Článek
Tajemství hraje v roli člověka velkou roli i v této elektronické digitální době. I dnes jsou lékaři vázáni lékařským tajemstvím, duchovní zpovědním (jemu odpovídajícím) tajemstvím, úředníci, soudci musí zachovávat mlčenlivost o „věcech“, které se dozvěděli ze spisů. A jistě by se dalo pokračovat dále, poskytovatelé poštovních, emailových služeb jsou vázáni tajemstvím ohledně obsahu zpráv, telefonní operátoři také.
Existuje kategorie skutečností, které jsou chráněny trestním zákoníkem v případě jejich odhalení, pokusu o jejich odhalení. Dříve se nazývaly státní tajemství a chráněny byly v zákoně o ochraně státního tajemství (zákon č. 102/1971 Sb.). Státní tajemství bylo definováno jako vše, co v důležitém zájmu Československé socialistické republiky, zejména v zájmu politickém, vojenském nebo hospodářském má zůstat utajeno před nepovolanou osobou.
Co konkrétně utajovalo společenské zřízení před rokem 1989 se stanovovalo v nařízení vlády č. 149/1971, mj. významná vnitropolitická jednání, organizaci, početní stavy, bojeschopnost, údaje o výzbroji a výstroji, materiální a finanční zajištění, mobilizační a operační plány ozbrojených sil a Sboru národní bezpečnosti, platební bilanci ČSSR, kartografické geodetické díla, zásoby a těžbu surovin a rud sloužících k výrobě radioaktivních a vzácných kovů a štěpných materiálů. Zajímavostí je, že se se seznamem mohli seznámit všichni občané ČSSR.
Dnes se státním tajemstvím říká utajovaná informace. Seznam utajovaných informací je dán nařízením vlády, pro každé ministerstvo (ústřední orgán státní správy) je dán katalog informací, které utajuje. Je toho velmi mnoho, pro ilustraci alespoň pár „lahůdek“: podmínky pro transport materiálů a polotovarů pro výrobu bankovek a dokladů, využití kmitočtových pásem vyhrazených Armádě České republiky a jmenovité kmitočty, skutečný charakter vojenských útvarů, vojenských zařízení a vojenských záchranných útvarů a jejich dislokace, krytý legendovým názvem, speciální mapy, informace o přípravě rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii, komplexní systém zabezpečení českých korunovačních klenotů, technická zařízení, přístroje, předměty a látky sloužící k provádění kriminalistických expertiz a rozborů.
vyzrazení se trestá - to platí pořád
Výše uvedené představuje pouze demonstrativní ukázku. Aby stát doložil vážnost tvrzení, že je něco nezpůsobilé pro všechny oči, trestá ohrožení nebo vyzrazení utajovaných informací trestním zákoníkem. Za vyzvědačství se považuje pokud někdo utajovanou informaci vyzradí cizí moci, popř. po takové informaci prahne může „vyfasovat“ mezi dvěma až osmi roky natvrdo, tedy vězení. Avšak pokud se takového jednání dopustíte v organizované skupině, která se vyzvídáním přímo zabývá, anebo se na takovém jednání velmi obohatíte, můžete dostat až patnáct let. Více odkazuji na plné znění paragrafů v trestním zákoníku (§ 316, § 317).
Jistě se čtenář doslechl o případech konkrétního vyzvědačství v minulosti i současnosti. Vyzrazení tajných informací může pochopitelně zavánět v mnoha zemích znamenat trest doživotního vězení (Aldrich Ames, Robert Hansen). Státy se nepochybně snaží proniknout k utajeným informacím (komunikaci) svých protivníků, ale i spojenců. Stále může být významným zdrojem informací fyzická osoba, čím výše postavená, tím lépe. Zda ještě dnes mohou hrát roli k vyzrazování cizím mocnostem ideologicko-názorové důvody by bylo zajímavé. Snad sympatie k zemi pro její velikost, kulturu, hodnoty (USA, Čína, Rusko). Tak či onak pochopitelně ohromnou roli hrají v prahnutí po cizích tajemstvích počítače, radary, stanice, softwarové prostředky, optika, lasery aj.
Protivník naslouchá
Ochrana utajovaných informací je svěřena Národnímu bezpečnostnímu úřadu. Kybernetická bezpečnost je svěřena Národnímu úřadu pro kybernetickou bezpečnost. Pro zajímavost, tento provádí mj. kybernetické cvičení. Je jich více druhů, mají pochopitelně prověřit kvalitu „kybernetického brnění“, tedy bezpečnost významných informačních systému, ale i provozovatelů základních služeb. V jednom z nich proti sobě bojují „zbraněmi“ modrý a červený tým. Dobře měla být zajištěna např. bezpečnost systému tzv. Správy základních registrů. Při těchto cvičeních zjevně nebývá nikdo zraněn, jsou odrazem doby, kdy se bojuje sice stále pomocí raketometů, děl, tanků, dronů, lodí, letounů, ale již dávno i s algoritmy, daty, viry, aj.
Jinak je smysl prověřit mj. body, prvky kritické informační infrastruktury (např. spadají sem České radiokomunikace), bohužel již dávno platí, že ohrožení některého z takových prvků, může znamenat ztráty na životech lidí. Tak všem hodně štěstí.
Použité informační zdroje
Weby
https://www.nbu.cz
https://www.nukib.cz/cs/kyberneticka-bezpecnost/cviceni
www.mvcr.cz
https://kybez.cz/vlada-schvalila-prvnich-45-prvku-kriticke-informacni-infrastruktury/
Právní předpisy
zákon č.102/1971 Sb.o ochraně státního tajemství
nařízení vlády č. 149/1971, k provedení zákona č.102/1971 Sb.
zákon č. 412/2005 Sb. o ochraně utajovaných informací
nařízení vlády č. 522/2005 Sb. kterým se vydává seznam utajovaných informací
zákon č. 40/2009 Sb. trestní zákoník
Monografie
Zpravodajské služby a zpravodajská činnost, Michálek,L.a kolektiv, Vydavatel Wolters Kluwer, 2021, 440 s. ISBN 978-80-7598-725-9
