Článek
Narodil se do převelice početné rodiny, nikoliv bohaté rodiny. Bystrý chlapec s velkým matematickým, exaktním nadáním se nakonec rozhodl pro šachovou kariéru. Začínal jako kavárenský hráč, postupně se dostával do podvědomí šachové veřejnosti. Postupnými vítězstvími se stával více a více známější. Nutno podotknout, že Steinitz byl tělesně postižen od mládí, fyzická kondice mu v šachové kariéře nepomáhala. Ale jeho přístup k šachu, založený hodně na exaktním uvažování, analýze, přípravě nakonec slavil úspěchy.
Vítězství nad Zukertortem, dvakrát nad Čigorinem, Gunsbergem se zapsal do archivu šachu jako neoddiskutovatelný šampion. O titul přišel v souboji s dr.Emanuelem Laskerem, a odvetný zápas prohrál již drtivě 10:2. Nutno podotknout, že prameny uvádí, že již po zápase s Gunsbergem se Steinitzovi do dalších bojů nechtělo. Byl nemocen, ozýval se věk, hmotná nouze, smrt dcery Flory ve věku 21 let. Jeho zdravotní potíže si vyžádaly i hospitalizaci. Postavil se k tomu statečně. Sám sděluje toto:
„Je však také pozoruhodné, že může existovat určitá podobnost mezi příznaky progresivní ochrnutí mozku a účinky nadměrného duševního úsilí v šachu.“
Tím myslel své vlastní problémy, které jej zavedly až do léčebny. Mimochodem velmi pravděpodobně trpěl podobnými duševními problémy i americký šachista Paul Morphy, o tom co trápilo Bobbyho Fischera můžeme jen spekulovat - vzhledem k jeho podivným konstatováním.
Steinitz se bohužel musel potýkat i s antisemitskými tendencemi, které nebyly vůbec něčím ojedinělým. V Steinitzově době se odehrával velký střet myšlenek, socialistických, anarchisticko-utopických, křesťanských atp. Steinitz se věnuje myšlenkám na fungování spravedlivé společnosti v publikované práci My advertisement to antisemites in Vienna and elsewhere by „a Schacherjude“ (mercenary Jew), or, An essay on capital, labor, and charity. Do přesného překladu práce se autor textu nepouští, těžko říci, jak vlastně přesně Steinitz název eseje myslel.
Steinitz v textu projevuje, troufám si konstatovat, své sociální cítění. Samotný antisemitismus odsuzuje, ale spíše jen okrajově. Z jeho eseje vyplývá, že si uvědomoval určité rozdělení společnosti na základě přesvědčení náboženského nebo politického. Charita začíná doma, konstatuje správně Steinitz, tudíž z jeho textu podle mého názoru vyplývá, že k charitě by měl být člověk veden přirozeně. Text je jinak vcelku nesnadný, vychází z reálií konce 19.století, je to text šachového profesionála, jak vidí fungování společnosti on. Steinitz si v závěru posteskne, že navzdory tomu, co dal šechu, jsou jeho životní podmínky nesnadné. Šach byl zjevně vedle publikační aktivity (nevím zda placené) jediný zdroj příjmu.
obálka brožury vydané Steinitzem
Za všechny aspoň jedna myšlenka této nesnadné eseje.
„Správné rozdělení charity (dobročinnosti) se také stane širším předmětem diskuse a přinese bohatší třídy do bližšího sympatického kontaktu s přáními potřebných, kteří si zaslouží podporu, a tak vytvářejí lepší pocit vůči kapitálu, který bude působit proti anarchistickým a extrémním socialistickým tendencím.“
použité informační zdroje :
https://www.nli.org.il/en/books/NNL_ALEPH990010456210205171/NLI
Wilhelm, později William Steinitz. ŠACHOVÝ KRÁL z pražského ghetta, HRUBÝ D., dostupné z https://www.prazskepribehy.cz/sachovy-kral-z-prazskeho-ghetta/
Wilhelm Steinitz první mistr světa v šachu, Ing. Hora V. dostupné z https://www.sachykrnov.cz/
Wilhelm Steinitz dostupné z https://cs.wikipedia.org/wiki/Wilhelm_Steinitz
My advertisement to antisemites in Vienna and elsewhere by „a Schacherjude“ (mercenary Jew), or, An essay on capital, labor, and charity, Steinitz W.dostupné z https://www.nli.org.il/en/books/NNL_ALEPH990010456210205171/NLI
