Článek
Vůbec zde nejde o malé peníze. V česku se ročně předepíší léky za desítky miliard korun. Otázkou však zůstává, kolik z toho je skutečně nezbytné a kolik může být ovlivněno tlakem farmaceutického trhu. Farmaceutické firmy se logicky snaží prosadit své výrobky a zvýšit jejich prodej. Důvod je jednoduchý – jedná se o velký byznys. Výlet k moři, vybavení ordinace, nebo peníze na ruku - to vše může být odměna za předepsané léky. Jde opravdu o neškodný byznys nebo se zde jedná o plítvání veřejnými prostředky a dokonce v horším případě s hazardem s lidským zdravím?
Výroba léčiv
Výroba léčiv přitom není jen jednoduché vyrobení tablety. Celý proces začíná výrobou účinné látky, která musí splňovat přesně stanovené požadavky na čistotu a kvalitu. Následně se účinná látka kombinuje s pomocnými látkami, které ovlivňují například stabilitu, tvar léku nebo jeho rozpouštění v organismu. Poté vzniká konkrétní léková forma, například tableta, kapsle nebo roztok. Každá výrobní šarže musí projít kontrolami, aby bylo ověřeno, že obsahuje správné množství účinné látky a splňuje požadované parametry.
Nad celým systémem existuje kontrola, kterou v České republice zajišťuje například Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Ten však léky nevyrábí, ale dohlíží na jejich registraci, bezpečnost, kvalitu a sledování nežádoucích účinků. Každý schválený lék tak musí projít určitým procesem, než se dostane k pacientovi.
Problém může nastat například ve chvíli, kdy lékař předepíše pacientovi stejný lék od jiného výrobce. Na první pohled může jít o stejný přípravek se stejnou účinnou látkou, ale jednotlivé výrobky se mohou lišit například pomocnými látkami nebo vlastnostmi konkrétního přípravku. U některých pacientů nemusí změna znamenat žádný problém, ale u citlivých léků, kde je důležité přesné nastavení hladiny účinné látky v krvi, může být potřeba větší opatrnost a sledování.
Pacient by proto neměl být pouze číslem ve statistikách nebo prostředkem pro zvyšování zisku. Léky jsou především určeny k ochraně zdraví lidí a obchodní zájmy by nikdy neměly stát nad bezpečností pacienta.
Vždy mě zajímalo, kolik se při výrobě léčiv používá jednotlivých látek a v jakém přesném množství se v konkrétním přípravku nachází. Samozřejmě ne všechny informace jsou běžně dostupné a farmaceutické firmy mají své výrobní postupy a složení pod kontrolou. Proto jsem si začal zjišťovat informace vlastní cestou a hledat odpovědi z různých zdrojů.
Ve chvíli, kdy se začnete na něco konkrétního ptát, často nastane velmi dobře známý scénář – místo jasné a konkrétní odpovědi přichází obecná vysvětlení, odkazy na předpisy nebo odpovědi, které člověka ve výsledku nikam neposunou. Pacient se pak musí sám snažit zjistit, jak věci skutečně fungují a tím se také učí, jak co funguje. Takže tím, že stát chce vše zatajit, lže občanovi, tak tím se vlastně občan sám učí.
Proč lékaři předepisují stejný lék od jiného výrobce?
Důvodů, proč lékař předepíše pacientovi stejný lék od jiného výrobce, může být několik. Často jde například o dostupnost léku v lékárnách, výpadek původního přípravku, cenu nebo skutečnost, že jiný výrobce nabízí stejnou účinnou látku. V některých případech může být změna provedena také proto, že zdravotní pojišťovna nebo systém úhrad zvýhodňuje určitý přípravek.
Pro pacienta však změna výrobce nemusí být vždy úplně bezvýznamná. I když mají přípravky stejnou účinnou látku a musí splňovat požadavky na kvalitu a bezpečnost, mohou se lišit například pomocnými látkami, vzhledem tablety nebo vlastnostmi konkrétního přípravku. U běžných léků nemusí pacient žádnou změnu poznat, ale u některých citlivých léčiv může být důležité, aby lékař změnu sledoval a pacient věděl, že k ní došlo.
Pro zdravého člověka nemusí být tato změna vůbec zásadní, ale pro člověka po nemoci, který potřebuje přesné dávkování časté předepsání jinému léku může způsobit trochu jiné výsledky. V lékárně vám přitom řeknou, že neví, proč vám lékař předepsal právě ten či onen lék. Ve skutečnosti až moc dobře ví proč. Každý ví, proč toto dělá, ale stát je nastaven na lež právě z tohoto důvodu..
