Článek
Fialova vláda se při svém nástupu zavázala k tomu, že nezvýší daně, aby životní úroveň občanů neklesala.
O tři roky později tady máme vládní daňový balíček, který znamená navýšení ročního daňového příjmu státního rozpočtu 94 miliard Kč z kapes občanů. A kumulovaná inflace zvýšila cenovou úroveň o třetinu a připravila občany o značnou část jejich úspor. I když mzdy rostou, reálné příjmy domácností poklesly.
Proč Fialova vláda nesplnila svůj slib? Nebo jej splnila?
A zvládl by to Babiš lépe, jak neustále opakuje svým voličům?
Je třeba Fialově vládě přiznat, že když dávala svůj slib o nezvyšování daní, byla jiná doba. Nezuřila válka, ani energetická krize či inflace. A když se mění podmínky, zpravidla nelze splnit všechny sliby.
Podívejme se však na slib Fialovy vlády i na inflaci trochu podrobněji,
I když to tak nevypadá, kupodivu Fialova vláda svůj slib o nezvyšování daní splnila.
1) Nesmíme totiž zapomenout na skutečnost, že největší sekeru do příjmů státního rozpočtu (více než 100 miliard ročně) zaťal poslanec a premiér Babiš, když jako poslanec navrhl zrušit tzv. superhrubou mzdu pro výpočet daně z příjmu a jako premiér slíbil prezidentu Miloši Zemanovi, že po dvou letech toto opatření zruší. To však po dvou letech neudělal a tím porušil slib daný prezidentovi. Vymlouvá se, že není ve vládě, ale svůj slib mohl splnit návrhem zákona i jako poslanec. Kromě ANO by pro zrušení opatření hlasovaly i všechny strany pětikoalice kromě ODS, což by znamenalo pohodlné přijetí zákona a návrat přes 100 miliard Kč ročně do státního rozpočtu. Takže to, že Babiš nesplnil svůj slib a vláda tento Babišův slib také nerealizovala, je třeba ze strany vlády považovat za snížení daní. (Kdyby totiž Babiš svůj slib splnil a došlo k opětovnému navýšení daně z příjmu zaměstnanců, musela by vláda tuto daň z příjmu opět snížit. Případně by nemusela zavádět daňový balíček.) Od daňového balíčku je tedy třeba odečíst více než 100 miliard ročně, takže vláda vlastně daně nejen nezvýšila, ale o šest miliard snížila. Ještě stále platí, že Fialova vláda zvýšila daně?
2) K nadměrné výši inflace ve srovnání s Evropou je třeba zmínit, že Fialova vláda zdědila po Babišovi inflaci ve výši 9,9 %. Babiš sice s oblibou tvrdí, že zanechal Fialovi inflaci ve výši jen necelých 5 %, ale zapomíná přitom dodat, že se na tom podílelo účelové dvouměsíční snížení DPH z energií na nulu. Kdyby tedy tehdy vyhrál volby Babiš, tak by po sobě také zdědil inflaci ve výši 9,9 %, protože v lednu 2022 již nulová sazba daně na elektřinu neplatila. (A kdyby ji Babiš prodloužil, musel by zvýšit jiné daně.) O měsíc později vypukla válka na Ukrajině, která se propsala do růstu inflace, která dosáhla asi 18 %. Je tedy patrné, že za Babišem šla více než polovina inflace.
Do inflace (zejména do jejího prodlužování) pak zasáhli dva Babišovi „pohrobci“. Nový guvernér ČNB a Babišův kamarád Michl, který nezvyšoval úrokovou sazbu 7 %, dosaženou jeho předchůdcem Rusnokem, přestože pro včasné zkrocení inflace to bylo nezbytné. Nicméně inflace Babišovi velmi vyhovovala - zvýšil díky ní svůj majetek za rok 2022 o 62 miliard, tedy o více než polovinu – a tak se jeho kamarád Michl snažil, seč mohl. Babiš sice tvrdil, že většina z toho pohádkového zisku pochází z jeho zahraničních chemiček, ale už zamlčel, že tyto chemičky vyrábějí zemědělská hnojiva, která prodávají zemědělcům v Česku, kteří pak i kvůli tomu znásobují své ceny potravin dodávaných Agrofertu a následně Babišem milovaným občanům Česka.
Mlsna v čele ÚOHS byl nominován Andrejem Babišem a dosazen do čela Milošem Zemanem. Ve své funkci neviděl a neslyšel (a neslyší a nevidí) a v důsledku toho kartelové dohody výrobců zvyšovaly ceny elektřiny bezdůvodně do nebes. Totéž platí i pro ceny potravin, jejichž dodavatelé se vymlouvají na ceny energií, ale to platí jen z menší části – zbytek cenového navýšení je pouhopouhý mix chamtivosti zemědělců, prodejců a především zpracovatelů , kteří se naoko navzájem obviňují, ale ve skutečnosti si svorně mastí kapsu.
K tomu si dovolím jednu poznámku – je nejvyšší čas zřídit aplikaci, pomocí které by spotřebitelé dokázali vytvořit jakýsi antikartel s možností účinné obrany proti šponování cen. Máte-li někdo chuť se na tom podílet, přihlaste se.
3) Takže nyní si můžeme zodpovědět otázku, zda by Babiš mohl vládnout lépe než Fialova vláda.
Předně je jisté, že větší část inflace pochází již z Babišovy doby, takže v tomto směru Babiš je a byl horší než Fiala.
Mohl by však nařídit svému kamarádu Michlovi, aby zvýšil úrokové sazby, a Mlsnovi, aby zaklekli na kartely plnou silou.
Jenže při tom by Agrofert a Babiš přišli o penízky, a to by se moc nehodilo, takže by Babiš takový příkaz nevydal. Ani v tomto by tedy nebyl Babiš lepší než Fiala.
A pokud se týká výše daní – Fiala je ve skutečnosti nezvýšil, naopak mírně snížil (o 6 miliard Kč ročně). Jak říká Babiš, jako premiér by žádný daňový balíček nezaváděl. Ale jako premiér by musel splnit svůj slib ohledně snížení daně z příjmů zaměstnanců jen na dva roky, takže by vlastně udělal to, z čeho obviňuje Fialu – zvýšil by daňové zatížení občanů o 100 miliard Kč ročně.
Jak je patrné – i když Babiš vykládá, že Fialova vláda vládne špatně, ve skutečnosti by byla jeho vláda ještě o hodně horší – dvojnásobný podíl na inflaci proti Fialovi a vyšší daňové zatížení občanů. Jediném v čem je Babiš mnohem lepší, je manipulace fakty a marketing, pro které existuje výstižné české slovo LEŽ.
Přesto, že Babiš vykládá hlouposti, má stálou a rozsáhlou voličskou základnu. Jak je možné, že tolik lidí věří notorickému lháři?
K tomu je třeba uvést následující. Miloš Zeman kdysi řekl, že „polovina obyvatelstva je podprůměrné inteligence a třetina obyvatelstva je slabá duchem“. Nicméně i tito obyvatelé mají volební právo a dávají svůj hlas těm, kdo jim slibují, že pečení holubi jim sami budou létat do huby, neboť nejsou schopni domyslet, že to možné není. A právě na tyto obyvatele míří populistické strany, k nimž ANO bezpochyby patří.
