Článek
Psal se rok 1984, když proti sobě zasedli k boji o titul šachového krále dva nejsilnější šachisté planety. Oba Sověti, oba ale povahově jiní. Spojoval je obrovský talent cílevědomost, inteligence , excelentní strategie a síla v útoku. Nepříjemnosti se zápasy s emigrantem Korčnojem a Bobby Fischerem byly minulostí. Titul bude i nadále v sovětských rukou, tudíž se napětí nečekalo. Karpov zocelený bojem na šachovnici a i v půtkách s Fischerem ohledně zápasů o titul měl před sebou novou výzvu. Kasparova čekal protivník jakého dosud nezažil. Šachisté se těšili na atraktivní boj, který začal v září v Domě odborů v Moskvě.
Kasparova tedy čekala poslední a nejtěžší překážka na cestě za titulem. A že to bude obtížné neskutečně se ukázalo záhy. Během prvních deseti partií totiž lítaly hromy a blesky. Karpov po nich totiž vedl již 4:0. Jakékoliv Kasparovovy snahy soupeře překvapit, nebo jím otřást se míjely účinkem. Kasparov poznal strašlivý stisk šampiona, proti kterému byli dosavadní soupeři Kasparova jen stiskem předškoláků. Nebyl schopen Karpova přehrát ani jednou a byl zralý na hození ručníku do ringu. Dostával pořádný nářez a jeho údery na šachovnici Karpovem nijak neotřásly. Pro nemálo hráčů by to byla pohroma, ze které by se již nevzpamatovali. Kasparov byl pochopitelně otřesen, ale současně jedním z těch, pro které bylo riziko součástí kariéry. A zde nastupuje něco, co známe již z soubojů Karpova s Korčnojem. Psycholog (Tofik Dadashev), člen Kasparova týmu, radí jak neprohrát strašlivým debaklem. Pokud se bude Kasparov držet jeho rad, zápas neprohraje. Podle všeho radí vyčkávací taktiku a upuštění od riskantní hry. Těžko říci čím to je, ale na „služby“ těchto parapsychologů, či hypnotizérů prostě leckteří hráči spoléhali. Jevy jako psychotronika atp. byly v SSSR zkoumány, a co se týče šachu byly tendence je i aplikovat. Netřeba jim dávat nějakou váhu myslím. Hlavním účelem bylo, aby protistrana o takové osobě v delegaci soupeře věděla a bylo jí to nepříjemné. Člověk prostě seděl a civěl na hráče, jak se dá a ten o tom měl vědět.
Následuje sedmnáct remíz jako vyčkávací zákopová válka. Karpov pochopitelně měl také svoji strategii. Má se za to, že počítal se soupeřovou rezignací, kdy ho hrozivý stav zápasu donutí rezignovat na jakýkoliv zvrat. Polevil také svůj nápor a vyčkával. Soupeře chtěl podle některých pamětníků vypráskat kanárem 6:0. Sedmnáct remíz, které přišly, ale znamenaly úbytek sil. Ve dvacáté sedmé hře Karpov ale znovu vítězí a získává pět mečbolů. Stav 5:0 byl pochopitelně již alarmující, očekával se závěrečný knokaut. Kasparov se ukázal jako člověk bez nervů, s ocelovou psychikou. Po čtyřech remízách je zjevné, že Karpovovi ubývají síly. Dvaatřicátou hru vyhrává Kasparov, zaznamenává první vítězství. Velmi dlouhý zápas stále čekal na svůj konec. Následovalo devět vyčerpávajících remíz. A ve čtyřicáté první partii mohl Karpov rozhodnout, ale snad jen zázrakem nezvolil nejsilnější pokračování a Kasparov vyvázl. Byl Karpov již na dně svých sil?! Po šesti remízách Kasparov triumfuje a hned ve čtyřicáté osmé hře vítězí i ve třetí partii. A stalo se něco co je dodnes zahaleno tajemstvím. Šéf FIDE se rozhodl anulovat a ukončit zápas, oficiálně pro vyčerpání hráčů. Co stálo v pozadí za tímto rozhodnutím? Že by měl při takovém rozhodnutí Campomanes volnou ruku se nejeví znalcům pravděpodobné. Byly tu jistě vlivy sportovních i politických funkcionářů. Kasparov sám rozhodnutí zkritizoval v přímém přenose, když narušil konferenci k anulovanému zápasu. Něco neslýchaného, sovětský hráč udělá humbuk na mezinárodní scéně, před celým světem a zapnutými kamerami. I československá televize toto přinesla ve svém zpravodajství. Sám po letech očekával za takovou neposlušnost vyloučení, odstavení své osoby od dalšího boje. Samotný Karpov dle dostupných zdrojů mlel z posledního a byly vážné obavy o jeho zdraví. Na druhou stranu vedl stále o dva body, snadno tedy později mohl argumentovat, že mu zbýval poslední krok. Kasparov k jeho vlastnímu překvapení odstaven nebyl a bylo rozhodnuto o opakování zápasu.
