Článek
V uherském (nyní slovenském) Pezinoku narozený Žid, vyrůstající převážně ve Vídni, posléze československý občan a velmistr, který si vzal sovětskou dívku, procestoval mnoho zemí světa. Richard Réti, šachový velmistr známý i za hranicemi, který maďarsky neuměl, a jak to bylo s českým jazykem se mi nepodařilo zjistit. Skladba území, hranice, národnostní a státoprávní uspořádání v střední Evropě před válkou byly odlišné od dnešního. Réti měl k Československu blízko je považován za československého velmistra, startoval za něj i na šachové olympiádě v roce 1927. Richard Réti se narodil do dobře situované rodiny, krátce po narození se rodina stěhuje do Vídně, centra monarchie, jeho otec je zámožný lékař a podnikatel. Malý kluk se šachy naučil jejich pozorováním. Otcem nejprve odmítnutý soupeř, totiž jeho syn ho v šesti letech jednoduše porazil. Ještě jako dvanáctiletý kluk je schopen potrápit za šachovnicí i jednoho z nejlepších velmistrů. Studoval a hrál, nastoupil do války, ale v administrativní funkci, ne přímo na frontu. Richard Réti studoval na univerzitě ve Vídni matematiku a svými myšlenkami v teorii čísel a teoretické matematice udivoval i rakouské profesory. Zabýval se i fyzikou. Připravoval se na závěr studií, psal diplomovou práci a byla mu předpovídána skvěla vědecká kariéra. Ale jednoho dne práci zapomněl v kavárně. Sháněl ji a hledal, ale marně. Dokonce jeho bratr sděluje ve svých vzpomínkách, že si Réti chtěl po ohromném úsilí, které práci věnoval sáhnout na život. Naštěstí se tak nestalo. A tím okamžikem je matematická kariéra Rétiho u konce. Zajímavé ale je, že Réti obdařen nesmírným matematickým talentem sám konstatoval, že šach a matematika spolu mají společného… jen málo. Nechme promluvit jeho samotného. Prohlásí: „Šachy a matematika mají ve skutečnosti jen málo společného, údajná podobnost je zcela povrchním jevem , který těm, kdo zkoumají vnitřní hlubiny matematiky i šachu rychle mizí.“ Ale se strategií mají šachy dle Rétiho společného velmi mnoho, proto doporučoval jejich studium jako povinné na každé vojenské vysoké škole.
A šachová kariéra mu jde dobře. Brzy zaznamenal vynikající úspěchy i v nejvýše postavených turnajích. Réti demonstroval své kvality i v hře naslepo. Tedy že hraje proti soupeřům kteří sedí za šachovnicí, ale sám figury a šachovnice nevidí pouze hlásí tahy jako odpověď na tahy soupeřů. Vytvořil tehdy rekord, když sehrál 29 partií naslepo najednou. To co z Rétiho dělá jednoho z nejlepších velmistrů první poloviny dvacátého století jsou jeho šachové studie. Tedy úlohy, které kdy pouze zcela správnými tahy může být dosaženo výhry, nebo záchrany v podobě remízy. Nejznámější studií Rétiho a nebojme se říci i neznámější šachovou studii všech dob. Geniální a legendární úloha kdy bílý král s jedním pěšcem remizuje. Správně je tato studie označena jako popření teze - kdo současně honí dva zajíce, nejenže je oba nechytí, ale nejspíše nechytí žádného. Diagram s touto studií je snadno dohledatelný na internetu a šachová světové veřejnost studii Čechoslováka Rétiho díky její proslulosti zná. Diagram neuvádím, již jsem jej na mediu jednou ukázal. Čtenáře ale lze ubezpečit, že Réti napsal i další excelentní studie.
Richard Réti hrál zajímavě a atraktivně. Vynikal kombinacemi, výbornou technikou v koncovkách. Réti patřil k nejlepším šachistům světa. Byl považován za přirozeného kandidáta o bitvu o šachový trůn. Dokázal šokoval nejen studiemi ale i hrou. Když dokázal porazit mistra světa Capablancu, který osm let na šachovnici v turnaji neprohrál, měl se Capablanca podle některých zdrojů informovat, zda je něco takového vůbec možné. Samozřejmě, že Réti prohrával, pasivní skóre měl s exmistrem světa Laskerem, což snášel těžce. Jedinkrát ho snad měl porazit, neúplné údaje ale naznačují, že jednou přece jen Laskera skolil, díky nedostatku indicií v turnajových výsledcích to nevíme přesně. Jinak dokázal porazit každého tehdejšího velmistra. Aljechina, Capablancu, Euweho. Richard Réti se oženil, v Sovětském svazu si našel mladou nevěstu, která jej přežila o mnoho let.
Smrt Richarda Rétiho dne 6. 6. 1929 v Praze je velkým šokem pro šachový svět i veřejnost v Československu. Oficiálně zemřel na spálu. Na asi jediném filmové (němém) snímku z roku 1925 vidíme Rétiho jako šachistu s živýma očima upřenýma na šachovnici. Jeho soupeř Aljechin o něm napsal nehezky ve své brožuře židovský a árijský šach. Ale zkratkovitost Aljechinových soudů na adresu svých židovských soupeřů je vcelku podezřelá. Jestli psaná na objednávku nebo z vlastní vůle pouze za účelem prospěchu…? Richard Réti se již antisemitské nepoklony nedožil. Jak bylo zmíněno jeho organismu dala šach mat spála. Velmi je diskutováno i předurčení jeho smrti na základě věštby z ruky. To je ale třeba brát z rezervou, dle jeho bratra Rudolfa Réti byl chatrného zdraví. Richard Réti je jméno šachistům známé, německy i anglicky mluvícím zemím, nemluvě o Slovensku, Maďarsku, Česku a dalších. V historii šachového umění zanechal velkou stopu, a jistě je sympatické, že ho světová veřejnost chápe jako Čechoslováka.
Použité zdroje:
Vzpomínky Rudolfa Réti, dostupné z https://www.chesshistory.com/winter/extra/reti.html
Richard Réti, dostupné z https://cs.wikipedia.org/wiki/Richard_R%C3%A9ti
Kalendovský, J.: RICHARD RÉTI šachový myslitel, Olympia, Praha, 1989
Balko, M.: Znáte nějaké zajímavosti o geniálním československém šachovém velmistrovi Richardu Rétim?, dostupné z https://www.nss.cz/znate-nejake-zajimavosti-o-genialnim-ceskoslovenskem-sachovem-velmistrovi–richardu-retim-
Chess Fever, film z roku 1925, režie V. Pudovkin and N. Shpikovsky, dostupné z https://www.youtube.com/watch?v=TN6m711ddZk
Réti, R. ukázka z monografie Nové ideje v šachu, dostupné https://sachy-dolmen.cz/kniha/richard-reti-nove-ideje-v-sachu
