Článek
PAPEŽ MUSEL BÝT UMLČEN 2 – další souvislosti
Co je tedy objektivně doložitelné v případu celého spiknutí. Agca byl podporován finančně, i administrativně, falešné pasy, peníze, informace. Zbraň byla vyrobená v Belgii, koupena pro Aliho ve Vídni. Mehmet Ali Agca, byl po vraždě, které se dopustil v Turecku odsouzen, ale z přísně střežené věznice uprchl. Bez cizí pomoci by to bylo takřka nemožné. Byly mocenské skupiny také zadavatelem atentátu nebo jen součástí spiknutí. Nabízí se nám důvod, že Ali Agca měl velký důvod se svým osvoboditelům odměnit, pokud nechtěl trávit dlouhé roky ve vězení. Osoby schopné provést takovouto věc jistě musely disponovat kvalitními informacemi o chodu věznice, disponovat penězi na úplatky, mít prostředky k transportu Agci aj. Agca cestoval po svém útěku z vězení, po více zemích, snad podnikl i dobrodružnou cestu do Íránu. I ohledně navštívených zemí si může být čtenář jistý, že Agca mlžil, jak se dalo.
Turek nebyl sám kdo měl střílet na náměstí, jeho kumpáni se nakonec k aktivnějšímu činu asi neodhodlali, ale nelze vyloučit ani opak. Papež byl zasažen dvěma střelami, nikoliv čtyřmi střelami, snad zazněly tři až čtyři výstřely, ale papeže prokazatelně zranily dvě. Není pravdou, že zranění nebyla vážná. Naopak byla a již bylo zmíněno, že byly v rámci střelby zraněny i další dvě osoby. Jedna z nich přišla dokonce v důsledky střelby o slezinu. Po činu měl zmizet, zda v zapečetěném kamionu bulharské ambasády, či jinak zatím nevíme. Velmi diskutovaným byla postava osoby nacházející se na místě činu, dle jedné z fotografií. Dotčenou osobou byl Sergei Antonov. Pracovník Balkan Airlines v Římě. Tento byl v roce 1982 zadržen, v roce 1986 však italský soud nepotvrdil, že existují důkazy o účasti bulharských tajných služeb. Italští poslanci, vyšetřující tento případ ukázali na zadavatele atentátu, kterým byla podle nich GRU, sovětská vojenská zpravodajská služba. Rovněž však ve svém vyšetřování tvrdili, že Sergei Antonov bez pochyb v den atentátu na místě byl, tudíž je osobou ze zmíněné fotografie. Sergei Antonov, nebyl jedinou osobou, která svědčila ve prospěch bulharských složek na odstranění papeže. To by bylo málo. V tomto případě hrají roli ještě dvě jména. Zhelyo Vasilev, Todor Aivazov. Oba byli obviněni společně s Antonovem ale v roce 1982 oba Itálii opustili, Antonov to již nestihnul. Jeden z nich se staral o ekonomický chod velvyslanectví, Vassilev byl pracovník ambasády. Vassilev vcelku logicky argumentoval, že s atentátem nemohl mít nic společného, protože počítal se sledováním italských tajných služeb, jako osoby z nepřátelského tábora. Jeho kontakty s Agcou by tak měli Italové snadno doložit. Tento text se pochopitelně opírá o další zdroje, je kompilátem snažící se studovat ty nejlepší prameny k celé věci. V námi sledovaném případě byla v Polsku, rodné zemi Jana Pavla II, vydána asi nejlepší publikace k atentátu s názvem „Ali Agca nie był sam“. Polští autoři se také jednoznačně podpořili verzi o účasti Bulharů na atentátu. Agca prokázal dle z nich totožnost tří osob bulharské ambasády, na základě výběru z 56 předložených fotografií. Takovému úkonu se říká rekognice, je znám i českém trestním právu, kdy má být určena určitá osoba způsobilá disponovat významnými informacemi k trestnímu řízení. Polští autoři se rovněž domnívají, že Antonov jako spolupracovník bulharských tajných služeb měl mít potřebné odhodlání k celé věci. Útok na Jana Pavla II. byl plánován delší dobu před samotným uskutečněním. Přitom bylo nezbytné co nejvíce ztížit případné vyšetřování atentátu, pokud by došlo k zadržení pachatele což se stalo. Snad tomu nasvědčují nejrůznější cesty Ali Agci po v Evropě i Asii. Snad ve prospěch tohoto svědčí i další úkony Ali Agci, jako zápis na univerzitu v Itálii, výhružné dopisy o zmiňující San Salvador, Afghánistán. Snad měla důležitou roli v tomto měla hrát i východoněmecká Stasi, konkrétně rozvědka. Konkrétně měla Stasi figurovat v případu Emmanuely Orlandi, dcery zaměstnance Vatikánu, jež v roce 1983 zmizela a nikdy nebyla nalezena. Stasi měla vytvářet falešných stop ohledně zmizelé dívky. Konkrétně předstíráním palestinské organizace, která stála za únosem nebohé dívky, a její propuštění podmiňovala propuštěním Ali Agci. Zda řetězec důkazů do sebe zapadá či nikoliv nechť posoudí čtenář sám. Poláci argumentují termínem obsaženým v dokumentech Stasi a bulharské bezpečnosti s názvem „operace papež“ Agca měl samotnou Sofii navštívit před svým činem, přičemž Bulhaři o jeho přítomnosti věděli.