Farmaceutický průmysl a stát
Existují různé formy spolupráce mezi farmaceutickými firmami a lékaři, například odborné akce, podpora vzdělávání nebo další formy propagace. Vždy ale musí být hlavním kritériem zájem pacienta, nikoliv obchodní zájem společnosti. Protože pokud se do rozhodování dostane něco jiného než zdravotní stav člověka, může to mít dopad nejen na veřejné peníze, ale hlavně na zdraví pacientů.
Stát lže lidem a moc dobře ví, proč to dělá. Lidé v lékárnách se pak chovají jako naučení roboti, kteří mají přesně naučené a v šablonách předepsané, co říci pacientovi, pokud se zeptá na účinnou látku a proč mu lékař předepsal něco jiného. Samozřejmě se dozví, že vlastně nikdo neví, proč vám lékař předepsal jiný přípravek.
Ve skutečnosti ale, jak již bylo v článku zmíněno, jsou si moc dobře vědomi, proč to takto je. Vše je založeno na neustálém opakování stejných odpovědí a spoléhání se na to, že si pacient nebude nic ověřovat a zjišťovat sám a přijme vše, co se mu nabízí – asi jak kdo. Jsou lidé, kteří si mazat med kolem pusy nenechají nikým.
Lže se naprosto ve všem - stát jako naučený lhář
Pacient často dostává jen část informací nebo v lepším případě žádné, a očekává se od něj, že nebude pokládat další otázky. Místo otevřeného vysvětlení se často setkává s obecnými odpověďmi, které mají hlavně ukončit diskuzi. Proč? Protože je nebezpečná, takže jí každý raději ukončí, než by řekl něco, co už nepůjde vrátit zpět. Celý systém pak spoléhá na to, že člověk nebude nic ověřovat a spokojí se s tím, co mu někdo řekne - jak kdo.
Vše si ověřujte sami - jediná cesta k úspěchu a zdraví
Pokud vám v lékárně sdělí, že předepsaný lék není skladem, nemusí to automaticky znamenat, že není dostupný vůbec. Ověřit si to můžete jednoduše tím, že se zeptáte v jiné lékárně, zavoláte na několik poboček nebo využijete internetové stránky některých lékárenských řetězců, které zobrazují aktuální dostupnost léčiv na jednotlivých pobočkách. V mnoha případech lze také zjistit, zda je možné lék objednat. Vyplatí se proto informace ověřovat a nespoléhat pouze na první odpověď.
Stát škodí občanům. Já se budu na vše ptát a stát se mě nezbaví obecnou frází nebo naučenou poučkou. Budu se ptát tak dlouho, dokud nedostanou upřímnou odpověď. Prosím sdílejte tento článek mezi sebou.
Špatné svědomí státu? Ví sám, proč
Pokud stát lže občanovi ve všem, asi moc dobře ví, proč to dělá. Lež totiž většinou neslouží k tomu, aby člověka informovala, ale aby přestal klást otázky, přijal předloženou verzi a dál už nic neověřoval. Jenže právě tam, kde chybí otevřenost a konkrétní odpovědi, vzniká nejvíce pochybností. Přesně toto na mě bylo zkoušeno, ale víte jak se to říká, kdo lže, ten přece i krade a okradený občan není příliš spokojený - je vynervovaný a ptá se … nepřestávejte vést diskuzi, že někdo má něco naučené a trvejte si na svém tak dlouho, dokud požadovanou službu nebo daný lék nedostanete. Někdy se musí tvrdě na stát, aby chápal, že někdo si nenechá vše líbit.
Jak z tohoto byrokratismu ven?
Jednoduše. Člověk má někdy pocit, že by se měl ke státu chovat stejně, jako se stát chová k němu. Všichni víme, že když je někdo zaměstnaný, odvádí prostřednictvím daní a odvodů peníze zpět do systému a tím se podílí na financování státu. Ale zde není otázka spolupodílení se na ničem. Proto stát tolik podporuje zaměstnanost – potřebuje příjmy, aby celý systém mohl fungovat. Stát vás za to, že jste tak hodní a pracujete, okrade. Zatímco u důchodů nebo jiných dávek už jde o jiný způsob financování, který funguje podle jiných pravidel.
Každý o tomto mlčí, já nebudu, a tento článek je pouze začátek.
