Článek
Občanský zákoník byl velkou změnou v občansko-právních vztazích České republiky. Velké dílo bylo jak se populárně říká revolucí v právním řádu. Tisíce paragrafů kodifikující nejvýznamnější a nejběžnější právní vztahy mezi občany, který současně odstranil stovky předpisů, doposud používaných. Nemohl existovat zcela samostatně, k jeho dalšímu fungování musely být naopak přijaty předpisy, aby mohl novou podobu civilního soužití ukotvovat. Mezi jeho novinky je také termín veřejná prospěšnost ukotven v § 146. Tam se praví „Veřejně ,prospěšná je právnická osoba, jejímž posláním je přispívat v souladu se zakladatelským právním jednáním vlastní činností k dosahování obecného blaha“. Ale na rozhodování takové osoby mají vliv jen bezúhonné osoby, s tím, že majetek byl nabyt z poctivých zdrojů a jmění využívá k veřejně prospěšnému účelu. Zákoník původně obsahoval i další normy k provedení veřejné prospěšnosti, ty ale byly již zrušeny. K právnické osobě (nemuselo se jednat jen o spolky, či nadace) mohl být zapsán status do veřejných rejstříků. Proč to vše, předpokladů bylo více. Počítalo se s tím, tedy potencionálně že veřejně prospěšné právnické osoby by mohly mít úlevy na daních, právě kvůli blahu, které produkují. Popř. by alespoň taková vlastnost osoby hrála přehlednější roli při udělování grantů a dotací. Byl tedy připraven návrh zákona který by námi sledovaný termín dále prováděl, uváděl v život. Stratus veřejná prospěšnost nebyl povinností, pouze právem právnické osoby jak předpokládali zákonodárci.
Ale od té doby skutek utek. Návrh samostatného zákona o veřejné prospěšnosti, z roku 2017 který by dále status veřejné prospěšnosti rozvíjel nebyl přijat, záměry předkladatele zákona vzaly za své.. K jeho podobě se vyjádřila v textu sepsaném spolu s prof. Dědičem i současná místopředsedkyně Ústavního soudu JUDr. K.Ronovská. Předložený text návrhu zákona „trpěl celkovou koncepční a obsahovou vadností, hodnotovou neukotveností a v neposlední řadě i nedostatečnou provázaností se zbytkem právního řádu“. Tím pádem by dle autorů názoru jeho přijetí došlo k totální zprofanovanosti bohulibému statusu a úplně opačným efektům." Ano právní řád je složitý systém a vzájemné právní oblasti se navzájem prolínají a vzájemně spolu musí kooperovat. Občanské právo s veřejným právem atd. Nad jiné je důležitý i názor autorů, dárce peněz se řídí spíše emocionálními kritérii, než definičním znakem uvedeným v seznamu.
Co nám tedy současná situace a dosavadní kariéra bohulibého záměru veřejná prospěšnost. Že by něco, co bylo šité horkou jehlou už od počátku? Autoři zákoníku, který se připravoval mnoho let předpokládali zřejmě, že předpisy nezbytné k funkčnosti Občanského zákoníku budou dříve nebo později přijaty. Ale jak vidíme v případě námi sledovaného pojmu se nestalo. Prozatím a kdoví co bude v budoucnu. Pochopitelně pokud zákon nebude nikdy přijat systém občanského práva se nezhroutí. Poukazuji v textu jednoduše na to, že některé představy autorů zákoníku zákonodárce prostě nenaplnil realizací. Tak je veřejná prospěšnost jakoby odložena v skladu neaplikovaných právních institutů. Vždy je tudíž takovou vizi o fungování pravidel lépe promyslet. Jinak prozatím nepotřebné vize zákonodárce pomalu vyhasínají jako oheň po táboráku. Pozor co se vleče, to často uteče, tak aby to neuteklo úplně.
zdroje
Občanský zákoník zákon č. 89/2012 Sb,
Ronovská, K, Dědič, J. Nad návrhem zákona o statusu veřejné prospěšnosti, dostupné z mvcr.cz
Veřejná prospěšnost, dostupné z https://cs.wikipedia.org/wiki/Ve%C5%99ejn%C3%A1_prosp%C4%9B%C5%A1nost
Bečvářová, B Co je a co není veřejná prospěšnost, dostupné z https://sancedetem.cz/co-je-co-neni-verejna-prospesnost
Telec, I. Spolkové právo, Praha, nakladatelství Beck, 1998, ISBN 80-7179-194-6
