Hlavní obsah
Sport

Příběh Fabia Cannavara, malého obra, který útočným esům jako obránce ukradl Zlatý míč

Foto: By Alejandro Ramos, CC BY-SA 2.0, By Quirinale.it, Attribution, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=12422000

Nebyl vysoký, ale byl král vzduchu. V létě 2006 se stal nesmrtelným, dovedl Itálii ke zlatu a jako zatím poslední obránce historie si došel pro Zlatý míč. Přesto se nikdy nestal miláčkem všech.

Článek

Když se každý rok vyhlašuje Zlatý míč, je to přehlídka útočníků a ofenzivních kouzelníků. Messi, Ronaldo, Ronaldinho, Zidane – ti všichni jsou tam právem. Ale v roce 2006 se stalo něco nemyslitelného: tu nejcennější individuální trofej jim všem vyfoukl 176 centimetrů vysoký italský stoper. A právě tenhle paradox definuje celou kariéru Fabia Cannavara.

Kapitola I: Chlapec z města Bohů

Vyrůstat v Neapoli v době, kdy tam kraloval Diego Maradona, pro vás znamená jediné: fotbal je náboženství a Diego je Bůh. Právě tady, ve stínu Vesuvu a fotbalového génia, začala cesta malého kluka, kterému nikdo nevěřil, že by mohl být stoperem. Byl prostě moc malý. Jenže to, co mu chybělo na centimetrech, doháněl neuvěřitelným výskokem, timingem a agresivitou.

Jeho talent byl tak obrovský, že ho nemohli přehlédnout. Po startu v rodné Neapoli se stal součástí legendárního týmu Parmy. Po boku Thurama a Buffona vytvořil jednu z nejlepších obran v Evropě a v roce 1999 s ní vyhrál Pohár UEFA. Už tehdy bylo jasné, že Itálie má v osobě Cannavara budoucího kapitána.

Po štacích v Interu Milán zakotvil v Juventusu, kde se pod vedením Fabia Capella definitivně stal nejlepším stoperem světa. Jeho partnerství s Lilianem Thuramem bylo jako zeď. Ale ta největší kapitola jeho kariéry se měla teprve psát, a to v létě 2006.

Kapitola II: Král Berlína a držitel Zlatého míče

Mistrovství světa 2006 v Německu. Itálie přijela jako tým plný hvězd, ale i tým poznamenaný začínajícím skandálem Calciopoli. A právě v téhle bouři se z Cannavara stal absolutní lídr a zeď, přes kterou neprošel ani vítr. Jako kapitán vedl obranu, která v celém turnaji dostala jen dva góly – jeden vlastní a jednu penaltu.

Jeho výkon byl bezchybný, byl to masterclass v umění bránit. Vrcholem bylo finále proti Francii a souboje se Zidanem a Henrym. Když pak zvedal nad hlavu pohár pro mistry světa, celý fotbalový svět věděl, že se dívá na nejlepšího hráče turnaje.

A tak přišlo to, co nikdo nečekal. Na konci roku byl vyhlášen držitelem Zlatého míče. Porazil Buffona i Henryho a stal se teprve třetím obráncem v historii, který to dokázal. Byl to triumf pro všechny defenzivní hráče a potvrzení jeho statusu nesmrtelné legendy.

Kapitola III: Útěk z Turína a rozpačitý konec

Jenže jak rychle vystoupal na vrchol, tak rychle přišel i moment, který mu mnoho fanoušků nikdy neodpustilo. Během léta, kdy slavil titul mistra světa, byl jeho Juventus kvůli korupční aféře Calciopoli přeřazen do druhé ligy. Zatímco legendy jako Del Piero, Nedvěd nebo Buffon zůstaly, aby klub vytáhly zpět, Cannavaro jako jeden z prvních „utekl z potápějící se lodi“ do Realu Madrid.

Tenhle krok mu v Itálii nikdy úplně neodpustili. Stal se sice mistrem Španělska, ale jeho výkony už nikdy nedosáhly úrovně z léta 2006. Po angažmá v Madridu se na jednu sezónu potupně vrátil do Juventusu, kde ho fanoušci přijali velmi chladně, a kariéru dohrál v exotice ve Spojených arabských emirátech.

Fabio Cannavaro je dodnes rozporuplná postava. Byl to geniální obránce, lídr a mistr světa, který dosáhl na fotbalový Olymp. Ale zároveň je symbolem hráče, pro kterého byla osobní kariéra víc než věrnost klubu v těžkých časech. A jeho trenérská dráha v tomhle duchu jen pokračuje.

Kapitola IV: Trenérský nomád bez domova

Po konci hráčské kariéry se vrhnul na trénování, ale místo budování odkazu v Evropě se stal dobře placeným nomádem v Asii. Dlouhá léta působil v Číně, kde sice s týmem Guangzhou vyhrál ligový titul, ale jeho pokus o vedení čínské reprezentace skončil fiaskem po dvou zápasech. Ukázalo se, že kouzlo kapitána mistrů světa na lavičce nefunguje automaticky.

Na velkou šanci v rodné Itálii čekal marně a jeho první angažmá v Evropě přišlo až v druholigovém Beneventu, kde však vydržel jen pár měsíců, než byl vyhozen. Jeho trenérská reputace byla na bodu mrazu a zdálo se, že dveře do velkého fotbalu jsou pro něj zavřené. Byl to tvrdý pád pro držitele Zlatého míče.

Poslední záchvěv naděje přišel v podobě záchranářské mise v Udinese, které úspěšně udržel v Serii A. Ale v pohybu, který dokonale vystihuje jeho trenérský osud, mu klub poděkoval a pro další sezónu si najal jiného kouče. A tak příběh Fabia Cannavara trenéra pokračuje: je to příběh věčného hledače, který se snaží najít místo, kde by byl alespoň z poloviny tak úspěšný jako na hřišti.

Zdroje informací:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Fabio_Cannavaro

https://www.idnes.cz/fotbal/reprezentace/cannavaro-zvitezil-ale-idolem-se-stane-stezi.A061219_094556_fot_reprez_no

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz