Hlavní obsah
Aktuální dění

Prevence i v obraně

Foto: Autor Mohamed_hassan, dostupné z Pixabay.com dle licence

sebeobrana musí být přiměřená

Text se zabývá preventivními tzv. preemptivními obrannými údery, spornými momenty v nedávné historii.

Článek

Během uplynulých několika málo let se svět setkal s novou realitou. Hrozba vojenské konfrontace už začíná být opět používána i v mezinárodních sděleních, prohlášeních. Je sice pokrytecké komentovat např. události na Ukrajině z bezpečí České republiky, ale např. papež František se několikrát otevřeně vyjádřil, že se de facto nacházíme již ve třetí světové válce. Období působení tohoto papeže je skutečně obtížné. Z hlediska mezinárodních vztahů musí celý svět, včetně jeho, řešit a zabývat se složitým diplomatickým posuzováním. Války v Sýrii, na Ukrajině s nasazením velkého počtu vojenské techniky (letouny, drony, lodě s raketami, pozemní vojska, dělostřelectvo i tanky), války v Africe (Kongo, Súdán, Somálsko), severokorejské posilování jaderných kapacit i raketových vojsk, napětí mezi USA a Čínou skutečně staví svět do nebezpečné pozice. Nezpochybnitelná válka mezi Arménií a Ázerbajdžánem, Íránské raketové kapacity, napětí mezi Indií a Pákistánem, ozbrojená revolta v Kazachstánu, ohnisko napětí v Kosovu jsou další příklady. Mezinárodní právo pochopitelně pokrývá svoji podstatou i vojenské konflikty. Jistě je zajímavé, že i v rámci válečného práva je nutno povinně dodržovat některá ustanovení. Chránit civilisty, živit zajatce (muže a ženy držet odděleně), nepoužívat zbraně působící příliš velké utrpení a další. Pro zajímavost, zakazuje se naopak výzva známá z filmu Lawrence z Arábie - „nebrat zajatce“. Co to znamená jistě čtenář tuší. Jako jeden z nástrojů pro řešení ozbrojených střetů byl zvolen v minulosti koncept modrých přileb OSN. Ty mají za úkol oddělovat znepřátelené strany, mohou se bránit v případě napadení.

Foto: Michel_van_der_Vegt/ dostupné z https://pixabay.com/cs/photos/arm%C3%A1da-osn-blauwhelm-vozidlo-2368400/

modré přílby OSN

Pochopitelně je pamatováno i na možnost sebeobrany v případě napadení. Ta musí být přiměřená povaze útoku. Jak to již tak bývá, objevily se v minulosti i případy použití vojsk označované jako preemptivní. Tedy preventivní úder předcházející mnohem závažnějšímu konfliktu. Literatura i znalci jako jeden z nejmarkantnějších příkladů uvádějí šestidenní válku mezi Izraelem a arabskými státy v roce 1967. Bleskový úder izraelských letadel (tehdy ještě hlavně francouzských Mirage) zničil arabské letouny často ještě na zemi. Důležitou skutečností, důkazy kterými Izrael určitě disponoval bylo hromadění vojsk nepřátelských států. Tanky, letadla, děla. V tomto případě historie nazývá konflikt válkou, šlo o masivní nasazení vojenské techniky nejednalo se tedy pouze o útok samostatný. K tomu došlo naopak v roce 1981, kdy došlo k vybombardování reaktoru v iráckém Osiraku, kdy tímto preemptivním úderem chtěl židovský stát zastavit vojenský charakter reaktoru. Nejspíše podobné zázemí měl i úder na Sýrii a její reaktor v roce 2006. Syřané jej stavěli s pomocí severokorejských inženýrů. Styky Severokorejců a Syřanů vzbudily v židovském státě podezření. Sběr radioaktivní půdy poblíž zařízení, snímky reaktoru byly nakonec doplněny konečným náletem izraelských stíhačů. Židovský stát měl dát tajným kanálem Syřanům najevo, že ponižující ránu nebudou nikde uveřejňovat, ale nehodlá se smířit s vyvíjením jaderných zbraní svých sousedů. Autor textu si je vědom, že ani situace na Blízkém východě není černobílá. Přehmatů se dopouštějí více stran konfliktu. Napadení Egyptu Francií, Británií a Izraelem v roce 1956 ze sporných důvodů, nebo použití bílého fosforu v Gaze jsou toho důkazem.

V roce 1998 americký prezident Bill Clinton oznámil, že nařídil svým ozbrojeným silám udeřit proti teroristickým silám v Afghanistánu a Súdánu. Bohužel podle všeho právě analýza látek která měla potvrdit výrobu zakázaných látek v Súdánu se ukázala jako lichá. Spojitost s Al-Káidou se nepotvrdily, továrna s zabývala farmaceutickou výrobou. Útok byl odvetou za bombové útoky na americké ambasády v Keni a Tanzánii.

Těžko posoudit, zda jako preemptivní úder lze hodnotit válku v Iráku od roku 2003. Hrozbu nejspíše musí být objektivně vnímatelná, doložitelná. Hromadění vojsk u hranic, rakety v palebném postavení, vzorky s přítomností zakázaných látek aj. Irák v minulosti zbraně hromadného ničení nejen měl, ale dokonce je použil. Plynové útoky v roce 1988 si vyžádaly tisíce obětí. Americký generál Colin Powell se přímo v OSN snažil přesvědčit mezinárodní společenství, že proti Bagdádu je třeba zasáhnout silou, protože disponuje stále zbraněmi hromadného ničení. Později se za tuto blamáž omluvil. Zajímavostí je, že důležitou roli měl hrát agent Curveball, zběhlý irácký inženýr tvrdící, že Irák těmito zbraněmi disponuje, vyvíjí je. Nedá se dle mne bez dalšího tvrdit, že tvrzení tohoto agenta byly jediným důvodem pro invazi do Iráku. Tajné služby varovaly před přehnanými tvrzeními této osoby. USA chtěly do Iráku vtrhnout tak nebo tak, ale jako odůvodnění této osoby se jistě hodilo pro argumentaci zahájit preventivní úder.

Charta OSN se zaobírá ve svých ustanoveních opatřeními, kterých má být dosaženo aby došlo k obnovení míru a pořádku. Selžou-li její doporučení, je zmiňována možnost úplné nebo částečné přerušení hospodářských styků, spojů železničních, námořních, leteckých, poštovních, telegrafních, rádiových a jiných, jakož i přerušení styků diplomatických. Má-li Rada bezpečnosti za to, že se ukázala nedostatečnými, může podniknout takové akce leteckými, námořními nebo pozemními silami, jaké považuje za nutné k udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti. Takové akce mohou zahrnovat demonstrace, blokádu a jiné operace leteckými, námořními nebo pozemními silami členů Organizace spojených národů.

Nacházíme se v době trvajícího konfliktu na Ukrajině. Ukrajinci byli nuceni přijmout první úder z Ruské federace, o preemptivní útoku se nedalo uvažovat. Bude otázkou v budoucnosti, proč významní politici nevěřili v možnost ruské invaze ještě v předvečer jejího zahájení. To snad nedůvěřovali informacím a důkazům tajných služeb, se všemi jejich sofistikovanými elektronickými systémy, družicemi, počítači, odposlechy, důstojníky i agenty. Nebo prostě leckteré renomované zpravodajské služby tyto informace sami neměly a byly pouze neustále varovány USA. Pokud nedonesly evropské rozvědky velkých států spolehlivé analýzy o zahájení války, jsou zbytečné. Pokud politici neuvěřili informacím vlastních složek, jsou zbyteční oni.

Boje sice neustále probíhají pomocí konvenčních systémů (děla, tanky, rakety, letouny aj.), již dávno se ale bojuje i  v kybernetickém prostoru. Preventivní kybernetické útoky měly ochromit íránský tajný program vývinu jaderných zbraní. Kolik je z toho pravda, ukáže minulost. Navíc v minulosti jsme byli svědky toho, že fundamentalistické milice na území dvou států (Sýrie a Írák) ovládaly území, přičemž toto území prohlásili za islámský stát. Řádění tohoto celku a ozbrojených tlup mají v paměti ještě mnohé státy. Otázkou je, zda tento útvar nebyl (není) předzvěstí vzniku podobných snad ještě horších odštěpeneckých území. Ale budoucnost napoví více, snad bude lepší než poslední roky.

Použité zdroje:

Papež František, zažíváme třetí světovou válku, dostupné z https://www.cirkev.cz/papez-zazivame-treti-svetovou-valku_13140

Libyjsko-egyptská válka, dostupné z https://cs.wikipedia.org/wiki/Libyjsko-egyptsk%C3%A1_v%C3%A1lka

Orwellovo století, Hanák J., vydal Knižní klub (Prostor), Praha, 2001, 4009 s., ISBN: 80-242-0573-4, 80-7260-047-8

Operation Infinite Reach, dostupné z https://en.wikipedia.org/wiki/Operation_Infinite_Reach

Charta OSN, s.5-30, dostupné z https://osn.cz/osn/charta-osn/

Elitní jednotky Black Ops - Útok na Sýrii ~ Shalom Israel !, dostupné z dostupné z https://www.youtube.com/watch?v=52×u8lKDHbQ

https://www.idnes.cz/zpravy/archiv/powell-dukazy-proti-iraku-lhaly.A040517_130307_zpravy_irak_jan

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-amerika-cia-vedela-ze-iracky-informator-lze-tvrdi-powell-78971

Meč Gedeonův: z tajných archivů izraelské špionážní centrály Mosad, Gordon,T. nakladatelství Práh, Praha, 2002, 380 s. ISBN: 80-7252-032-6

Mezinárodní právo veřejné : zvláštní část. 5., dopl. a rozš. vyd. POTOČNÝ, a Ondřej J. Praha: C.H. Beck, 2006. xxii, 511. ISBN 8071795364.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz