Článek
Na televizních obrazovkách i streamovacích platformách bylo možno shlédnout velkolepou ságu italského režiséra Sergia Leoneho s názvem Tenkrát v Americe. Pro toho bylo zfilmování látky, o které pojednává, celoživotním snem. Připravoval jej dlouho a nakonec se mu podařilo sehnat prostředky k jeho realizaci. Film je vynikající kompozicí kamery, výpravy, scénáře, dramaturgie, hereckých výkonů i hudby. Leone byl velmistr filmového řemesla a jedinečných technik. Jeho dlouhé pasáže doprovázené hudbou Morriconeho jsou originální skladbou detailů i napětí. Film byl možná při uvedení nepochopen i díky mnoha střihům. Leone natáčel tříhodinové filmy, a tento je ještě delší. Patří do kolekce přesvědčivých gangsterských filmů, spolu s filmy Neúplatní, Kmotr I, II, III, Irčan aj.
Co však u nás víme o samotné předloze filmu, a to knize s názvem The Hoods. Velmi málo. Česky nevyšla, v angličtině je k dispozici a první vydání se datuje k roku 1952. Cena potom není dle údajů na internetu vůbec symbolická. O samotném Harry Greyovi víme také málo. Narodil se jako Herschel Goldberg na Ukrajině roku 1901. Poté odjel v dětském věku s rodiči do USA. Harry Grey měl podle všeho provozovat parkoviště a vlastnit restauraci. Co nás zajímá, velmi pravděpodobně to býval prvotřídní lump, a o podobných napsal knihy. Knih bylo více (Call me Duke, Portrait of a Mobster). Grey ve svém nejúspěšnějším díle podle všeho barvitě popisuje poměry, které vládly v organizovaném zločinu ve dvacátých a třicátých letech. A jichž se sám aktivně účastnil. Budeme-li se držet toho co známe z filmu, patřily k tomu vraždy, vydírání, podvody, obchody s alkoholem v době prohibice atd. Snad ze zlomkových indicií vyplývá, že k publikační aktivitám se měl Harry Grey odhodlal po autonehodě, kterou utrpěl. Jiné indicie hovoří o věznici Sing Sing, kde začal psát (rozhodl se psát).
Film popisuje kamarády, jejichž přátelství trvá do dospělosti. Zajímavosti o filmu nabízí filmový portál csfd.cz. Nemá smysl opisovat zajímavosti z něj. Snad jen, že jeden z herců James Hayden umírá krátce po uvedení díla na předávkování heroinem. Nutno zmínit i to, že film byl různě sestříháván a některé detaily se do finální verze nedostaly. Aspoň to vyplývá z výsledků hledání na kanálu youtube.
Film je ve stínu ságy Kmotr, kterou napsal Mario Puzzo. Navíc nelze podle dostupných zdrojů ověřit, co je v díle The Hoods smyšleno, co se zakládá na pravdě. Samotný Harry Grey se premiéry ani začátku natáčení nedožil. Zemřel v roce 1980. Hrdinové filmu Tenkrát v Americe jsou bezskrupolózní zločinci, kteří nepocházeli z uspokojivých poměrů, židovské přesvědčení je spíše nezajímalo, a tak je vychovala ulice. Sergio Leone a ani Harry Grey nijak nekryli židovský původ jednotlivých gangsterských postav. A paradoxně na film nejvíce přispěl izraelský podnikatel Arnon Milchan. Navzdory tomu při sledování filmu a některých scén nebo obrazů mám pocit, že film dobře ilustruje dobu ve které se příběh odehrává. I obrazy judaismu jsou v něm nakonec zachyceny (muži směřující do synagogy). Stejně jako chudoba, drsnost prostředí. Vzpomínky Harryho Greye představují zajímavý autobiografický záznam stejně jako např. vynikající film Irčan. Vypovídají často o propojení mafie, politiky, obchodu i osobních vztahů. Bylo napsáno, že kniha nebyla do češtiny přeložena. Možná je to práce, která by se měla číst velmi opatrně, až od určitého věku. Příliš uhlazená mluva se tam nenachází. Ale jako výpověd o fungování zločinu ve dvacátém století asi vypovídá zdařilé.
použité zdroje:
Tenkrát v Americe, dostupné z streamovací platformy Netflix
https://www.csfd.cz/film/5914-tenkrat-v-americe/zajimavosti/
Harry Grey, dostupné z https://en.wikipedia.org/wiki/Harry_Grey
https://forum.spaghetti-western.net/t/sergio-leone-and-harry-grey/7339
