Panama Papers: Odhalení, které otřáslo světem

Přes 370 novinářů z více než stovky médií z celého světa před 11 lety společně otevřelo kauzu Panama Papers. Šlo o únik milionů dokumentů z panamské právní firmy Mossack Fonseca, které poskytl whistleblower jehož jméno není dodnes známo, kvůli nebezpečí, které mu hrozí od odhalených subjektů. Proto se mu říká tajným jménem John Doe (pozn. anglické označení pro člověka neznámé identity).

Kauza zahrnuje 11,5 milionu záznamů, které datují téměř 40 let a pokrývají období od roku 1977 do konce roku 2015 (pozn. stal se tak největším únikem v offshore historii). Obsahuje podrobnosti o více než 214 000 entitách propojených s lidmi ve více než 200 zemích a územích. Kauza odhalila podnikatele, miliardáře, sportovní hvězdy, pašeráky drog a podvodníky. Usvědčila 140 politiků a veřejných činitelů z celého světa – včetně 12 současných a bývalých světových lídrů. Mezi nimi: premiéři Islandu a Pákistánu, prezident Ukrajiny a král Saúdské Arábie. (pozn. jedná se o politiky, co měli tuto funkci v době kdy byly dokumenty zveřejněny).

Dokumenty jasně ukazují, že velké banky stojí za vznikem těžko vysledovatelných společností na Britských Panenských ostrovech, Panamě a dalších offshore útočištích. Soubory obsahují téměř 15 600 papírových společností, které banky zakládají pro klienty, kteří chtějí mít své finance pod pokličkou, včetně tisíců vytvořených mezinárodními giganty UBS a HSBC.

Dvojice majitelů společnosti – Ramón Fonseca a Jürgen Mossack, byly v roce 2022 zproštěni viny panamském případu praní špinavých peněz, neboť soudce rozhodl, že obžaloba zmíněné advokátní kanceláři dostatečně neprokázala, že nakládala s nelegálními finančními prostředky z Brazílie nebo se je snažila skrýt. Oba právníci však byli mezi desítkami obžalovanými v druhém případu souvisejícím s Panama Papers, a to za „trestné činy proti veřejnému hospodářskému pořádku“. I druhá obžaloba skončila v roce 2024, zproštěním viny. (pozn. Ramón Fonseca byl zproštěn viny kvůli úmrtí v květnu, téhož roku).

Jedna z nejbezprostřednějších a nejostřejších reakcí na Panama Papers se udála na Islandu, kde tehdejší premiér Sigmundur Davíð Gunnlaugsson odstoupil poté, co dokumenty odhalily, že s manželkou vlastní offshorovou společnost sloužící k ukrývání peněz, která během finanční krize v této zemi držela miliony dolarů v dluhopisech islandských bank. Na politickou scénu se ale zanedlouho vrátil – v roce 2017 založil konzervativní Stranu středu.

Pomalejší, zato však strmější politický pád naopak čekal po publikování Panama Papers pákistánského premiéra Naváze Šarífa. Zveřejněné informace totiž odhalily majetek jeho rodiny v offshorech, což vyvolalo rozsáhlé protesty, a především oficiální vyšetřování jeho financí. Nakonec byl Šaríf zbaven funkce premiéra, odsouzen k deseti letům vězení, pokutě 10,6 milionu dolarů a doživotnímu zákazu výkonu veřejné funkce.

Určitě je nutné zmínit, že v uniklých informací byli i světový lídři. Objevili se rozsáhlé sítě majetku pohybujícího se na účtech blízkých přátel ruského prezidenta Vladimira Putina – a tedy i peníze, jež pravděpodobně patřily samotnému Putinovi. Společnosti napojené na rodinu nejvyššího čínského vůdce Si Ťin-pchinga, který se zavázal bojovat proti „armádám korupce“, a také ukrajinského prezidenta Petra Porošenka, který se v zemi otřesené korupčními skandály stavil jako reformátor. Soubory také obsahovali informace o obchodech zesnulého otce britského premiéra Davida Camerona, vůdce prosazování reformy daňových rájů.

Určitě stojí za zmínku, že zde měli účty i státy a organizace, které americká vláda zařadila na černou listinu kvůli důkazům, že byli zapojeni do protiprávního jednání, jako je obchodování s mexickými drogovými bossy, teroristickými organizacemi jako Hizballáh nebo s totalitárními státy jako je Severní Korea a Írán.

Podle Českého centra pro investigativní žurnalistiku, ukázaly uniklé dokumenty také na 283 Čechů, kteří obírali rozpočet o 807 milionů Kč. Jednalo se například o:

Samotná Mossack Fonseca měla v České republice i svou pobočku Mossack Fonseca & Co. CZ s.r.o. jejíž zakladatelé David Vavruška a Dušan Tvrdý působili v řadě firem vlastněných WPB Holding. Tento fakt by mohl nastínit proč více než čtvrt milionu dokumentů v pokladně Mossack Fonseca má českou souvislost. Využívali zde rádi českou banku s názvem eBanka, která je nyní zavřená, na seznamu bank, které neberou usnesenío boji proti praní špinavých peněz příliš vážně. Banka již neexistuje jako nezávislá instituce. V roce 2006 ji koupila společnost Raiffeisen International P3. Předtím byla řízena dceřinou společností PPF, nizozemské finanční společnosti založené v České republice. V letech 2000 až 2006 držela majoritní podíl v eBance.

V české souvislosti jsou uváděni i cizinci, ty jsou z většiny tvořeny lidmi ze zemí bývalého Sovětského svazu. Velká část se přestěhovala do realitního byznysu nebo provozuje investiční fondy v České republice. Za zmínku stojí rusové Grigoriy Shekula a Ivan Fomychanko, kteří řídili českou společnost s názvem RIUP s.r.o. Finanční zprávy naznačují, že firma je nyní nečinná a má roční obrat 10 000 USD.

Také se zde objevuje skupina podnikatelů z běloruského Minsku v čele s Nikolajem Belonogovem a Michailem Belanohauem obchodující s benzinovými deriváty. Spoluvlastní také společnost BVI s názvem Anabelle Trading. Nebo Alisher Aripkhodzhaev z Omsku a Ellina Balakireva z Moskvy, kteří uvedli svou akciovou adresu v Praze.