou vymezeny konkrétními obcemi. Kraje jako územně samosprávné celky jsou pochopitelně právnickými osobami, vlastní majetek, mohou podávat návrhy zákonů. V nejbližší době nové územní uspořádání nemůžeme očekávat. Historický vývoj, kulturní zvyky, národopisectví mohly vést zákonodárce k jinému členění. Země Česká a moravskoslezská byly kdysi zvažovány jako jedna variant.
Kraje jak bylo zmíněno byly stvořeny proto aby stát neatomizoval, neštěpil obce jako základní článek samosprávy.Ale je nutno se zamyslet zda-li není hlavní funkcí krajů paradoxně udržet homogenitu, soudržnost území ČR. Proč. Kraje hrají značnou roli v systému státní správy. V rámci tzv. přenesené působnosti, kdy je právě obcím a krajům svěřen výkon státní správy (stavební úřady, matriky, referáty pasů občanských průkazů, živnostenské úřady, ochrana přírody atd.) Ale nejvyšším suverénem musí být pochopitelně stát. V podobě ministerstev, dalších ústředních orgánů státní správy. Protože ve věcech jako podoba občanských průkazů, vedení matrik nebo splnění podmínek pro získání živnostenského oprávnění musí být jednotný postup, jinak by tu řádil Klondike. A jakkoliv jsou pravomoci krajů ve státní správě významné, sílu státu svým členění do státní správu umocňují. Podotýkám, že státní orgány mají své dislokované složky v podobě úřadů práce, finančních úřadů, inspekcí.
Krajské soudy v České republice mají obvody vymezený jinak než kraje jako územní celky. Navíc jich není 14. V dohledné době se na tom zřejmě nic nezmění. Oproti tomu policejní kraje, a jejich obvody jsou shodné s obvody krajů jako VÚSC
Územní uspořádání je důležité. Ale jenom to stát nemůže držet pohromadě. Rozpad socialistických federací (ČSSR, SSSR, Jugoslávie) byl způsoben asi nejvíce národnostní otázkou. Snaha udržet celistvost vedla v Jugoslávii bohužel k ozbrojenému konfliktu. Josip Broz Tito např. udělením autonomie Kosovu v sedmdesátých letech zadělal na separatistické tendence vrcholící odtržení od Srbska. Jistě v Česku něco podobného nehrozí. Máme kraje a ještě dlouho zjevně mít budeme.
Použité informační zdroje :
128/2000 Sb. zákon o krajích.
ústavní zákon č 347/1997 Sb. o vytvoření vyšších územně samosprávných celků.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/vnitro-chce-posilit-moc-nad-obecnimi-a-krajskymi-urady-v-praze-narazilo-81708
https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3179445-na-ctrnact-kraju-cesko-rozdelila-slozite-hledana-politicka-shoda-nyni-funguji-uz
https://ekonom.cz/c1-65465280-zrusme-kraje-jde-o-drahy-byrokraticky-moloch-ktery-krome-politiku-a-zadatelu-o-dotace-nikdo-nepotrebuje