Do roka a do dne tedy v září 1985 zasedli soupeři k opakovanému zápasu, tentokrát limitovaném na 24 her. Kasparov si přinesl velkou formu a vítězí hned v první hře. Ztrácí čtvrtou a pátou partii a musí dohánět. V jedenácté hře se Karpov dopouští hrubé chyby, která má za následek jeho prohru a vyrovnání stavu zápasu. Šestnáctá hra je veledílem Kasparovovy přípravy. Udolá Karpova černými figurami po zničujícím útoku. V devatenácté hře Karpov inkasuje čtvrtou porážku, když Kasparov ochromí jeho figury. Šachový trůn je otřesen. Ve dvadvacáté hře Karpov snižuje náskok na rozdíl jednoho bodu. Postoupí svými pěšci blízko krále a s převahou jednoho z nich vítězí. Předposlední partie končí remízou a přichází okamžik pravdy. Pokud Karpov vyhraje, udrží titul, musí tedy hrát riskantně, o všechno. V poslední partii má bílé figury. V ostré kombinační zápletce je nakonec přehrán a prohrává, Kasparov se stane mistrem světa. Nejmladším mistrem světa všech dob ve dvaadvaceti letech. Nebylo ale jasné na jak dlouho. Tehdejší pravidla (smlouva) totiž překvapivě obsahovaly ustanovení podle kterých měl Karpov právo na odvetný zápas v případě prohry. Možná trochu přehnané zvýhodnění poraženého šampiona, existovalo ale i dříve (dvakrát jej využil M. M. Botvinnik) poté bylo od tohoto upuštěno. Karpov jistě věřil, že se mu může podařit to, co Botvinnikovi dvakrát. Porazit nového šampiona a po roce si titul vzít zpět. Botvinnik tak naložil se Smyslovem a Talem. Pořád byl na vrcholu sil a doufal, že žoviálního, otevřeného Kasparova zastaví. Souboj šachových titánů v roce 1986 měl zajímavou podobu i z hlediska organizace. První půlka, dvanáct partií se totiž hrála v Londýně a zahájení bylo i s ministerskou předsedkyní Margaret Thatcherovou. Druhá půlka zápasu v Leningradě, ale i tak překvápko jako hrom, perestrojka již postoupila i ve sportu.
Kasparov zaznamenává první výhru ve čtvrté hře, hned nato Karpov kontruje v páté partii, když obklíčí dalšího pěšce a donutí soupeře již po 32 tahu vzdát. Kasparov v osmé partii udeří zničujícím útokem a donutí Karpova zastavit hodiny. Chce zápas vyhrát zcela přesvědčivě, po pěti remízách v ostrém kombinačním boji skvěle přehraje Karpova v čtrnácté hře. Po klidné remíze následuje šestnáctá hra a sebevědomý Kasparov šachovým blitzkriegem posílá Karpova na zem. Karpov je na zemi z šestnácti her zaznamenal jen jednu výhru, hrozí mu debakl, zažívá to co jeho soupeři v zápase s ním. Anatolij Karpov je excelentní mistr, moc populární ve světě ale nebyl. Vyjadřoval vděčnost Leonidu Brežněvovi za „otcovskou starost“ o průběh zápasu o titul na Filipínách s Korčnojem, je oddaný stoupenec režimu, člen strany, dává najevo nechuť k emigrantům z východního bloku. Vzchopí se a prokáže svoji bojovnost, v zápase uštědří Kasparovovi tři porážky po sobě. Kombinace houževnatosti, zkušeností přináší vyrovnání. Na to není zvyklý zase Kasparov. Opět se dostává do psychologické nevýhody. Další dvě hry se mu podaří zremizovat po těžkých bojích. Podaří se mu zkoncentrovat a ve dvaadvacáté hře postupuje jako tank proti soupeřově králi. Přesnou strojovou hrou zaznamenává páté vítězství. Předposlední hra končí remízou a Kasparov potvrdí, že titul je v rukou nejsilnějšího hráče světa.
Kasparov a Karpov se nikdy moc nemuseli, jak posléze opakovaně vyjde najevo. Jejich pohled na svět byl jiný, podezírali se ze všeho možného. Kasparov obvinil Karpovův tým v odvetném zápase dokonce ze špionáže, když měl informace z jeho týmu vynášet jeden ze sekundantů. Karpov zase prohlásil, že za jeho prohrou stojí spíše deník Der Spiegel, než Kasparov sám… Jistě je vhodné dodat, že titul byl ohodnocen velkou finanční odměnou, která byla pro občana východního bloku nedosažitelná jako hvězdy na obloze. Účelem textu není Kasparova glorifikovat za každou cenu. Garry Kasparov nemá jen skvělé šachové stránky. Dokáže být náladový, povýšený, arogantní, úskočný, zjevně je schopen také obvinit protistranu kdoví z čeho. Jeden den rád poskytne rozhovor a je samý úsměv, posléze je dobré vyhnout se mu obloukem již z dáli. Po získání titulu měl před sebou již jen obhajobu koruny a posilování významu svého jména v šachové historii. Bojům nebyl rozhodně konec.
použitý informační materiál:
Garri Kasparov, dostupné z https://cs.wikipedia.org/wiki/Garri_Kasparov
Hubička, J., Zápas Karpov - Kasparov - 1984, dostupné z https://temata.rozhlas.cz/zapas-karpov-kasparov-1984-7984917
https://www.reflex.cz/clanek/rozhovory/37585/za-sssr-bylo-lip-kasparov-je-jiny-rika-legendarni-sachista-karpov-ktery-slavi-70-narozeniny.html
Alexandr Nikitin – O konfrontaci dvou „K“ a o Kazani , dostupné z https://www.nss.cz/historie/historie/alexandr-nikitin-o-konfrontaci-dvou-k-a-o-kaza
Kasparov, G. Skúška časom, 1989 vydavatelkství Šport, 293 s., ISBN 80-7096-006-X
Karpov vs Kasparov: 25-year fight for the crown | History Calls | FULL DOCUMENTARY , dostupné z https://www.youtube.com/watch?v=B3×sY35mt5A
Johnson, D Bílý král a rudá královna: Studená válka na šachovnici, nakladatelství BB art, 2009, 368 s.ISBN: 978-80-7381-502-8