V tisku i dalších článcích i knihách je hojně diskutována také návštěva Jana Pavla II. tureckého atentátníka v roce 1983. Opět nelze vyčítat některým autorům detailní znalosti celé schůzky, ale není pravdou že o rozhovoru papeže a a Agci nevíme nic. Snad podle všeho měla zaznít naprosto stěžejní otázka historické události. „Kdo vás poslal?“ Ale co odpověděl Agca nevíme. Snad řekl pravdu, snad si opět vymýšlel, snad svedl rozhovor jinam. Agca nebyl schopen pochopit, jak je možné, že papež přežil, a obával se pomsty Panny Marie, již zmíněné v tisku jako zachránkyně Jana Pavla. Byla však papežem zcela bezpochyby ubezpečen, že pomsta není vlastnost Kristovy matky, neb miluje všechny lidi.
Zadavatelé atentátu jistě již nežijí. Zajímá nás zda, si tento čin objednala státní moc (vysocí političtí představitelé), nebo zda se jednalo o nestátní subjekt v podobě mafie, teroristické skupiny (Rudé brigády atp.), mocenské skupiny či někoho jiného. Snad mělo dojít k schůzce vysokých představitelů Sovětského svazu a Bulharska a na ní zazněl požadavek generálního tajemníka Jurije Andropova na odstranění Jana Pavla II. Papeže ostatně samotná odpověď, kdo jej chtěl odstranit zase tak nezajímala. V jeho uvažování poslal Agcu Boží nepřítel, a je jedno koho k tomu zprostředkoval.
ANDRZEJ GRAJEWSKI, MICHAL SKWARA Ali Agca nie był sam, Instytut Pamięci Narodowej, Komisji Ścigania Zbrodni przeciwko Narodowi Polskiemu Katowice, 2015, 440 s., ISBN 978-83-7629-885-6
Ali Agca nie był sam, dostupné z https://www.youtube.com/watch?v=cG8tK5phECg
Den atentátu na papeže (13. květen 1981),dostupné z https://www.stream.cz/slavnedny/den-atentatu-na-papeze-13-kveten-151222
Michael Dobbs, Communist Plot to Kill the Pope – Or a Liar's Fantasy, dostupné z https://www-washingtonpost-com.translate.goog/archive/opinions/1984/11/18/a-communist-plot-to-kill-the-pope-or-a-liars-fantasy/9691ce7b-a483-4853-92c8-511906002416/?_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl=cs
Výslech Claire Sterlingové před Komisí pro spolupráci a bezpečnost v Evropě, americký Kongres z 23.9.1982, dostupné z Transcript- 1982-09-23 Assassin Atmpt on Pope.pdf (csce.gov)
ALBERTO MELLONI,13. května 1981: pokus o atentát na papeže Wojtyłu dostupné z https://www.rivistailmulino.it/a/13-maggio-1981-br-l-attentato-a-papa-wojty-a
Vor 40 Jahren: Attentat auf Johannes Paul II. dostupné z https://www.vaticannews.va/de/papst/news/2021-05/papst-johannes-paul-ii-attentat-1981-agca-geschichte-kirche.html
Emanuela Orlandi, čtyřdílný dokument, uvádí společnost Netflix
GEORG WEIGL, Svědek naděje, životopis papeže Jana Pavla II, nakladatelství Práh, druhé vydání, Praha, 2005, s. 257-419
