Hlavní obsah
Lidé a společnost

Pár geopolitických ohlédnutí

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: quicksandala/ Pixabay.com

Text se zabývá různými mezinárodně politickými událostmi, jak proběhly po konce studené války.

Článek

Po konci studené války způsobené krachem společenských zřízení v socialistických státech se objevily otazníky ohledně zaplnění politického vakua. Jistá bezradnost se objevila jistě i u amerických tajných služeb. Hlavní protivník se musel potýkat se spoustou vlastních problémů, ekonomické potíže, rozpadající se federace, nedostatek spotřebního zboží, politické bezvládí, organizovaný zločin. Jeho východoevropské satelity se začaly učit demokracii pomocí svobodných voleb, návrhu reforem, změnou smýšlení. Rumunsko se nevyhnulo ozbrojeným střetům mezi obyvateli a tajnou službou Securitate. Brzy započal rozpad dalších dvou socialistických federací, ČSSR a socialistické republiky Jugoslávie. V Jugoslávii se toto neobešlo bez ozbrojených střetů. Velice obsáhlá ústava ze sedmdesátých let upravovala tolik různých společenských vztahů, že po smrti Josifa Tita se začaly objevovat nejen národnostní otázky, ale funkčnost ústavněprávních vztahů začala narážet na značné limity. Konec konců počet článků ústavy přesahující číslo 400 mluví za mnohé. Společný podnik Jugoslávie začal krachovat. První vyhlásili nezávislost Chorvatsko a Slovinsko, Srbové podle historických učebnic odmítli respektovat, že federace vstupuje do úpadku, likvidace. Nebyli samozřejmě jediní odpovědní za válečné střety. Události pak nabraly spád, ozbrojené střety (Dubrovník, Vukovar, Slavonie), separatistické celky (Srbska Krajina). A další pojmy prolínající se roky všemi médií- enklávy, bezletové zóny, embarga, mise Umprofor, uprchlíci, zvláštní zmocněnci OSN. V Bosně proběhly konflikty vzhledem k pestré mozaice národů o území ještě tvrdší. Na obou stranách byly zaznamenány čistky etnické povahy. Většina výzbroje, těžkých zbraní snad měla zůstat v rukách bosenských Srbů, tudíž měli nad svými protivníky výhodu. NATO útočí v roce 1995 a proráží blokádu Sarajevo. Kontroverznější je poté v roce 1999 bombardování Srbska, Černé Hory. Vznik státu Kosovo s otazníky (z Evropy neuznává Španělsko, Řecko, Slovensko, Rusko). Nejspíše platí úměra, že ústavní vymezení republik jak v Jugoslávii, tak v ČSSR (ústavní zákon č. 143/1968) byly odrazový můstkem pro rozpad na svrchované státy.

Svržení režimů v Libyi, Egyptě ale i Iráku (po druhé válce s USA) způsobilo nastolení problémů, které byly zřejmě drženy pod pokličkou. Mnoho náboženských proudů a fanatických skupin, které byly drženy násilím zpět, a jakoby dostaly prostor předvést se. O imigrantských krizích nemluvě.

Obrovský moloch Sovětský svaz se rozpadl na více evropských a asijských států. Rusové se postupně zotavili s geopolitické ho šoku. Připomněli si, že jsou nejpočetnějším národem Evropy, největším státem světa s obrovskými zásoby nerostných prvků, velkým množstvím jaderných zbraní, dlouhou tradicí tajných služeb, kosmickou velmocí, spoustou vazeb a znalostí na mnohé státy. Hledaly se nové výzvy, sympatickou byla myšlenka sjednocené Evropy od Portugalska po Ural. Hovoří se o tom, že Rusům bylo tajně slíbeno, že se NATO nerozšíří výměnou za ukončení své škrtící kravaty nad evropskými státy. Rozšíření proběhlo vícekrát. To je jistě závažné tvrzení. Snad na podporu rozšíření aliance mohou být zmíněny intervence, kterých se Ruská federace dopustila sama. Rozštěpení Moldavska a útvar zvaný Podněsterská republika, podobný celek Abcházie v rámci občanské války v Gruzii na začátku devadesátých let.

Byly zde i další nepokoje, občanská válka v Tádžikistánu a boje mezi Armény a Azery. Ne za vše lze vinit Rusy. Každopádně v postsovětských státech žilo mnoho Rusů a byli na Moskvě materiálně i jinak závislé. Kazachstán a Ukrajina se jistě výměnou za získání prestiže na mezinárodním poli vzdaly jaderných zbraní. V případě Ukrajiny výměnou za vojenskou pomoc.. Bělorusko bylo nešťastně ovládnuto populistickým diktátor a od té doby je věrným spojencem Moskvy. A závažným geopolitickým tahem je avizované rozmístění jaderných prostředků na území této země. Samotná válka na Ukrajině skončí Bůhví kdy (snad co nejdříve bez totálního rozštěpení této země, či její ponižující porážky). Jestli se Rusům podaří utahat Ukrajinu jako Čečensko… třeba o těchto věcech psát s pokorou, je snadné komentovat z bezpečí středoevropského klidu.

Jacques Chirac, prezident Francie ohlásil v devadesátých letech zkoušky jaderných naloží na vzdáleném atolu Mururoa. Otestování toho, jak momentálně fungují jaderné zbraně, bylo přijato s obrovským rozhořčením, hlavně v Japonsku a Austrálii. Posléze provedli jaderné výbuchy Indie, Pákistán, Severní Korea. Tady je vhodné si připomenout jednu významnou věc. Mezinárodní dohody zakazují smluvním státům jakékoliv pokusy o získání atomových zbraní. Berou za daný stav, že pět států (stálí členové rady bezpečnosti OSN) si je pořídilo ještě před jejich účinností. I jim ale zakazuje komukoliv jaderné zbraně poskytovat, včetně materiálů, technologií k jejich získání. Nakonec se Severokorejců navzdory izolaci podařilo k takovým zbraním (ale i mezikontinentálním raketám) dostat. Severokorejci navíc reálně pomáhali Syřanům ve stavbě atomového reaktoru. Izraelci měli shromáždit důkazy v podobě kontaminované půdy poblíž stavby. Letecký nálet potom snahu Syřanů ukončil. Krvavá občanská válka v Sýrii dala mnohým ponaučení, že mnohé režimy prostě příklon k parlamentní pluralitě nepřipustí.

Blokové uspořádání bude podle jedné z teorií (Samuel Huntington) nahrazeno uspořádáním civilizací, západní, islámská, pravoslavná atd. Naproti tomu jiní zastávali názor, že liberální parlamentní demokracie nastoupila vítězný pochod dějinami. Budoucnost je spíše plná otazníků než zaručených teorií (i když často inteligentních), jak se bude svět geopoliticky vyvíjet.

Válka v Bosně a Hercegovině vzala sto tisíc životů. Jizvy nejsou zhojeny ani po 25 letech, dostupné z https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/valka-v-bosne-a-hercegovine-vzala-sto-tisic-zivotu-jizvy-nejsou-zhojeny-ani-po-25-letech-102753

Kronika 20 století, 2003, Fortuna Libri, 2003, Praha, ISBN: 80-7321-069-X, 80-85873-54-0

Studená válka, dostupné z https://cs.wikipedia.org/wiki/Studen%C3%A1_v%C3%A1lka

Orwellovo století, Hanák J., vydal Knižní klub (Prostor), Praha, 2001, 4009 s., ISBN: 80-242-0573-4, 80-7260-047-8

všeobecně známé skutečnosti

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám