Článek
V médiích je dnes probíráno i to, že dříve bylo možno odsoudit osobu za trestný čin, který po změně poměrů již trestný není. Opuštění republiky, hanobení republiky a jejího představitele, spekulace. Jinak existovaly i trestné činy chránící socialismus jako takový, poškozování státu světové socialistické soustavy. Pokud se režim potřeboval vypořádat s někým na koho měl pech, hledal způsob jak mu nějakou takovou skutkovou podstatu trestného činu tzv. přišít. Nebylo to tak obtížné. Stát se nemusel dělit o moc s mnoha další subjekty jako dnes (obce, profesní komory, vysokoškolská samospráva, mediální rady) Správní soudnictví neexistovalo, svobodné volby také ne.
Státní bezpečnost již od padesátých let monitorovala činnost také dr. Jaroslava Studeného, kněze, absolventa studií v Římě. Aktivní člověk brzy vzbudil pozornost dotčených orgánů. Dr. Studený byl v zájmu Stb. 35 let a vzniklo na něj několik svazků. Spolupráci a jakékoliv benefity odmítal navzdory návštěvám příslušníků. Po roce 1968 se již rozhodla státní bezpečnost zakročit. Čekalo se jen na vhodnou příležitost navléci něco na aktivního faráře. Nakonec přišili dr. Studenému spekulaci. Činorodý Dr. Studený je v roce 1968 pověřen tiskem materiálů (biblické mapy, pohlednice, obrázky). Aktivně tiskne materiály a tiskoviny, které budou nabízeny k prodeji farnostem po celé ČSSR. Výtěžek pak bude rozdělován nejchudším farnostem, na opravy kostelů. Proto je objednáno velké množství tiskovin. Studený je obviněn ze snahy hromadit nepřiměřený zisk. Na svoji obranu uvádí, že nadřízený orgán (kapitulní vikář) věděl o množství i obsahu tiskovin a z peněz neobohatil se ve svůj prospěch ničím. Razítko potvrzující souhlas je toho dokladem. Ale jako důkaz se neuznává. Rovněž obávaný církevní tajemník je o všem zpraven. Dokonce i Státní bezpečnost, které se takové věci musely hlásit. Zatčení a teatrální proces jsou připraveny. Je rok 1972, o kauze referují pečlivě deníky i časopisy, a Studený je v nich vylíčen jako spekulant a majitel velkého množství zlata. Důkazy jím navrhované soud odmítne pro nadbytečnost. Jedná se o svědectví osob, které jsou mu však odmítnuta. Dle jeho vzpomínek pravdivé svědectví tehdejšího kapitulního vikáře (osoba vykonávající církevní správu, pokud není ustaven biskup) může totálně rozmetat tvrzení prokurátora. Kapitulní vikář, krátce po procesu jmenován biskupem, iniciály J.V. však nesvědčí, je na služební cestě. Ani v přípravném řízení Studeného nezná, odsuzuje jeho jednání. Ten tak má svázané ruce proti takové mašinerii je bezmocný a ochromený. U okresního soudu v Přerově dostává čtyři a půl roku natvrdo. Krajský soud v Ostravě rozsudek potvrdí. Absolvent studií v Římě, vynikající talent i organizátor v době procesu velmi nemocný si jde sednout do vězení. Stejně jako trest natvrdo ho zdrcuje i chování spolubratrů ve službě. Zcela po právu nemůže věřit, když vidí spolubratry kněze ve veselém, družném hovoru s prokurátorem. Režim se nikdy nemohl opírat jen o statisíce členů partaje, mlátičky z StB., prokurátory. Musí spoléhat i na své pomocníky ze všech složek společnosti. A vůbec se nemusí jednat nutně o agenty StB.
rozsudek v trestní věci sp.zn. 2T 208/72-1992
Vzpomínky dr. Studeného na věznici jsou tak obsahově a faktograficky bohaté, že by vystačily na několik článků, i knihu. Jeho popis vězňových pocitů je vynikající sondou, pohledem do nitra odsouzeného člověka. Ale i každodenních potřeb vězňů. Tetování je sice již tehdy zakázáno, je však zcela rozšířenou praxí. Tetování dívek, lebek, nápisů, vlajek, zbraní květin i témat. Vytetovaný nápis Prošel jsem rudým peklem proto přijdu do nebe hovoří za mnohé. Z dalších nápisů pak zde odřezat, ici couper, horror mortis, slevněte vejce aj. Tremp si nechává vytetovat batoh s řemínky, miskou i lžící. Alkohol se nahrazuje např. acetonem se sirupem a šumákem, ale i kolínskou vodou, lihem.
Jídlo, narkomani, práce, polykači jehel či lžiček, dozorci, homosexuálové, cikáni (Romové), televize jsou další součásti vězeňského života, který popisuje nesmírně výstižně a barvitě. Vzpomínky jsou zajímavé přísností, s jakou se staví Dr. Studený k příliš kompromisnímu přístupu svých bratrů k politickému režimu. A také s jakou prozíravostí předpoví, že opět dojde ke svobodě. Snad díky tvrdé zkoušce, které byl vystaven je mu svěřeno takové tajemství budoucnosti. Dr. Studený je po třech letech propuštěn. Jako kněz působit nemůže, pracuje jako skladník, Až v osmdesátých letech mu je vrácen státní souhlas s vykonáváním duchovní služby. Po revoluci je rehabilitován, je iniciátorem pro stavby více chrámů v České republice. Dočká se uznání biskupské konference. Je také proč, jeho dílo je velmi bohaté a bude trvat i nadále.
zdroje:
Studený, J. Já odsouzený č. 11783, Olomouc, 1992, 411 s.
rozsudek Okresního soudu v Přerově ze dne 9.11. 1972, ve věci sp.zn. 2T 208/72-1992
rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 12.12. 1972 6 To 811/172-2013
Jaroslav Studený, dostupné z https://cs.wikipedia.org/wiki/Jaroslav_Studen%C3%BD
Před sto lety se narodil stavitel kostelů a katecheta Jaroslav Studený, dostupné z https://www.ado.cz/2023/05/05/pred-sto-lety-se-narodil-stavitel-kostelu-a-katecheta-jaroslav-studeny/
